4 C 214/2021-46 — Okresní soud v Jihlavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jihlavě dne 30. 3. 2021 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 30 577,43 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] (dále také jen„ původní věřitel“), dne 17. 11. 2018 uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na částku 20 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit společně s poplatkem v souhrnné výši 14 220 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 761 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, kdy na svůj dluh uhradila pouze 3 772,92 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dluh žalované z této smlouvy tak činí 29 365,51 Kč s příslušenstvím. Původní věřitel dále dne 28. 8. 2017 uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na částku 12 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit společně s poplatkem v souhrnné výši 10 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 377 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, kdy na svůj dluh uhradila pouze 21 388,08 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dluh žalované z této smlouvy tak činí 1 211,92 Kč s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byly s účinností k témuž dni obě pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 28. 8. 2017 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla zápůjčka částky 12 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti se zápůjčkou poplatek v celkové výši 10 600 Kč (sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků 2 146 Kč, z odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení 3 404 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení 5 050 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o zápůjčce částku 22 600 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 377 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého dne od uzavření smlouvy. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] zaplatila v průběhu trvání této smlouvy celkem 20 388,08 Kč. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 11. 2018 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byla zápůjčka částky 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti se zápůjčkou poplatek v celkové výši 14 220 Kč (sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků 2 668 Kč, z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 6 866 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 692 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy o zápůjčce částku 34 220 Kč v 45 pravidelných týdenních splátkách po 761 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého dne od uzavření smlouvy. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] zaplatila v průběhu trvání této smlouvy celkem 3 772,92 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a z příslušných příloh bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne a z příslušného podacího archu pak bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna. Z výzvy a z příslušného podacího lístku pak bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu s upozorněním na možnost podání žaloby. 6. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 písm. a) téhož zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z., je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na oba závazkové vztahy mezi původním věřitelem a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitel žalované v obou případech poskytl úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce příslušné smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že původní věřitel se v obou případech spokojil s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. 11. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že původní věřitel ani v jednom případě nesplnil řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil obě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou jako absolutně neplatné dle § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitel