11 C 169/2022-63 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 62 110,67 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) ve dnech [datum] a [datum] dvě smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy s odbornou péčí posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznických karet oproti příslušným předloženým dokumentům, zejména pracovní smlouvě a výplatním páskám za poslední tři měsíce předcházející žádosti o zápůjčku. Na základě takto zjištěných informací předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o tom, že poměry žalovaného jsou dostatečné, aby mohl být schopen poskytnuté zápůjčky řádně splácet. 2. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy ze dne [datum] byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 60 týdenních splátek společně s poplatkem ve výši 19 017 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 935 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne [datum], přičemž vrátil pouze 14 718 Kč. Zbývající dlužná částka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky svůj dluh neuhradil. Postoupena byla pohledávka ve výši 38 607,15 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 11 997,26 Kč, poplatku ve výši 13 409,89 Kč a navýšení účtovaného předchůdkyní žalobkyně. Nárok žalobkyně však představuje pouze dlužnou jistinu a poplatek. Obdobná tvrzení se vztahují i na druhou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 18 měsíčních splátek společně s poplatkem ve výši 18 180 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6 127 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 565 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 488 Kč nejpozději do [datum]. Dle žalobkyně ani v tomto případě žalovaný svůj dluh nehradil řádně, neboť poslední splátku uhradil dne [datum], přičemž vrátil pouze 4 800 Kč. Rovněž tato pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Ani v tomto případě po postoupení pohledávky žalovaný nic neuhradil. Postoupena byla pohledávka ve výši 49 503,52 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 22 684,20 Kč, poplatku ve výši 14 019,32 Kč a účtovaného navýšení. Nicméně žalobou žalobkyně žádá opět pouze úhradu dlužné jistiny a poplatku. 3. Výše uvedený nárok žalobkyně uplatnila žalobou podanou Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě. Usnesením ze dne 7. 3. 2022, č. j. 3 C 178/2021-53, Okresní soud v Havlíčkově Brodě postoupil věc podepsanému soudu jako soudu místně příslušnému s ohledem na bydliště žalovaného v době podání žaloby. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Z písemného vyhotovení smlouvy předloženého soudu vyplývá, že smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 19 017 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 935 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, celkem tedy částku 41 017 Kč v rámci 60 týdenních splátek po 684 Kč (s poslední splátkou ve výši 661 Kč) s tím, že první splátka je splatná do konce splátkového období, které začíná běžet dnem podpisu smlouvy. Mezi týmiž stranami byla uzavřena další smlouva o zápůjčce dne [datum] pod [číslo]. Předložené písemné vyhotovení smlouvy osvědčuje, že i v tomto případě byla uzavřena jako potvrzení toho, že žalovanému byl v hotovosti poskytnut předmět smlouvy, tj. peněžité prostředky ve výši 25 000 Kč. Z této smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se poskytnuté prostředky zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 18 180 Kč sestávajícím z úroku ve výši 6 127 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 565 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 488 Kč, celkem tedy částku 43 180 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 399 Kč (s poslední splátkou ve výši 2 397 Kč). Splatnost první splátky byla ujednána obdobně jako v předchozím případě, pouze s rozdílem délky splátkového období. Součástí obou smluv je ujednání o zápůjční úrokové sazbě ve výši 29,00 % p.a. jako pevné po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí obou smluv jsou také smluvní podmínky. 6. Ani v jednom případě žalovaný nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil především z přehledů plateb (tabulek umoření). Tyto listinné důkazy osvědčují, že na první smlouvu ze dne [datum] žalovaný uhradil právě 14 718 Kč a na druhou smlouvu pak 4 800 Kč Tyto částečné úhrady byly započteny na pohledávky za žalovaným tak, že v prvním případě zůstával na jistině dluh 11 997,26 Kč a v druhém případě 22 684,20 Kč. Ve spojení s předžalobní upomínkou ze dne [datum] je pak zřejmé, že částečné úhrady byly započteny jak na jistiny zápůjček, tak i na poplatky. Dlužná výše poplatku tedy odpovídá rozdílu mezi částečnou úhradou a dlužnou jistinou, tedy v případě první smlouvy 13 409,89 Kč a u druhé smlouvy pak 14 019,32 Kč. K úhradě dlužných částek byl žalovaný opakovaně upomínán, jak se podává ze zmíněné předžalobní upomínky, ale i oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávek byl žalovaný současně informován o postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni. Skutečnost, že pohledávky z předmětných smluv byly postoupeny na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy - seznamu postupovaných pohledávek. Obě výzvy byly dle podacích lístků žalovanému prokazatelně odeslány, přičemž mu byla vždy poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dluhu. 7. K prokázání tvrzení, že před uzavřením každé smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznické karty (fakticky žádosti o zápůjčky) ze dne [datum] a [datum]. Obě karty obsahují základní informace o poměrech žalovaného v době žádosti o každou zápůjčku, které žalovaný sám uvedl. Z karty ze dne [datum] se podává, že žalovaný byl svobodný, žil s rodiči, měl vyživovací povinnost ke dvěma dalším osobám a jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské. Žalovaný dále uvedl, že byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako strojník s příjmem 6 050 Kč měsíčně. Zaměstnání a příjem žalovaného byly předchůdkyní žalobkyně ověřeny oproti výplatním páskám a výpisům z bankovního účtu za měsíc září a říjen. Žalovaný uvedl další příjem domácnosti ve výši 25 000 Kč čistého měsíčně. Pro účely poskytnutí zápůjčky, kterou žalovaný žádal ve výši 10 000 Kč (se splatností ve 12 měsíčních splátkách), předchůdkyně žalobkyně vycházela z celkového příjmu žalovaného ve výši 31 050 Kč. Oproti příjmům byly hodnoceny měsíční výdaje žalovaného v odhadované výši 4 500 Kč. Současně bylo ověřeno, že žalovaný neměl jiný finanční závazek. Pokud jde o druhou žádost ze dne [datum], tato dokládá, že v době žádosti o druhou zápůjčku se osobní poměry žalovaného zásadně nezměnily – stále byl svobodný, žil s rodiči, nejvyšší dosažené vzdělání bylo stejné; jedinou změnou bylo, že měl jen jednu vyživovací povinnost. Jako zdroj příjmu žalovaný uvedl zaměstnání u společnosti [právnická osoba] jako operátor výroby s příjmem 20 500 Kč čistého měsíčně. Tento příjem byl jediným deklarovaným příjmem žalovaného. Zaměstnání bylo předchůdkyní žalobkyně ověřeno oproti pracovní smlouvě. Pokud jde o měsíční výdaje žalovaného, byla uvažována částka 4 000 Kč a splátky předchozí zápůjčky u předchůdkyně žalobkyně ve výši 3 078 Kč měsíčně. V tomto případě žalovaný žádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 6 000 Kč, kterou by mohl splácet v 45 týdenních splátkách. 8. S ohledem na výše zjištěné skutečnosti soud hodnotí postup předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného jako