18 C 249/2025-45 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 21 019 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“) smlouvu o úvěru, která byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně, na nichž se žalovaný registroval a zvolil si parametry smlouvy. Žalobkyně doplnila, že její předchůdkyně nahlížela do veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI za účelem ověření platební schopnosti žalovaného. Nebyly zjištěny žádné okolnosti, pro které by byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně uhradit. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 14 500 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 089,96 Kč a úrokem ve výši 429,04 Kč. Žalobkyně tvrdila, že ve lhůtě splatnosti žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na společnost , právnická osoba, (dále jen „přechodný věřitel“) a z přechodného věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, na žalobkyni. Ani po postoupení pohledávky žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně tedy žalobou požaduje dlužnou částku v celkové výši 21 019 Kč a jako příslušenství pohledávky žádá úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 019 Kč od 11. 2. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.3. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující měla žalovanému jako úvěrovanému poskytnout na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 14 500 Kč se splatností do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému, tj. do , datum, , kdy kromě jistiny úvěru měl žalovaný uhradit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 349,48 Kč a úrok ve výši 429,04 Kč (se sazbou 36 % ročně). Celkem měl žalovaný uhradit 18 278,52 Kč. Při překročení doby splatnosti úvěru dne , datum, byla stanovena výše poplatku za poskytnutí úvěru 6 089,96 Kč. Písemné vyhotovení smlouvy předložené soudu obsahuje podpis předchůdkyně žalobkyně a na místě podpisu žalovaného je strojovým písmem uvedeno „potvrzuji, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden , datum, 11:58:13 elektronickým kódem , číslo, “. V hlavičce smlouvy byl žalovaný identifikován svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, průkazem totožnosti a dále uvedl své telefonní číslo, email a číslo bankovního účtu. Nedílnou součástí smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jenž obsahuje shrnutí všech smluvních podmínek poskytnutí úvěru. Podpis formuláře a souhlas s jeho obsahem ze strany žalovaného je proveden stejným způsobem jako u smlouvy.4. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že z účtu předchůdkyně žalobkyně byly dne , datum, zaslány na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 14 500 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, bylo zjištěno, že majitelem a disponentem uvedeného bankovního účtu byl v období provedené transakce žalovaný.5. Z dodatku ke smlouvě ze dne , datum, a formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít ke změně způsobu splacení úvěru, konkrétně ke stanovení nového data splatnosti úvěru, a to dne , datum, . Žalovaný měl uhradit celkovou částku ve výši 21 019 Kč (když byl povinen uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 089,96 Kč). Písemné vyhotovení tohoto dodatku předloženého soudu obsahuje podpis předchůdkyně žalobkyně, na místě podpisu žalovaného je strojovým písmem uvedeno, že žádost o prodloužení půjčky žalovaný vytvořil dne , datum, a odesláním platby na prodloužení a následující přijetí této platby předchůdkyní žalobkyně dne , datum, byl udělen souhlas žalovaného s těmito podmínkami.6. Z listiny označené jako dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dohodly na postoupení pohledávek, jež jsou specifikované v příloze smlouvy. Součástí postupovaných pohledávek je i pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , číslo, ve výši 21 019 Kč.7. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů. Z výzvy ze dne 6. 4. 2025 bylo dále zjištěno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů. Přiložený podací lístek osvědčuje odeslání oznámení a výzvy žalovanému dne 6. 4. 2025.8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně poskytla dne , datum, na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 14 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne , datum, dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného poskytnout uvedené peněžní prostředky a žalovaný měl tyto prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 3 349,48 Kč a úrokem ve výši 429,04 Kč nejpozději do , datum, . Mezi účastníky mělo být dne , datum, dále dohodnuto, že poskytnutý úvěr žalovaný vrátí spolu s poplatkem ve výši 6 089,96 Kč a úrokem ve stejné výši nejpozději do , datum, . Tato ujednání mezi stranami probíhala elektronicky na internetové stránce předchůdkyně žalobkyně, ze strany žalovaného měla být podepsána zadáním vygenerovaného kódu, příp. odesláním platby za prodloužení splatnosti úvěru. V nové lhůtě splatnosti předchůdkyně žalobkyně neevidovala žádnou platbu žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný písemně informován. Současně byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 6. 4. 2025 k úhradě dluhu ve smyslu poslední výzvy před podáním žaloby. Dle výzvy měl dluh uhradit do 3 dnů (výzva byla odeslána žalovanému téhož dne).9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022 do, Anonymizováno, 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, , o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis je