120 C 18/2021-90 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 136 823 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 19. 11. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s úrokem s nominální sazbou 58,33 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 5 109 Kč včetně pojištění. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s hrazením splátky [číslo] o délce 65 dnů, došlo dne 29. 6. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Dlužná částka se sestává z jistiny (ke které byl připočten úrok přirostlý ke dni zesplatnění) ve výši 101 749,40 Kč, smluvní pokuty k datu vyhotovení žaloby ve výši 33 679,25 Kč, úroku, úroku z prodlení a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 1 395 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. 4. Dle výpisu z registru [příjmení] neměl žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru žádné evidované závazky. Z výpisu NRKI vyplývá, že žalovaný dosáhl skóre 349,tj. II. kategorie, menší riziko, lepší segment klientů. Z hodnocení klienta ze dne 19. 11. 2019 vyplývá, že žalovaný měl čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 24 600 Kč a měsíční výdaje ve výši 5 710 Kč s tím, že bydlí u rodičů. Podle pracovní smlouvy ze dne 12. 2. 2018 byl žalovaný zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] jako plánovač výroby na dobu určitou od 1. 3. 2018 do 29. 2. 2020. Z výplatních pásek je zřejmé, že žalovaný měla v měsíci srpnu 2019 čistý měsíční příjem 25 083 Kč, v měsíci září 2019 24 831 Kč a v měsíci říjnu 2019 24 140 Kč; dle přehledu transakcí z internetového bankovnictví byla žalovanému tato mzda připsána na jeho bankovní účet. 5. Z prohlášení klientů vyplývá, že žalovaný prohlásil, že se seznámil s podmínkami úvěru a souvisejícími dokumenty. Předsmluvní formulář ze dne 19. 11. 2019 ke smlouvě [číslo] podepsaný žalovaným obsahuje podstatné informace a parametry týkající se úvěru. Splátkový kalendář obsahuje informace o datech jednotlivých splátek a jejich započítávání na úrok, pojištění a jistinu. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 19. 11. 2019 [číslo] vyplývá, že tato byla podepsána žalovaným a akceptována žalobkyní. Dle této smlouvy činila výše úvěru 90 000 Kč a měla být vyplacena na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s úrokem s nominální úrokovou sazbou ve výši 58,33 % ročně v 60 splátkách po 5 109 Kč; součástí splátky byla i úhrada za pojištění. Podle čl. 6 písm. b) smlouvy bylo dohodnuto, že ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou jakékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 se ke dni zesplatnění veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Dle čl. 6 bylo dále dohodnuto, že nezaplatí-li žalovaný novou jistinu v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Oznámením ze dne 21. 11. 2019 žalobkyně žalovanému sdělila, že úvěr schválila; Oznámení bylo žalovanému odesláno a dle přiložené obálky uloženo dne 22. 11. 2019 na poště a vráceno žalobkyni jako nevyzvednuté. 6. Přihláškou do pojištění ze dne 19. 11. 2019 žalovaný projevil zájem a souhlasil s přihlášením do pojištění dle pojistné smlouvy č. [bankovní účet] k úvěru [číslo] v rozsahu balíčku pojištění A s měsíčním pojistným ve výši 465Kč. Z přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaný sjednal pojištěné schopnosti splácet úvěr v rozsahu uvedeném v přihlášce s pojistným ve výši 465 Kč měsíčně. Z informačního dokumentu o pojistném produktu vyplývají podmínky pojištění včetně výluk; pojištění zaniká mimo jiné dnem zesplatnění úvěru. 7. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že částka 90 000 Kč byla připsána na účet žalovaného dne 20. 11. 2019. Z karty klienta vyplývá, kdy a v jakých částkách byl úvěr žalovaným splácen. Výzvami ze dne 17. 6. a 25. 6. 2020 byl žalovaný opakovaně upozorňován na prodlení se splácením splátek a na možnost zesplatnění celého úvěru. Oznámením ze dne 29. 6. 2020 bylo žalovanému sděleno, že se dostal do prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, čímž došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků ze smlouvy o úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od odeslání oznámení. Předžalobní výzvou ze dne 8. 9. 2021 odeslanou téhož dne žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě 15 dnů. 8. Z databáze časových řad [příjmení] vyplývá, že v době uzavření úvěrové smlouvy činila sazba úroků u korunových úvěru poskytovaných bankami domácnostem s fixací 1-5 let 8,42 % ročně. 9. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Účastníci neměli námitky proti pravosti či pravdivosti jednotlivých listinných důkazů. Jelikož ani soud sám žádné takové pochybnosti o listinných důkazech v průběhu řízení nezískal, bez dalšího z nich vycházel. Na základě provedeného dokazování tak má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Účastníci spolu dne 19. 11. 2019 uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 90 000. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úrokem s nominální úrokovou sazbou 58,33 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách po 5 109 Kč; smlouva obsahovala též ujednání o zesplatnění a sankcích vůči žalovanému v případě prodlení se splácením. Žalovaný současně sjednal s žalobkyní pojištění schopnosti splácet úvěr, za nějž se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 465 Kč; tato částka byla součástí měsíční splátky úvěru. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila příjmy a výdaje žalovaného. Dne 29. 6. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému okamžité zesplatnění úvěru a dne 8. 9. 2021 mu zaslala předžalobní výzvu. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 věta první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 11. Podle § 2758 občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 12. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 téhož zákona týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 1802 téhož zákona mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru, která splňuje též podmínky zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dále pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně splnila svoji smluvní povinnost a poskytla žalovanému částku ve výši 90 000 Kč. Naproti tomu žalovaná nesplácela řádně a včas, a proto došlo k zesplatnění úvěru a k ukončení pojistné smlouvy. 15. Jako neplatné soud nicméně zhodnotil ujednání týkající se výše smluveného úroku z poskytnuté částky. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 konstatoval, že„ (n) emohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. (…) (N) epřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím