4 C 288/2022-46 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 24 992,37 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) nejprve dne 26. 11. 2012 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ půjčka číslo jedna“), na základě které jí byla poskytnuta částka 10 000 Kč a dále dne 18. 1. 2013 byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ půjčka číslo dva“), na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě ze dne 26. 11. 2012 i ve smlouvě ze dne 18. 1. 2013 zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách i souhrnný poplatek ve výši 8 361 Kč za každou půjčku. Žalovaná však svůj dluh řádně neuhradila, poslední splátku zaplatila dne 29. 1. 2013. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaná dostala do prodlení s úhradou všech dosud neuhrazených splátek z uvedených smluv, a proto právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, tj. neuhrazené části jistiny a souhrnného poplatku. Smlouvou ze dne 22. 9. 2016 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky za žalovanou v neuhrazené výši 24 992,37 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 22. 9. 2016. Po datu postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh již ničeho neuhradila. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná písemně uznala svůj dluh z obou smluv. Žalobkyně následně doplnila, že žalovaná své závazky ze smluv o půjčkách uznala dne 22. 8. 2013, a to ve výši 34 728 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila při jednání soudu dne 14. 12. 2022 s tím, že namítá promlčení žalobou uplatněného nároku. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o půjčce číslo jedna ze dne 26. 11. 2012 a ze smlouvy o půjčce číslo dva ze dne 18. 1. 2013 soud zjistil, že tyto byly uzavřeny mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvách zavázala poskytnout žalované půjčky celkově ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto částky vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s těmito půjčkami souhrnný poplatek v celkové výši za obě půjčky 16 722 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem smluv potvrdila, že půjčené částky převzala v hotovosti při uzavření jednotlivých smluv. Z článku 11 smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že v případě včasného neuhrazení příslušné splátky žalovanou má žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2016 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazené pohledávky za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 9. 2016 a z podacího archu se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek na žalobkyni a požádala ji o uhrazení celkové dlužné částky ve výši 30 728 Kč do 10 dnů od doručení oznámení. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 11. 2019 a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 14. 11. 2019. 5. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 26. 11. 2012 a dne 18. 1. 2013 smlouvy o půjčce, na jejichž základě jí poskytla částku celkem ve výši 20 000 Kč, kterou si žalovaná převzala postupně (vždy v den podpisu příslušné smlouvy) v hotovosti. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 722 Kč. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou v dosud neuhrazené celkové výši 24 992,37 Kč na žalobkyni, přičemž toto postoupení bylo žalované řádně písemně oznámeno a rovněž byla před podáním žaloby písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně byla vyzvána dne 12. 12. 2022 k předložení uznání dluhu ze dne 22. 8. 2013. Žalobkyně tuto listinu zaslala den po jednání 15. 12. 2022, a proto již nebylo možné k uvedené listině a jejímu obsahu přihlédnout v rozsudku. 6. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle ustanovení § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 8. Podle ustanovení § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle odst. 2 věty prvé se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Podle ustanovení § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle ustanovení § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. Podle ustanovení § 122 odst. 2 obč. zák. konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako vztah z platně postoupených pohledávek z platně a účinně uzavřených smluv o půjčce. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smluv, neboť jako věřitel poskytla žalované peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaná svůj dluh z těchto smluv řádně neuhradila, přičemž dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná v řízení nijak nerozporovala, byly tyto dluhy splatné nejpozději v den splatnosti poslední splátky poskytnuté půjčky, tj. dne 20. 1. 2014 a 14. 3. 2014. To znamená, že následující den po těchto dnech splatnosti (tj. dne 15. 3. 2014 a 21. 1. 2014) se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého závazku a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od uvedeného dne své právo poprvé vykonat, tj. uplatnit svou pohledávku za žalovanou z uvedené smlouvy o půjčce u soudu. Od uvedených dat počala běžet tříletá promlčecí doba. Jelikož žalovaná u soudu namítla promlčení žalobou uplatněného nároku, posoudil soud běh promlčecí doby ve vztahu k předmětným půjčkám a zjistil, že k promlčení poslední splátky první půjčky (a tudíž i celé půjčky, neboť k promlčení předchozích splátek muselo dojít dříve) půjčky došlo dne 20. 1. 2017, k promlčení práva na vrácení druhé půjčky došlo dne 14. 3. 2017, avšak návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán u soudu až dne 31. 3. 2022. Je tak zřejmé, že nároky žalobkyně z výše specifikovaných smluv o půjčce jsou promlčeny, a proto soud žalobu s ohledem na námitku promlčení v celém rozsahu zamítl. V tomto řízení nebylo možné zohlednit delší dobu promlčení v důsledku uznání dluhu, neboť žalobkyně tuto listinu předložila teprve po vyhlášení rozsudku. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a úspěšné žalované přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalované představuje dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhrada ve výši 300 Kč za jeden úkon, neboť žalovaná nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložila výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce. Celkem tedy paušální náhrada nákladů řízení žalované činí 600 Kč za 2 úkony – příprava účasti na jednání a účast na j