21 C 359/2023-28 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 433,22 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 9 000 Kč, když žalovanému finance vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta na základě smlouvy, se žalovaný zavázal spolu s částkou ve výši 7 354 Kč splatit v 45 měsíčních splátkách po 364 Kč. Tato částka je tvořena součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 918 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 28,95 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 936 Kč. Schopnost žalovaného splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovaným a ověřena z dokumentů předložených žalovaným. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina ve výši 8 228,25 Kč a poplatek ve výši 6 204,97 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. 2. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že si půjčku vzal, potřeboval na nájem. Jeho jediným příjmem byl invalidní důchod, jeho část nájmu činila zhruba 4 500 Kč, žil s rodiči. Aktuálně jeho invalidní důchod činí 8 997 Kč, dlužnou částku je schopen splácet 600 Kč měsíčně. 3. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] byla tato uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 9 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 3 918 Kč (úroková sazba činila 88 %), částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 936 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 16 354 Kč ve 45 týdenních splátkách s tím, že prvních 44 splátek bylo po 364 Kč a poslední 45. splátka činila 338 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět úvěru mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. 4. V zákaznické kartě ze dne [datum] je k osobě žalovaného vyplněno, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, jednu vyživovací povinnost a jeho příjmy pochází z invalidního důchodu. V příjmech domácnosti je uveden čistý příjem žalovaného ve výši 6 950 Kč a další příjmy domácnosti 18 800 Kč, počet zdrojů příjmu žadatele 1, měsíční výdaje žalovaného jsou odhadnuty na 2 000 Kč. V části zákaznické karty označené jako„ ověřené dokumenty“ je zatrženo políčko výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a dva výpisy z bankovního účtu. 5. Z tabulky umoření je zřejmá výše čerpaného úvěru, výše sjednané úrokové sazby, data splatnosti jednotlivých splátek a poměr, v jakém měly být splátky úvěru použity na umoření jistiny a dalších nákladů. Konkrétně z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 1 000 Kč dne [datum] a 500 Kč dne [datum], jiné splátky hrazeny nebyly. 6. Smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], jenž byl odeslán dle podacího lístku dne [datum], a obsahoval dále výzvu žalované k úhradě pohledávky do 10 dnů od doručení. 7. Předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla dle podacího lístku podána k přepravě dne [datum], vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 16. 6. 2023. 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne [datum], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 45 týdenními splátkami ve výši 364 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a předložení dokladů. Žalovaný závazek splnil pouze částečně. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením ze dne [datum], zaslaným dne [datum], byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků do 10 dnů od doručení výzvy. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný netvrdil a ani neprokázala, že by uhradil jiné částky, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaný žalobkyni uhradila částku 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou. 9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní p