11 C 96/2023-19 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 10 600 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] na částku 13 378,98 Kč a úrokem z prodlení v zákonné procentní výši od [datum] do zaplacení). Žalobkyně uvedla, že tento nárok vyplývá ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) dne [datum]. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný byl povinen poskytnuté prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 400 Kč v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po 400 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně, když uhradil pouze 1 800 Kč. Neuhrazená pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupena byla pohledávka ve výši 10 600 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 838,71 Kč a poplatku ve výši 3 761,29 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno se současnou výzvou k úhradě dluhu, po postoupení však již nic neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci bylo možné v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zjistit jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. soud předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání účastníci souhlasí, když se k výzvě soudu dle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřili, rozhodl soud o žalobě bez jednání. 3. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Podpis této listiny oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Z tohoto důkazu soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 400 Kč, celkem tedy částku 12 400 Kč v 31 týdenních splátkách po 400 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. 4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí půjčky ve výši 8 000 Kč a jako důvod půjčky byly uvedeny dárky na vánoce. Žalovaný v žádosti uvedl, že u předchůdkyně žalobkyně neměl jinou půjčku, jeho příjem ze zaměstnání činil 9 300 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti činily 6 500 Kč. Mezi výdaje žalovaný uvedl částku 1 500 Kč na nájem a 1 000 Kč na domácnost. Z karty vyplývá, že žalovaným uváděné informace byly ověřovány oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. 5. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovaným vyplývající ze smlouvy o půjčce [číslo]. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky a změně věřitele, kdy byl vyzván k úhradě postoupení dlužné částky ve výši 10 600 Kč žalobkyni nejpozději do 10 dnů od data doručení dopisu. Z přiloženého podacího lístku je zřejmé, že dopis byl podán k přepravě žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum]. 7. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh dosud nic neuhradil. Byl tedy žalobkyní opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum] ve smyslu předžalobní upomínky. Z podacího lístku vyplývá, že výzva byla podána k přepravě dne [datum]. 8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byly žalovanému téhož dne oproti podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč Tyto prostředky měl žalovaný vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 4 400 Kč, celkem měl uhradit částku 12 400 Kč v 31 týdenních splátkách po 400 Kč nejpozději do [datum]. Před ujednáním takové dohody předchůdkyně žalobkyně zjišťovala majetkové poměry žalovaného, kdy vyhodnotila, že žalovaný je schopen finanční produkt řádně splácet. Žalovaný splátky nehradil řádně, když zaplatil pouze 1 800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován se současnou výzvou k úhradě dluhu. Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], kdy byl povinen na neuhrazené jistině zaplatit 6 838,71 Kč a na poplatku 3 761,29 Kč. 9. Vzhledem k tomu, že k uzavření smluvního vztahu mezi účastníky došlo ještě za účinnosti občanskoprávní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák“), který byl zrušen zák. č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“), až k [datum], zabýval se soud nejprve otázkou, podle jakých právních předpisů pro posouzení právního poměru účastníků postupovat. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 10. Podle ustanovení § 657 obč. zák. přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 11. Podle ustanovení § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. 12. Podle ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2002, se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Podle ustanovení § 2 písm. b) a c) zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván. Věřitelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takovýchto osob. 13. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím k výše citované právní úpravě soud posoudil předmětný závazkový vztah jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Na tento závazkový vztah soud aplikoval také ustanovení zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla půjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, resp. nebyl ani žalobkyní tvrzeno, že by žalovaný byl osobou podnikající). Přestože se jedná o spotřebitelský úvěr, podmínky stanovené zákonem č. 321/2001 Sb. na ochranu spotřebitele jsou méně striktní, než jak je zakotveno v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z toho důvodu nebylo ověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy podmíněno platností závazkového vztahu, nýbrž to lze ze strany předchůdkyně žalobkyně považovat pouze za jakési ověřování dobytnosti své pohledávky. Smlouvu o půjčce lze tedy považovat za platné právní jednání. 15. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy a že řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Naopak žalovaný své povinnosti nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem řádně neuhradil. Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku již zaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku ve výši 10 600 Kč společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 13 378,98 Kč a s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je uvedeno ve