20 C 74/2021-46 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 44 452,64 Kč s příslušenstvím jako vrácení úvěru. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 6. 2. 2020 na základě návrhu žalované smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla úvěr formou úvěrového rámce, ze kterého ke dni 4. 6. 2020 žalovaná postupně vyčerpala celkem 41 424 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč (tzv. komfort čerpání). Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, dostala se do prodlení a žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností ke dni 26. 10. 2020, kdy se stal splatným dluh žalované v celém nesplaceném rozsahu. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 26. 10. 2020 a ze dne 1. 12. 2020 k úhradě dlužné částky ve výši 44 452,64 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 38 808,64 Kč, úroků ve výši 3 628,82 Kč, pojistného ve výši 713 Kč, náhrady nákladů za vymáhací proces ve výší 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 602,18 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec do 40 000 Kč. Minimální výše splátky činí buď 5 % z dlužné částky, nebo 500 Kč. Splátky jsou splatné k 17. dni daného měsíce. Základní úroková sazba činí 22,68 % ročně. [ulice] poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činí 50 Kč. Výše měsíční úhrady za pojištění činí 5,99 % z měsíční splátky úvěru. V části„ přehled specifických podmínek“ je uveden název zboží jako černá technika za prodejní cenu 13 690 Kč, přičemž celá částka byla čerpána z úvěrového účtu. Výše měsíční splátky činí 387 Kč a počet splátek je 42. splatných vždy do 17. dne daného měsíce. Roční úroková sazba činí 9,90 %. Celková částka k zaplacení činí 16 254 Kč a výše měsíční úhrady za pojištění činí 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Celková výše měsíční splátky včetně pojištění tak činí 406 Kč. V části„ přehled finančních důsledků nesplácení úvěru“ je uvedeno, že smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky činí 0,1 % denně z částky splátky. Náhrada nákladů spojených s vymáháním závazku činí 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě dlužné splátky činí 100 Kč. Na dokumentu není uveden podpis žalované, která jej měla podepsat elektronicky. V žádosti je také uvedeno, že žalovaná je zaměstnána u [právnická osoba], a.s. a její čistý měsíční příjem činí 17 000 Kč a její měsíční výdaje činí 2 000 Kč. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná byl informována o podmínkách poskytnutého úvěru a že tento dokument měla elektronicky podepsat. 5. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaná postupně úvěr čerpala i splácela. Přesto ke dni 21. 10. 2020 činil její dluh 44 452,64 Kč, z čehož činily úroky 3 628,82 Kč, pojistné 713 Kč, poplatky 700 Kč a smluvní pokuta 602,18 Kč. Žalovaná za trvání úvěru uhradila pouze částku 3 973 Kč. 6. Z výzvy ze dne 18. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 11 332 Kč a dále byla upozorněna na odstoupení od smlouvy v případě nezaplacení. Z výzvy ze dne 1. 12. 2020 zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 44 452,64 Kč. 7. Z odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 26. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně od této smlouvy odstoupila a oznámila žalované, že se úvěr stal ke dni 30. 11. 2020 splatným v celém rozsahu. 8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Na základě žádosti žalované ze dne 6. 2. 2020 měla být mezi žalobkyní a žalovanou téhož dne uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Produktové podmínky. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěru formou poskytnutí úvěrového rámce ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit skutečně vyčerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně a poplatkem ve výši 50 Kč měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno pojistné ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. V případě nesplácení úvěru byl sjednán zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti závazku, poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč účtován maximálně 2x za měsíc při odeslání k 1. a/nebo 17. dni v měsíci následujícím po prodlení s úhradou splátky, smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč. Ve smlouvě rovněž žalovaná uvedla své osobní a příjmové poměry sloužící k ověření úvěruschopnosti. Úvěruschopnost měla být dále ověřena v interním blacklistu, databázi zaměstnavatelů ARES, katastru nemovitostí, Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 téhož zákona vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 10. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Dle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky v podobě předložené soudu. Podle § 562 odst. 1 o. z. plní podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Zákon [číslo] Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 5 a 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že obě výše uvedené funkce dle § 562 odst. 1 o. z. splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně však soudu postup uzavírání smlouvy, který uvedla v doplnění žaloby, nijak neprokázala a předložila pouze znění smlouvy o úvěru ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku jejího podepsání žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým s