20 C 173/2021-51 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit jí částku 14 528,75 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], a.s., [IČO] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše 17 000 Kč. Dne [datum] došlo k přeměně [právnická osoba], a.s. přeshraniční fúzí a k jejímu sloučení s mateřskou společností, tudíž jejím nástupcem se stala společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovanému byl poskytnut úvěr celkem ve výši 30 572 Kč prostřednictvím kreditní karty, když dne [datum] došlo k poslednímu čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s úroky a poplatky prostřednictvím měsíčních splátek v minimální výši 5 % z dlužné částky (nejméně 500 Kč) vždy k 17. dni v měsíci. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 22,68 % ročně. Žalovaný se dále zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, k náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení zákonného úroku z prodlení. Jelikož žalovaný se dostal do prodlení s placením splátek, tak právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva sjednaného ve Všeobecných obchodních podmínkách a od smlouvy odstoupila a zesplatnila dlužnou částku. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinnost ke dni [datum]) postoupena na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne [datum]. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 13 270,35 Kč, pojistného ve výši 359,40 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 299 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 582,79 Kč. K tomu žalobkyně požaduje rovněž smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Úvěruschopnost žalovaného měla být ověřena na základě žalovaným sdělených informací. Žalovaný měl uvést, že je ženatý a že nemá žádnou vyživovací povinnost. Dále, že žije od roku 2015 v nájemním bytě a náklady na bydlení činí 3 500 Kč měsíčně a jeho čistý příjem činí 17 000 Kč. Dále měl být žalovaný lustrován v bankovních i nebankovních registrech. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpání úvěrového rámce do výše 17 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky včetně poplatků vrátit prostřednictvím měsíčních splátek v minimální výši 5 % z dlužné částky (nejméně 500 Kč). Ve smlouvě by sjednán úrok ve výši 22,68 % ročně a měsíční poplatek za správu úvěru ve výši 69 Kč Součástí smlouvy byla i přihláška k pojištění SOUBOR MASTER, za což se žalovaný zavázal platit měsíční poplatek za pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Pojistitelem byla společnost [právnická osoba] Součástí smlouvy bylo i prohlášení žalovaného, ve kterém uvedl, že jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba] a. s., kde pracuje jako dělník a jeho čistý příjem činí 17 000 Kč měsíčně. Dále uvedl, že jeho měsíční náklady na bydlení činí 3 500 Kč Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry úvěru. 4. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žádost o revolvingový úvěr byla právní předchůdkyní přijata. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že dne [datum] vyčerpal žalovaný částku 11 931 Kč, dne [datum] vyčerpal částky 11 200 Kč a 5 000 Kč Celkem tak žalovaný vyčerpal částku 28 131 Kč. Z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení se splácením úvěru. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila kupní cenu za postoupenou pohledávku 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 17 631,22 Kč s příslušenstvím nejpozději do [datum]. Dle podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne [datum]. 7. Po zhodnocení provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž žalovaný vyčerpal peněžní prostředky ve výši 28 131 Kč. Žalovaný tyto peněžní prostředky vyčerpal prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně úroků a poplatků vrátit v měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z dlužné částky (nejméně 500 Kč). Byla sjednána úroková sazba ve výši 22,68 % ročně. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, tak právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a zesplatnila celou dlužnou částku. Žalovaný do doby postoupení pohledávky uhradil pouze část dluhu ve výši 26 319 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena písemnou smlouvou na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum]. Při posouzení úvěruschopnosti vycházela právní předchůdkyně žalobkyně především z tvrzení žalovaného. 8. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil. 9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 2991 odst. 1. o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný v rámci tohoto právního jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudi