11 C 212/2022-18 — Okresní soud v Jihlavě

1. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá proti žalovanému jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla uzavřena v okamžiku, kdy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet sjednané peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit poskytnuté prostředky společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky ve výši 240 Kč nejpozději do [datum]. V této lhůtě žalovaný nic neuhradil. Celá neuhrazená pohledávka za žalovaným byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi věřiteli dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum] se současnou výzvou k úhradě dluhu. Opětovně byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne [datum]. Ačkoliv žalovaný na svůj dluh nic neuhradil, žalobkyně požaduje pouze zaplacení poskytnuté jistiny ve výši 2 000 Kč s úrokem z prodlení, tj. bez ujednaného (neuhrazeného) poplatku. 5. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že vzhledem k žalovanému nároku představovanému jistinou zápůjčky a úroku z prodlení není nutné posuzovat platnost předmětné smlouvy o zápůjčce (ve smyslu níže uvedené právní úpravy) za účelem posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně. V případě, že by na základě zjištěného skutkového stavu bylo možné v souladu s § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., tj. účinném v období od [datum] do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), považovat předmětnou smlouvu o zápůjčce za platně a účinně uzavřenou, a sice platně a účinně uzavřenou v elektronické podobě podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 o. z. a podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným ve smyslu § 1879 o. z. řádně postoupena, by náležela žalovaným neuhrazená jistina zápůjčky včetně sjednaného neuhrazeného poplatku za poskytnutí zápůjčky a v souladu s § 1970 o. z. také úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud by soud naopak dospěl k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena, ať již pro nedodržení formy právního jednání, nebo pro nesplnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele (§ 9 a § 22 zákona o spotřebitelském úvěru), žalobkyni by ve smyslu § 2991 o. z. náleželo bezdůvodné obohacení představované částkou skutečně poskytnutou žalovanému, kterou dosud nevrátil, včetně úroku z prodlení. Z výše uvedených úvah je zřejmé, že v případě posouzení předmětné smlouvy o zápůjčce jako platné či neplatné by žalobkyni v každém případě náležel„ nejnižší“ možný nárok, tj. žalovaným neuhrazená skutečně poskytnutá částka včetně zákonného úroku z prodlení. Přesně takový nárok žalobkyně uplatňuje žalobou, soud proto bez dalšího přistoupil k vyhovění žaloby v plném rozsahu a přiznal žalobkyni požadovanou částku 2 000 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky) do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.