20 C 22/2023-38 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný získal majetkový prospěch bez právního důvodu, když obdržel částku ve výši 12 000 Kč od společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), aniž by mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva týkající poskytnutí předmětné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila nárok na vrácení uvedené částky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka dne 12. 8. 2022 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z nepodepsaného dokumentu nazvaného„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako„ věřitel“ nebo„ zapůjčitel“ a žalovaný jako„ klient“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, emailovou adresou a telefonním číslem. V uvedeném dokumentu se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr do výše 12 000 Kč. Podle čl. II smlouvy měl žalovaný splatit alespoň úroky za dobu od předcházejícího dne splatnosti a jistinu měl zaplatit nejpozději v den skončení smlouvy. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 25 % měsíčně. Součástí smlouvy je i dokument standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého soud zjistil základní parametry úvěru. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně; podle čl. 3 až 3.4 těchto podmínek musel klient při podání žádosti o úvěr navštívit internetové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kde si zvolil požadovanou částku úvěru a dobu splatnosti, poté byl povinen vyplnit své osobní údaje a seznámit se s veškerou dokumentací a jednotlivě ji odsouhlasit; po odeslání žádosti stisknutím tlačítka„ požádat“, přišel klientovi SMS kód (čl. 4), který zadal na internetových stránkách, a poté opět stiskl tlačítko„ požádat“, čímž došlo k odeslání žádosti a klient tím vyjádřil souhlas s uzavřením smlouvy ve vzorové podobě včetně obchodních podmínek a dalších dokumentů. Smlouva není žalovaným podepsána. 4. Z potvrzení o provedené platbě vystaveném [právnická osoba], s.r.o. soud zjistil, že dne 21. 10. 2020 byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána částka 12 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 včetně příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2022 a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaném bylo postoupení pohledávky oznámeno a rovněž byl vyzván k úhradě svého dluhu do 3 dnů od obdržení dopisu; oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 16. 3. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2022 a z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů. 6. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že podle nepodepsaného dokumentu s názvem„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru až do výše 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpané prostředky splátkami. Žalovaný vyčerpal částku 12 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila a vyzvala ji k úhradě dluhu. Před podáním žaloby žalobkyně znovu vyzvala žalovaným k úhradě jejího dluhu. Žalovaný neuhradil nic. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, z nichž žalovaný nic nevrátil. Nárok na vrácení této částky byl platně postoupen na žalobkyni. Sám žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že uvedenou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru nebyla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena a že mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a následně svou pohledávku za žalovaným platně postoupila na žalobkyni. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, tak soud žalobkyni přiznal i nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 12 000 Kč od 23. 8. 2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou lhůtu nebyly shledány důvody. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Pro výpočet náhrady nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (12 C 244/2022, 4 C 259/2022, 21 C 251/2022). Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepsání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle ustanovení § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvody.