8 C 163/2023-30 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 29. 6. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále též jen„ původní věřitelka“), částku ve výši 10 366,52 Kč s příslušenstvím. Část závodu společnosti [právnická osoba] zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů byla 28. 9. 2018 převedena na společnost [právnická osoba] V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, který byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peníze a zaplatit úrok (28 %), úplatu a poplatky v celkové výši 18 250 Kč. Dluh měl být uhrazen ve 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. Svůj dluh žalovaný řádně nehradil, a proto byl ke dni 29. 7. 2018 zesplatněn. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 4 500 Kč a smluvní pokutou ve výši 5 866,52 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení z 21. 11. 2022, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, ale žalovaný dosud žalobou uplatněnou pohledávku neuhradil. U jednání soudu zástupkyně žalobkyně potvrdila, že žalovaný na dluh ze smlouvy zaplatil celkem 38 750 Kč. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet provedenými lustracemi v různých rejstřících a vyhodnocením zjištěných údajů, přičemž bylo žalovaným doloženo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, aniž by se omluvil. Soud v souladu s občanským soudním řádem jednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. K jednání se dostavila zástupkyně žalobkyně, která navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud kontumačním rozsudkem nerozhodl, neboť nebyly splněny zákonné podmínky, když žalovaný nebyl o možnosti vydání takového rozsudku poučen. 4. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku. 5. Ze smlouvy podepsané dne 29. 6. 2017 soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Smlouva má podobu formuláře a číselně je označena [číslo] Smlouvou úvěrující poskytuje žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, který dle prohlášení obsaženého ve smlouvě byl při podpisu smlouvy v celé výši vyplacen žalovanému v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s náklady úvěru ve výši 18 250 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 3 250 Kč Náklady úvěru jsou tvořeny co do částky 7 000 Kč úrokem (28 % za celé období trvání smlouvy), v částce 1 000 Kč poplatkem za uzavření smlouvy, v částce 5 500 Kč poplatkem za správu úvěru a ohledně částky 4 750 Kč poplatkem za hotovostní výběr splátek. Ve smlouvě je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Ke smlouvě byl přiložen také předpis splátek. 6. Podle potvrzení zaměstnavatele byl žalovaný k 29. 6. 2017 zaměstnán jako barman v pobočce [obec] [anonymizována dvě slova]. Pracovní poměr byl sjednán od 1. 6. 2016 na dobu neurčitou a průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 16 325 Kč. Žalovaný současně prohlásil, že je svobodný. V listině označené jako„ FINANČNÍ ANALÝZA“ je vyplněno, že žalovaný má měsíční příjem 16 325 Kč a výdaje 7 000 Kč. Z listiny označené„ CREDIT SCORING“ soud zjistil, že dle části označené jako souhrnné vyhodnocení, bylo možné žalovanému poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč. 7. Dle transakční historie uhradil žalovaný na dluh ze smlouvy za období od 29. 6. 2017 do 25. 5. 2021 ve 14 různých splátkách celkem 38 750 Kč. 8. Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] soud zjistil, že část závodu společnosti [právnická osoba] byla převedena na společnost [právnická osoba] 9. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena písemnou smlouvou ze dne 21. 11. 2022 ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž dle přílohy smlouvy je pohledávka za žalovaným uvedena pod [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem z 7. 12. 2022. Žalovaný byl přípisem ze dne 28. 3. 2023 vyzván k úhradě dluhu ve výši 13 931,41 Kč, přičemž tento přípis byl dle podacího lístku předán k poštovní přepravě dne 29. 3. 2023. 10. Po zhodnocení skutkových zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaný jako spotřebitel uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč spolu s náklady úvěru ve výši 18 250 Kč. Žalovaný dosud na dluh ze smlouvy zaplatil 38 750 Kč. Z notářského zápisu bylo zjištěno, že část obchodního závodu právní předchůdkyně žalobkyně byla převedena na mezitímního věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z příslušné přílohy bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena mezitímním věřitelem na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu s upozorněním na možnost podání žaloby. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 83 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nevzniká poskytovateli nebo zprostředkovateli právo na odměnu nebo jinou platbu s výjimkou práva na náhradu daní, správních poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a účelně vynaložených nákladů na ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru. Podle § 122 odst. 1 písm. b) zákona 257/2016 Sb. může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je dlužník v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Na závazkový vztah mezi původní věřitelkou a žalovaným se vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitelka žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný v rámci tohoto právního jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to n