11 C 272/2022-23 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 21 000,70 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Žalobkyně uvedla, že na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které si převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná byla potom povinna poskytnuté prostředky vrátit společně s příslušenstvím ve výši 17 184 Kč tvořeným kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem, celkem tedy částku 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na den [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná ve lhůtě splatnosti úvěr neuhradila, zaplatila pouze jednu splátku ve výši 2 656,01 Kč. Tato částečná úhrada byla alokována ve výši 1 316,10 Kč na jistinu úvěru a ve výši 1 339,91 Kč na příslušenství. Ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum] byla žalovaná v prodlení, předchůdkyně žalobkyně tedy od tohoto dne požadovala úhradu dlužné jistiny ve výši 18 683,90 Kč, příslušenství ve výši 15 844,09 Kč, zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty sjednané ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována a byla vyzvána k úhradě dluhu. Žalobkyně tvrdila, že po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Pohledávka byla postoupena ve výši 49 756,91 Kč, žalobkyně však žalobou žádala pouze úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši 18 683,90 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 675,43 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 099,99 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 725,81 Kč, inkasního poplatku ve výši 3 342,86 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků kapitalizovaného po splatnosti úvěru sazbou 0,15 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 952,11 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za stejné období na částku 539,53 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 256 Kč (za odeslání obyčejného dopisu s výzvou k úhradě dluhu ve výši 39 Kč a osobní návštěvu pracovníka předchůdkyně žalobkyně na kontaktní adrese žalované ve výši 217 Kč) a smluvní pokuty požadované z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 2 316,80 Kč. Nesplacený smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek a smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků v souhrnné výši 16 796,20 Kč žalobkyně požadovala jako příslušenství pohledávky ve formě kapitalizovaného úroku. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že její předchůdkyně poskytla žalované úvěr poté, co na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr a po jejich ověření vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr řádně splácet. Mezi posuzovanými údaji byly údaje o osobě žalované a její finanční situaci (příjmy, výdaje, údaje o zaměstnání, ostatní finanční závazky). Žalobkyně doplnila, že listiny, oproti kterým byla ověřována pravdivost údajů uvedených žalovanou, byly označeny v žádosti; žalobkyně vak těmito listinnými důkazy nedisponuje. 3. Žalobkyně vzala následně žalobu částečně zpět co do částky 19 113 Kč představující kapitalizovaný úrok v souhrnné výši 16 796,20 Kč a smluvní pokutu. Žalobkyně tedy žádala pouze dlužnou jistinu úvěru ve výši 18 683,90 Kč, úrok z prodlení (kapitalizovaný i v procentní výši) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se spolu dne [datum] dohodly, že žalované budou poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (uvedené vyplývá ze smlouvy o úvěru [číslo]). Ze smlouvy dále vyplývá, že tato dohoda byla oběma stranami stvrzena podpisy jako potvrzení toho, že žalované byly uvedené peněžní prostředky již v hotovosti poskytnuty. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 1 925 Kč (sjednaného ve výši 15 % ročně), poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 600 Kč, celkem tedy částku 37 184 Kč v rámci 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že pokud žalovaná nezaplatí jakoukoli splátku, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je v prodlení, a to za každý den prodlení. Ze smlouvy dále vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení mohla po žalované požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s vymáháním pohledávky. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek, který obsahuje procentuální rozložení měsíční úhrady na jednotlivé položky pohledávky, tj. na jistinu a její příslušenství. Součástí je také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru se základními informacemi o předmětném finančním produktu; seznámení s těmito podmínkami žalovaná potvrdila podpisem tohoto formuláře dne [datum]. Žalovaná přesto nehradila sjednané splátky řádně, jak vyplývá z písemných upomínek předložených soudu. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla mimo jiné informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky má soud za prokázané ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a její předchůdkyní dne [datum] a potvrzení o provedené úplatě za postoupení pohledávek. Z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou činí 49 756,91 Kč. Z přílohy dále vyplývá, že na jistině žalovaná dluží 18 683,90 Kč, na úroku 1 675,43 Kč, na poplatku za vyhodnocení úvěru 9 099,99 Kč, na poplatku za sjednání úvěru 1 725,81 Kč a na inkasním poplatku 3 342,86 Kč, tzn. že na poskytnutých peněžních prostředcích žalovaná uhradila částku 2 656,01 Kč tvrzenou žalobkyní. Z další výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vůči žalované uplatňovala i náhradu nákladů mimosoudního vymáhání, mj. nákladů za odchozí dopis ve výši 39 Kč a za osobní návštěvu 217 Kč. Právě tyto náklady žalobkyni skutečně vznikly, jak je patrné z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Opětovně byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum] (dle podacích archů byly oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka žalované řádně odeslány). 6. K prokázání tvrzení, že před uzavřením předmětné smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, žalobkyně předložila žádost o úvěr podepsanou žalovanou dne [datum]. Z žádosti soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalované; podpisem žádosti žalovaná potvrdila, že uvedené údaje jsou pravdivé. Žalovaná uvedla, že v době žádosti o úvěr byla svobodná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní, neměla žádné nezaopatřené dítě a žila v nájmu. Z žádosti dále vyplývá, že žalovaná pobírala invalidní důchod ve výši 5 641 Kč měsíčně a měla příjem ze zaměstnání na základě dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč měsíčně. Příjem žalované byl podle údajů uvedených v žádosti ověřen oproti výplatním páskám, výpisu z bankovního účtu a dohodě o provedení práce. Jako své měsíční výdaje žalovaná v žádosti uvedla částku 1 000 Kč na bydlení a částku 1 000 Kč jako osobní náklady. Předchůdkyně žalobkyně pak vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 13 641 Kč, který považovala za dostatečný vzhledem k žalovanou požadovanému úvěru ve výši 20 000 Kč hrazeného 14 měsíčními splátkami po 2 565 Kč. 7. Soud má za to, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala pečlivě, její postup byl nedostatečný. Žádným způsobem nebyly ověřeny měsíční výdaje žalované, osobní měsíční výdaje v částce 1 000 Kč pak obecně nelze považovat za reálné. Současně v žádosti nebyla zmínka o tom, že by byly ověřeny jiné finanční závazky žalované. Předchůdkyně žalobkyně měla k žalované přistupovat obezřetněji, neboť s přihlédnutím k jejímu nejvyššímu dosaženému vzdělání bylo možné očekávat nižší finanční gramotnost. Z toho důvodu by se dalo očekávat, že předchůdkyně žalobkyně zachová dokumenty, kterými údajně byly tvrzené informace osvědčovány. Žalobkyně nicméně žádnými takovými listinnými důkazy nedisponuje. V postupu předchůdkyně žalobkyně, který sama žalobkyně považuje za dostateč