11 C 265/2022-62 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 24 490 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o úvěru. Uvedla, že s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 219 Kč, tedy včetně úroku 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost 1 400 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč a poplatku za životní pojištění 540 Kč. Ve skutečnosti žalovaná splatila pouze 2 190 Kč, které žalobkyně započítala částkou 1 400 Kč na úrok, 233,30 Kč na poplatek za administrativní činnost, 466,70 Kč za hotovostní inkaso a 90 Kč na poplatek a životní pojištění. Žalobkyně proto žádala zaplacení poskytnuté částky 7 000 Kč, úhrady za poplatky a služby 3 950 Kč, úroku do [datum] ve výši 402,62 Kč, úroku z prodlení do [datum] ve výši 140,49 Kč a dále úroku 24,36 % ročně a úroku z prodlení z dlužné jistiny 7 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Dále s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 189 Kč, tedy včetně úroku 1 200 Kč, odměny za administrativní činnost 1 200 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč a poplatku za životní pojištění 540 Kč. Ve skutečnosti žalovaná splatila pouze 3 970 Kč, které žalobkyně započítala částkou 540,74 Kč na jistinu, 1 200 Kč na úrok, 1 200 Kč na poplatek za administrativní činnost, 840,21 Kč za hotovostní inkaso a 189,05 Kč na poplatek a životní pojištění. Žalobkyně proto žádala zaplacení poskytnuté částky 5 459,26 Kč, úhrady za poplatky a služby 1 910,74 Kč, úroku do [datum] ve výši 538,55 Kč, úroku z prodlení do [datum] ve výši 202,37 Kč a dále úroku 22,62 % ročně a úroku z prodlení z dlužné jistiny 5 459,26 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Konečně uvedla, že s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 249 Kč, tedy včetně úroku 1 600 Kč, odměny za administrativní činnost 1 600 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč a poplatku za životní pojištění 540 Kč. Ve skutečnosti žalovaná splatila pouze 8 770 Kč, které žalobkyně započítala částkou 3 374,68 Kč na jistinu, 1 600 Kč na úrok, 1 600 Kč na poplatek za administrativní činnost, 1 878,33 Kč za hotovostní inkaso a 316,99 Kč na poplatek a živostí pojištění. Žalobkyně proto žádala zaplacení poskytnuté částky 4 625,32 Kč, úhrady za poplatky a služby 1 544,68 Kč, úroku do [datum] ve výši 809,74 Kč, úroku z prodlení do [datum] ve výši 275,59 Kč a dále úroku 24,24 % ročně a úroku z prodlení z dlužné jistiny 4 625,32 Kč od [datum] do zaplacení. 4. Ke všem smlouvám žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně před poskytnutím úvěru ověřila schopnost žalované splácet. Za tím účelem byly se žalovanou vyplněny zákaznické karty, kde byly zaznamenány poměry žalované včetně jejích příjmů a výdajů. Tyto skutečnosti byly ověřovány z dokladů vyžádaných od žalované, zejména z výplatních pásek, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy. Pomocí informačního systému obsahujícího skóringový model byly informace vyhodnoceny. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod o informacích od žalobkyně pochybovat a s detektivním úsilím je ověřovat. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 6. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, podle které byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč; žalovaná se zavázala splácet 249 Kč po 60 týdnů. Dne [datum] uzavřely smlouvu o úvěru, podle které žalovaná obdržela částku 6 000 Kč; žalovaná se zavázala splácet 189 Kč po 60 týdnů. Dne [datum] uzavřely smlouvu, podle které žalovaná obdržela 7 000 Kč; žalovaná se zavázala splácet 219 Kč po 60 týdnů. 7. Ze zprávy [právnická osoba], soud zjistil, že žalovaná od této společnosti přijala od září 2016 do srpna 2020 deset úvěrů, přičemž v sedmi případech šlo o refinancování předchozího úvěru. 8. Ze zprávy městysu [obec] zjistil soud, že žalovaná v obývaném bytě platila nájemné 1 500 Kč měsíčně a platila zálohy především na vodné a stočné ve výši 600 Kč měsíčně. 9. Z karet zákazníka sepsaných vždy před uzavřením smluv o úvěru soud zjistil, že žalovaná své poměry vykazovala jako starobní důchodkyně s příjmem cca 9 000 Kč a příspěvkem na bydlení cca 1 900 Kč. Za výdaje byly počítány náklady na bydlení 2 066 Kč měsíčně, osobní výdaje cca 4 000 Kč a splátky úvěrů. Měla dřívější úvěry u [právnická osoba], které splácela. Při výpočtu měsíčních výdajů přitom nebyly zohledňovány celkové splátky dřívějších úvěrů. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 14. Soud na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (k uvedeným závěrům viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úv