11 C 26/2023-19 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 15 154 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy její předchůdkyně posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty a ověřila oproti příslušným předloženým dokumentům (zejména pracovní smlouvě, výplatním páskám za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní smlouvě). Na základě takto zjištěných informací předchůdkyně žalobkyně považovala žalovaného za schopného řádně a včas splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 9 554 Kč představujícím úrok kapitalizovaný za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 26,10 % ročně na částku 3 103 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 4 891 Kč a pojistné v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 377 Kč s poslední splátkou stanovanou na [datum]. Dle žalobkyně žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatil dne [datum] a celkem na spotřebitelský úvěr uhradil pouze 4 100 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného požadovala předchůdkyně žalobkyně také úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován. Postoupená byla pohledávka ve výši 20 642,25 Kč zahrnující také navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně v tomto řízení neuplatňuje. Žalobkyně po postoupení eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 15 154 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 8 142,17 Kč a neuhrazeného poplatku ve výši 7 011,83 Kč. Společně s touto pohledávkou žalobkyně uplatňuje smluvní úrok i úrok z prodlení v kapitalizované i procentní výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci bylo možné v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zjistit jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci vyjádřili souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, příp. soud předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, pokud se dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k výzvě soudu nevyjádřili, rozhodl soud o žalobě bez nařízení jednání. 3. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč žalovanému. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 3 103 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru a péče o zákazníka ve výši 4 981 Kč a pojistným ve výši 1 560 Kč Celkem měl žalovaný uhradit částku 19 554 Kč v 52 týdenních splátkách po 377 Kč (s poslední splátkou ve výši 327 Kč) splatných ke konci sedmidenního splátkového období počínaje dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla ujednána ve výši 56 % jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. 4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč s měsíční splatností. Z údajů o poměrech žalovaného bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil v nájmu, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní, byl svobodný a měl jednu vyživovací povinnost. Účelem žádosti o úvěr byly neočekávané výdaje. Žalovaný měl v době žádosti o spotřebitelský úvěr příjem z dohody o pracovní činnosti u Dopravního podniku města Jihlavy a.s. jako dělník. [příjmení] měsíční příjem žalovaného činil 7 899 Kč. Ze zákaznické karty vyplývá, že mezi příjmy žalovaného byly uvažovány i další příjmy domácnosti ve výši 6 000 Kč. V úvahu byl brán celkový měsíční příjem žalovaného ve výši 13 899 Kč. Oproti tomu byly uvažovány měsíční výdaje žalovaného, které byly odhadem stanoveny na 3 000 Kč. Z karty dále vyplývá, že uvedené údaje byly ověřeny oproti dvěma předloženým výplatním páskám a pracovní smlouvě (resp. dohodě o pracovní činnosti). 5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr dne [datum] a uhradil na něj pouze 2 859,40 Kč Poslední platba byla ze dne [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] oproti zaplacení sjednané ceny. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a změně věřitele, kdy byl vyzván k úhradě postoupení dlužné částky ve výši 20 665,50 Kč žalobkyni nejpozději do 10 dnů od data doručení dopisu. Z přiloženého podacího lístku je zřejmé, že dopis byl podán k přepravě žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum]. 8. Z výzvy k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh nic neuhradil, byl tedy žalobkyní opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum] ve smyslu předžalobní upomínky. Z podacího lístku vyplývá, že výzva byla podána k přepravě dne [datum]. 9. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byly žalovanému téhož dne oproti podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč Tyto prostředky měl žalovaný vrátit společně s úrokem ve výši 3 103 Kč (ujednaným ve výši 26,10 % ročně), poplatkem za zpracování ve výši 4 891 Kč a pojistným ve výši 1 560 Kč v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách nejpozději do [datum]. Žalovaný splátky nehradil řádně, když poslední uhradil dne [datum] a zaplatil pouze 2 859,40 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován se současnou výzvou k úhradě dluhu. Opětovně byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], kdy byl povinen na neuhrazené jistině zaplatit 8 142,17 Kč a na poplatku 7 011,83 Kč. 10. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného. Žalovaný byl v době žádosti o spotřebitelský úvěr svobodný, měl jednu vyživovací povinnost, základní vzdělání a žil v nájmu. Jeho příjem byl z dohody o pracovní činnosti ve výši 7 899 Kč. Do jeho příjmu se započítal i další příjem domácnosti ve výši 6 000 Kč. Výdaje žalovaného byly uvažovány ve výši 3 000 Kč měsíčně. Zjišťované informace byly ověřeny oproti dohodě o pracovní činnosti a výplatním páskám. Žalovaný žádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru z důvodu vzniku neočekávaných výdajů a žádal o poskytnutí částky 10 000 Kč, kterou by splácen měsíčně. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spot