12 C 276/2022-29 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 930,30 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne [datum] byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě. Žalovanému byla na základě smlouvy poskytnuta karta a úvěr ve výši 30 000 Kč s možností opakovaného čerpání až do sjednané výše. Žalovaný byl povinen rovněž hradit úroky z vyčerpané jistiny. Úvěr měl žalovaný splácet měsíčními splátkami alespoň ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru (minimálně 100 Kč) nejpozději do 25. dne příslušného měsíce. Žalovaný své povinnosti neplnil, a proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o zesplatnění všech závazků ke dni [datum]. Žalobkyně na poplatcích požaduje částku 4 159,64 Kč. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z oznámení o úrokových sazbách soud zjistil přehled účtovaných úrokových sazeb. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 32 962,60 Kč nejpozději do [datum]. 4. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla zřízena osobní kreditní karta typu„ [jméno] karta“ a rovněž byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat úvěr prostřednictvím karty až do výše 30 000 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 21,99 % ročně. Žalovaný měl úvěr splácet měsíčními splátkami alespoň ve výši 3 % z vyčerpané jistiny (minimálně 100 Kč) nejpozději k 25. dni příslušného měsíce. Žalovaný rovněž vyjádřil souhlas s přistoupením k pojištění kreditních karet. Součástí smlouvy byly všeobecné smluvní podmínky, sazebník poplatků, oznámení o úrokových sazbách, oznámení o provádění platebního styku, podmínky osobních kreditních karet, podmínky pojištění a pravidla časového pořadí úhrady pohledávek. 5. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od předmětné smlouvy. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celkem částku 22 770 Kč, neuhradil pojištění splátek ve výši 1 659,64 Kč a neuhradil poplatky za zaslání upomínky ve výši 2 500 Kč. Okamžikem vyhotovení výpisu nastala splatnost všech dluhů ze smlouvy, tj. ke dni [datum]. 6. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o kreditní kartě. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 22 770,66 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků uvedených sazebníku žalobkyně. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, a proto žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. 7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 10. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 11. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud posoudil závazek mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o účtu a o spotřebitelském úvěru a pojistnou smlouvu. Žalobkyně soudu prokázala, že žalovanému poskytla částku 22 770,66 Kč, ale žalovaný dosud neuhradil celou částku. Žalobkyně dále prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalovaného zejména tím, že měla přehled o příjmech a výdajích na účtu žalovaného a dále lustrací v bankovních i nebankovních databázích. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by žalovanou částku žalobkyni vrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost žalobkyni částku 26 930,30 Kč zaplatit (jistina, poplatky a pojistné). Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od [datum], soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 22 829,66 Kč od [datum] do zaplacení. Dále pak soud žalobkyni přiznal smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 22 829,66 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 5 483,07 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 891,70 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 530 Kč. Pro výpočet náhrady nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 078 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení §