11 C 162/2021-35 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 48 976 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) ve dnech [datum] a [datum] dvě smlouvy o zápůjčce. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných informací předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o schopnosti žalované poskytnuté zápůjčky splácet. 2. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč, které se zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 29 116 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6 081 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatku za zpracování a doručení ve výši 8 728 Kč a poplatku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 14 307 Kč v 60 týdenních splátkách nejpozději do [datum]. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku zaplatila dne [datum], přičemž vrátila pouze 23 359,33 Kč. Tato částka byla ve výši 11 176,70 Kč započtena na jistinu a ve výši 9 773,30 Kč na úhradu poplatku. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Postoupena byla pohledávka ve výši 58 856,67 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 22 823,30 Kč, poplatku ve výši 16 933,37 Kč a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně se však domáhá pouze úhrady dlužné jistiny a poplatku. 3. Obdobná tvrzení se vztahují i na smlouvu ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 7 360 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 331 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 683 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 346 Kč v 45 týdenních splátkách nejpozději do [datum]. Žalovaná svůj dluh ani v tomto případě řádně nehradila, poslední splátku zaplatila dne [datum], přičemž vrátila pouze 8 140,67 Kč. Tato částka byla ve výši 4 362,35 Kč započtena na jistinu a ve výši 3 187,65 Kč na úhradu poplatku. Tato pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena rovněž na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Postoupena byla pohledávka ve výši 15 175,12 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 5 637,65 Kč, poplatku ve výši 3 581,68 Kč a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Také v tomto případě se žalobkyně domáhá pouze úhrady dlužné jistiny a poplatku. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně řádně omluvila svoji přítomnosti při jednání, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalované byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 29 116 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6 081 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 728 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 14 307 Kč, celkem tedy částku 63 116 Kč v rámci 60 týdenních splátek po 1 052 Kč (s poslední splátkou ve výši 1 048 Kč) s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29,00 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání závazku. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu dále uzavřely dne [datum] další smlouvu o zápůjčce [číslo] Smlouva byla i v tomto případě podepsána jako potvrzení toho, že žalované byl v hotovosti poskytnut předmět smlouvy, tj. peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 7 360 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 331 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 683 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 346 Kč, celkem tedy částku 17 360 Kč v rámci 45 týdenních splátek po 386 Kč (s poslední splátkou ve výši 376 Kč) s tím, že první splátka je splatná na konci týdne následujícího po dni uzavření smlouvy. Součástí smlouvy bylo ujednání o zápůjční úrokové sazbě, která i v tomto případě činila 29,00 % p.a. po celou dobu trvání závazku. 6. Žalovaná ani v jednom případě nehradila sjednané splátky řádně, jak soud zjistil především z přehledů plateb. Tyto listinné důkazy dále osvědčují, že na pohledávku ze smlouvy ze dne [datum] žalovaná skutečně uhradila pouze 23 359,33 Kč a na pohledávku ze smlouvy ze dne [datum] pak 8 140,67 Kč. V prvním případě po částečné úhradě zůstal na jistině nedoplatek ve výši 22 823,30 Kč, v druhém případě nedoplatek ve výši 5 637,65 Kč. Pokud jde o výši dlužných poplatků, žalobkyně sice tvrdila, že v případě první smlouvy zůstal na poplatku nedoplatek ve výši 16 933,37 Kč a v případě druhé smlouvy ve výši 3 581,68 Kč, ale toto tvrzení nemá oporu ani v jednom předloženém listinném důkazu. Jediným důkazem, z něhož by se dalo vycházet, je předžalobní upomínka, nicméně z ní není zřejmý konečný dluh na poplatcích po započtení všech částečných úhrad žalované. Žalobkyně pak nenavrhovala provedení dalších důkazů. 7. Soud má nicméně za prokázané, že kromě částky 23 359,33 Kč, resp. 8 140,67 Kč žalovaná na svůj dluh nic dalšího neuhradila. K tomuto závěru dospěl především na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum] (ve spojení s podacími lístky), jimiž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu v náhradních lhůtách. Soud je dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy – seznamu postupovaných pohledávek přesvědčen o tom, že z pohledávek za žalovanou z výše uvedených smluv je skutečně oprávněna žalobkyně. Oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná informována o postoupení pohledávek, resp. o změně v osobě věřitele. 8. Pokud jde o otázku ověření úvěruschopnosti žalované, žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy řádně zjistila poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet. Z těchto karet však byla soudu předložena pouze karta ze dne [datum], karta v případě smlouvy ze dne [datum] soudu jako důkaz předložena nebyla. Z předložené karty soud zjistil, že se jednalo fakticky o žádost o zápůjčku a byla podepsána oběma smluvními stranami. Karta dále obsahuje základní informace o poměrech žalované tak, jak je při žádosti o zápůjčku uvedla. V kartě je tedy uvedeno zejména to, že žalovaná byla v době žádosti o zápůjčku rozvedená, měla vyživovací povinnost ke třem dalším osobám, žila v nájmu a její nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské. Z karty soud dále zjistil, že žalovaná měla příjem z plného pracovního úvazku ve výši 12 503 Kč čistého měsíčně. Kromě toho měla další příjem ve výši 3 100 Kč měsíčně, celkem tedy 15 603 Kč. Zaměstnání žalované a výše jejích příjmů byly předchůdkyní žalobkyně ověřeny oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Pokud jde o měsíční výdaje žalované, předchůdkyně žalobkyně vycházela z odhadovaných výdajů v celkové výši 10 000 Kč a dalších splátek jiné zápůjčky poskytnuté předchůdkyní žalobkyně ve výši 4 200 Kč měsíčně. Výdaje nebyly nijak ověřeny. 9. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že její předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalované tak, aby nebyly dány důvodné pochybnosti o její schopnosti obě zápůjčky řádně splácet. V případě zápůjčky ze dne [datum] toto tvrzení nebylo nijak doloženo a soud splnění této povinnosti nemá jak posoudit. Pokud jde o zápůjčku ze dne [datum], postup předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalované byl laxní a v rozporu s účelem, pro nějž se úvěruschopnost spotřebitele ověřuje. Neschopnost žalované splácet tuto zápůjčku vyplývá již ze samotné zákaznické karty. Ze zjištěných majetkových poměrů žalované vyplývalo, že jí měsíčně zůstává 1 403 Kč. Tato částka by nepokryla ani měsíční splátku zápůjčky, která byla 1 550 Kč, natož aby žalované zůstala nějaká finanční rezerva pro úhradu nenadálých výdajů. Poskytnutí zápůjčky v případě, kdy je zcela evidentní neschopnost spotřebitele ji řádně splácet, je nepřípust