120 C 10/2023-63 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 222,44 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 25. 7. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované dne 25. 7. 2019 vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s efektivním úrokem ve výši 83,87 % ročně ve 60 pravidelných měsíčních splátkách po 820 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2019. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaná řádně neplnila povinnosti ze smlouvy, neboť nehradila řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.5 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. S účinností ke dni 30.10. 2022 došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 12 784,73 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 249 Kč za každou splátku v prodlení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní poutu za splátky [číslo] tedy 747 Kč. Žalobkyně dále požaduje náhradu nákladů vymáhání ve výši 1 800 Kč (200 Kč za každou splátku v prodlení delším 15 dnů). Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky; žalovaná však ničeho neuhradila. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná uhradila celkem částku 29 520 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) v nepřítomnosti žalované. 3. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovanou, byla doložena kopií jejího občanského průkazu. 4. Z listiny označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovému úvěru [číslo]“ ze dne 25. 7. 2019 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 26. 7. 2019, bylo zjištěno, že žalovaná podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 60 měsíčními splátkami ve výši 820 Kč, splatnými vždy do každého 25. dne v měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 49 200 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 83,87 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 6.1 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 249 Kč za každou splátku v prodlení delším 30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů. Výše nákladů u každé splátky v prodlení delším 15 dnů činí 200 Kč. Podle článku 6.3 v případě prodlení delším než 65 dnů dojde k zesplatnění úvěru. Podle článku 6.4 se nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny úvěru. V článku 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, prohlášení klientů. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že obsahuje parametry úvěru. 5. Z karty klienta soud zjistil přehled splácení úvěru. Z dopisu ze dne 30. 10. 2022 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno okamžité zesplatnění úvěru a současně byla vyzvána k jeho úhradě. 6. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek splatných dne 25. 12. 2021 a 25. 1. 2022. Z výzvy k zaplacení ze dne 26. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek splatných dne 25. 8. 2022 a 25. 9. 2022. Z výzvy k zaplacení ze dne 26. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátek splatných dne 25. 8. 2022, 25. 9. 2022, 25. 10. 2022. 7. Z dokumentu hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla příjmy ve výši 19 570 Kč ze zaměstnání, dále uvedla výdaje ve výši 3 410 Kč (jako životní minimum), 2 000 Kč na bydlení, 3 500 Kč na děti, 200 Kč na ostatní. [příjmení] zdroje tak činily 9 460 Kč. 8. Z výplatních pásek od společnosti dm drogerie markt s.r.o. soud zjistil, že žalovaná v dubnu 2019 obdržela částku 18 696 Kč, v květnu 2019 obdržela částku 22 712 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele vyplývá, že žalovaná měla průměrný čistý měsíční příjem za období duben až červen 2019 20 458 Kč. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] soud zjistil, že za červen 2019 měla žalovaná vyčerpanou částku po splatnosti ve výši 242,84 Kč. Z výpisu z nebankovního registru klientských informacích soud zjistil, že smlouva žalované byla hodnocena jako špatná. 9. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 25. 7. 2019 žalované částku 15 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet]. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] soud zjistil, že žalovaná měla revolvingový úvěr a karty. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 15 331 Kč nejpozději do 15 dnů od data odeslání oznámení. 11. Soud nezjistil žádnou pro rozhodnutí relevantní skutečnost z vyjádření Mgr. [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] ze dne 25. 10. 2018, když toto vyjádření není znaleckým posudkem a v konkrétnostech se nevztahuje k souzené věci. Lze však označit přinejmenším za zvláštní, že ujednání o úroku musí být vykládáno soudním znalcem. Otázka určitosti takového ujednání ve vztahu ke spotřebiteli by mohla být soudem posouzena, pokud by nebyly přijaty níže uvedené závěry. 12. Soud neposkytl žalobkyni lhůtu k doplnění důkazních návrhu vztahujících se k tvrzením o zkoumání výdajové stránky žalované, neboť v předvolání byla žalobkyně poučena o zákonné koncentraci řízení, přičemž jí je z několika obdobných věcí znám názor soudu na otázku nutnosti podrobného zkoumání bonity jejích klientů, o čemž svědčí i doplnění žaloby zaslané žalobkyní krátce před prvním termínem, na který bylo první jednání ve věci nařízeno. [jméno] žalobkyně pak v předmětném doplnění prezentuje názor, že další zkoumání bonity není potřeba, a to včetně údajů o výdajích klientů. 13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě návrhu ze dne 25. 7. 2019 akceptovaného dopisem ze dne 26. 7. 2019 úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 83,87 % ročně splatit 60 měsíčními splátkami ve výši 820 Kč, splatnými vždy do každého 25. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 49 200 Kč. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku 15 000 Kč. Žalovaná zaplatila celkem 29 520 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek. Ke dni zesplatnění měla činit dlužná částka 12 784,73 Kč, přičemž tato sestávala z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 11 090,91 Kč, úroků ve výši 1 693,82 Kč. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně příjmy žalované zejména potvrzením zaměstnavatele a výplatními páskami. Dále prověřila žalovanou v bankovních a nebankovních registrech. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spo