12 C 253/2022-20 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném částky 11 433,48 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný dne [datum] na ulici [ulice] v [obec] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], narozenou [datum] a způsobil jí poškození zdraví. Uvedeným jednáním žalovaný porušil ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony, náklady na ambulantní péči a náklady na dopravu v částce 11 433,48 Kč. Odpovědnost žalovaného byla potvrzena trestním příkazem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 31. 1. 2022, č. j. 10 T 106/2021, který nabyl právní moci dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z vyúčtování zdravotní péče ze dne [datum] soud zjistil, že v souvislosti s úrazem ze dne [datum] žalobkyně vynaložila v období od [datum] do [datum] celkem částku 11 433,48 Kč. Z rozpisu plateb za období od [datum] do [datum] soud zjistil přehled rozúčtování jednotlivých částek na jednotlivé smluvní partnery. Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů ze dne [datum] a dodejky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 11 433 Kč (tuto částku tvoří náklady ambulantní péče ve výši 7 130,05 Kč a náklady na dopravu ve výši 4 303,43 Kč) do 15 dnů od doručení výzvy. Z trestního příkazu Okresního soudu v Jihlavě ze dne 31. 1. 2022, č. j. 10 T 106/2021-81, soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným za přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, když dne [datum] na ulici [ulice] v [obec] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], kterou opakovaně udeřil pěstí do hlavy a která byla poté odvezena rychlou záchrannou službou k ošetření do [nemocnice]. Žalobkyně byla tímto rozhodnutím ve věci náhrady škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Soud na základě listin obsažených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne [datum] napadl [jméno] [příjmení] a způsobil jí poškození zdraví. Žalobkyně jako zdravotní pojišťovna [příjmení] [příjmení] vyplatila v souvislosti s její léčbou svým smluvním partnerům celkem částku 11 433,48 Kč. Žalovaný byl za toto své jednání uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Jihlavě. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby, ale žalovaný nic neuhradil. 5. Dle ustanovení § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 6. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný zaviněným protiprávním jednáním zapříčinil újmu na zdraví poškozené [jméno] [příjmení] a že žalobkyně v souvislosti s léčbou tohoto zranění zaplatila smluvnímu zdravotnickému zařízení částku 11 433,48 Kč. Žalobkyni tak v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 věta první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vznikl vůči žalovanému regres. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů od doručení výzvy k zaplacení. Žalovaný ovšem nic neuhradil. Jelikož žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalovanou částku uhradil, tak soud žalobě zcela vyhověl. 8. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od [datum], soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 11 433,48 Kč od [datum] do zaplacení. Výzva byla zaslána žalovanému prostřednictvím pošty, přičemž si zásilku nevyzvedl. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne [datum] a [datum] byla vrácena žalobkyni. Podle výzvy měl žalovaný uhradit dlužnou částku do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Žalobkyní požadovaný počátek prodlení je tak s uvedenými skutečnostmi v souladu. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrada dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za jeden úkon, celkem tedy 600 Kč (za 2 úkony – sepsání výzvy a sepsání žaloby), neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a nedoložila výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku celkem ve výši 1 400 Kč, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.