12 C 245/2022-36 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 15 000 Kč, která byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní splácení ve výši 6 000 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila částku 2 000 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v kartě zákazníka a jejich ověřením předloženými doklady. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena dne [datum] právní předchůdkyní žalobkyně se žalovanou, podle které žalované měla být poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 27 000 Kč, skládající se z částky 15 000 Kč představující jistinu, z částky 3 000 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku, dále z částky 3 000 Kč představující poplatek za administrativní činnost a z částky 6 000 Kč představující částku za hotovostní splácení. Celková finanční částka ve výši 27 000 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 32,15 % ročně. První splátka byla splatná ke konci týdne, ve kterém byla smlouva uzavřena. 4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že bydlí v nájmu a je zaměstnána na částečný pracovní úvazek jako uklízečka u společnosti [právnická osoba] Její čistý příjem měl činit 10 000 Kč a státní podpora měla činit 5 641 Kč. Její výdaje měly činit částku 7 000 Kč měsíčně. K ověření údajů měly být využity: výpisy z bankovního účtu a výplatní pásky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] v celkové výši 30 200 Kč, přičemž z čl. I odst. 1 ve spojení s čl. II odst. 2 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávky ze smluv o půjčce se všemi právy s tím spojenými. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení dopisu; z podacího lístku vyplývá, že tato výzva byla odeslána [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 28 322,94 Kč nejpozději do [datum]; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána [datum]. 6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne [datum], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 450 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně. [příjmení] žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalované. Žalovaná závazky splnila pouze částečně, když uhradila pouze 2 000 Kč. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením ze dne [datum] byl žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 15 000 Kč a dlužný poplatek částku 10 000 Kč. Žalovaná tak do postoupení pohledávky uhradila částku 2 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k ne