11 C 54/2023-19 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 16 881 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy její předchůdkyně posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty a ověřila oproti příslušným předloženým dokumentům (zejména pracovní smlouvě, výplatním páskám za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní smlouvě). Na základě takto zjištěných informací předchůdkyně žalobkyně považovala žalovanou za schopnou řádně a včas splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 7 971 Kč představujícím úrok kapitalizovaný za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 28,20 % ročně na částku 2 442 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 3 969 Kč a pojistné v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 346 Kč s poslední splátkou stanovanou na [datum]. Dle žalobkyně žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatila dne [datum] a celkem na spotřebitelský úvěr uhradila pouze 400 Kč. Z důvodu prodlení žalované požadovala předchůdkyně žalobkyně také úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná písemně informována. Postoupena byla pohledávka ve výši 24 624,90 Kč zahrnující také navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně v tomto řízení neuplatňuje. Žalobkyně po postoupení eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 16 881 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 600 Kč a neuhrazeného poplatku ve výši 7 281 Kč. Společně s touto pohledávkou žalobkyně uplatňuje smluvní úrok i úrok z prodlení v kapitalizované i procentní výši. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci bylo možné v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zjistit jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci vyjádřili souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, příp. soud předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, pokud se dle § 101 odst. 4 o. s. ř. k výzvě soudu nevyjádřili, rozhodl soud o žalobě bez nařízení jednání. 3. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dohodli na poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč žalované. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 2 442 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru a péče o zákazníka ve výši 3 969 Kč a pojistným ve výši 1 560 Kč Celkem měla žalovaná uhradit částku 17 971 Kč v 52 týdenních splátkách po 346 Kč (s poslední splátkou ve výši 325 Kč) splatných ke konci sedmidenního splátkového období počínaje dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla ujednána ve výši 44,80 % jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. 4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 6 000 Kč s měsíční splatností. Z údajů o poměrech žalované bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr žalovaná žila s rodiči, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní, byla svobodná a měla jednu vyživovací povinnost. Účelem žádosti o úvěr byla úhrada kauce na byt. Žalovaná měla příjem pouze z rodičovského příspěvku, který činil 8 600 Kč měsíčně. Ze zákaznické karty vyplývá, že mezi příjmy žalované byly uvažovány i další příjmy domácnosti ve výši 14 000 Kč. V úvahu byl brán tedy celkový měsíční příjem žalované ve výši 22 600 Kč. Oproti tomu byly uvažovány měsíční výdaje žalované, které byly odhadem stanoveny na 3 000 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaná nemá jiné zápůjčky. Z karty vyplývá, že uvedené údaje byly ověřeny oproti výměru rodičovského příspěvku. 5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr dne [datum] a uhradila na něj pouze 400 Kč platbou dne [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] oproti zaplacení sjednané ceny. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky a změně věřitele, kdy byla vyzvána k úhradě postoupené dlužné částky ve výši 24 650,80 Kč žalobkyni nejpozději do 10 dnů od data doručení dopisu. Z přiloženého podacího lístku je zřejmé, že dopis byl podán k přepravě žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum]. 8. Z výzvy k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh nic neuhradila, byla tedy žalobkyní opětovně vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum] ve smyslu předžalobní upomínky. Z podacího lístku vyplývá, že výzva byla podána k přepravě dne [datum]. 9. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná a předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které byly žalované téhož dne oproti podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč Tyto prostředky měla žalovaná vrátit společně s úrokem ve výši 2 442 Kč (ujednaným ve výši 28,20 % ročně), poplatkem za zpracování ve výši 3 969 Kč a pojistným ve výši 1 560 Kč v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách nejpozději do [datum]. Žalovaná splátky nehradila řádně, když uhradila jedinou splátku dne [datum] ve výši 400 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni ke dni [datum], o čemž byla žalovaná písemně informována se současnou výzvou k úhradě dluhu. Opětovně byla vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], kdy byla povinna na neuhrazené jistině zaplatit 9 600 Kč a na poplatku 7 281 Kč. 10. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalované. Žalovaná byla v době žádosti o spotřebitelský úvěr svobodná, měla jednu vyživovací povinnost, základní vzdělání a žila s rodiči. Její příjem byl z rodičovského příspěvku ve výši 8 600 Kč. Do jejího příjmu se započítal i další příjem domácnosti ve výši 14 000 Kč. Výdaje žalované byly uvažovány ve výši 3 000 Kč měsíčně. Zjišťované informace byly ověřeny oproti výměru rodičovského příspěvku. Žalovaná žádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru z důvodu úhrady kauce na byt a žádala o poskytnutí částky 6 000 Kč, kterou by splácela měsíčně. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být část