Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 68 464,71 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, (dále též jako „právní předchůdkyní žalobkyně“) ve dnech , datum, a , datum, dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou jistinu spolu s poplatkem ve výši 11 787 Kč sestávajícím z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve, Anonymizováno, výši 5 965 Kč (s úrokovou sazbou 12,75 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 398 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 458 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně, když uhradila pouze 2 458 Kč a poslední platba byla provedena dne , datum, . Předchůdkyně žalobkyně evidovala dluh žalované na jistině ve výši 11 073,80 Kč a na poplatku 8 550,89 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 23 587,07 Kč, přičemž ji tvořilo i navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně žalobou neuplatňuje. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně žalobou požaduje úhradu částky 25 624,69 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 073,80 Kč, poplatků v neuhrazené výši 8 550,89 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč (kterou žalobkyně požaduje ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 19 624,69 Kč ode dne následujícího po postoupení, tj. od , datum, do , datum, ). Žalobkyně dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 674,39 Kč (úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny 11 073,80 Kč od , datum, do , datum, ), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 508,81 Kč (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ), úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny 11 073,80 Kč od 14. 10. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 073,80 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.2. Na základě smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná rovněž potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala kromě poskytnuté jistiny zaplatit také poplatek ve výši 17 377 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši, Anonymizováno, 10 485 Kč (s úrokovou sazbou 14,75 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 484 Kč, to vše v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 3 115 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaná však ani v tomto případě nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne , datum, a zaplatila pouze 3 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena rovněž na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 41 089,28 Kč, přičemž ji tvořilo i navýšení účtované předchůdkyní žalobkyně, které žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. Po postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně žalobou požaduje úhradu částky 42 840,02 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 873,04 Kč, poplatků v neuhrazené výši 13 966,98 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč (kterou žalobkyně požaduje ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 32 840,02 Kč ode dne následujícího po postoupení, tj. od , datum, do , datum, ). Žalobkyně dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 1 380,09 Kč (úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny 18 873,04 Kč od , datum, do , datum, ), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 390,59 Kč (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ), úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny 18 873,04 Kč od 20. 9. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 873,04 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.3. Žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to především na základě informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznických karet (takto předchůdkyně žalobkyně zjistila rodinné, majetkové, pracovní i jiné poměry žalované). Žalobkyně upozornila, že žalovaná podpisem smluv potvrdila, že uvedla úplné a pravdivé údaje a byla si vědoma následků spojených s uvedením nepravdivým informací. Předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnuté zápůjčky řádně splácet.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul pouze za přítomnosti žalobkyně.5. Výpis z obchodního rejstříku dokládá, že žalobkyně je oprávněna poskytovat nebo zprostředkovat spotřebitelské úvěry.6. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 9 863 Kč sestávajícím z úroku ve výši 5 965 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 398 Kč (přičemž částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 198 Kč a částka za flexibilní splácení činí 1 200 Kč). Současně se žalovaná zavázala uhradit poplatek za pojištění ve výši, Anonymizováno, 1 924 Kč. Celkem tedy měla žalovaná uhradit částku 23 787 Kč v 52 týdenních splátkách po 458 Kč (s poslední splátkou ve výši 429 Kč). Úroková sazba byla ujednána ve výši 86 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Současně byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž se žalovaná dostane do prodlení. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.7. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem ve výši 15 469 Kč sestávajícím z úroku ve výši 10 485 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 484 Kč (přičemž částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 1 484 Kč a částka za flexibilní splácení činí 2 000 Kč). Současně se žalovaná zavázala uhradit poplatek za pojištění ve výši, Anonymizováno, 1 908 Kč. Celkem tedy měla žalovaná uhradit částku 37 377 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 3 115 Kč (s poslední splátkou ve výši 3 112 Kč). Úroková sazba byla ujednána ve výši 86 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Současně byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž se žalovaná dostane do prodlení. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.8. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že se fakticky jedná o žádost o spotřebitelský úvěr. Žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, který by mohla splácet v měsíčních splátkách. Z uvedených údajů o poměrech žalované bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr byla svobodná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, žila v nájmu a měla jednu vyživovací povinnost. Důvodem žádosti o úvěr byly běžné výdaje domácnosti. Žalovaná měla v době žádosti o úvěr příjem pouze z mateřské/rodičovského příspěvku ve výši , částka, měsíčně. Současně další příjmy domácnosti žalované činily , částka, měsíčně. Příjem žalované tak činil celkem , částka, měsíčně. Žalovaná hradila splátky jiného úvěru poskytnutého předchůdkyní žalobkyně ve výši , částka, měsíčně. Ostatní měsíční výdaje žalované pak byly odhadnuty na částku , částka, . Zákaznická karta obsahuje políčka s možnostmi, oproti kterým dokumentům byl čistý příjem žalované ověřen. Zde bylo zaškrtnuto políčko výměr nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Podpisem zákaznické karty žalovaná čestně prohlásila, že všechny uvedené údaje jsou pravdivé.9. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že se fakticky jedná o žádost o spotřebitelský úvěr. Žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, který by mohla splácet v měsíčních splátkách. Z uvedených údajů o poměrech žalované bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr byla svobodná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, žila v nájmu a měla jednu vyživovací povinnost. Důvodem žádosti o úvěr byly běžné výdaje domácnosti. Žalovaná měla v době žádosti o úvěr příjem pouze z mateřské/rodičovského příspěvku ve výši , částka, měsíčně. Současně další příjmy domácnosti žalované činily , částka, měsíčně. Příjem žalované tak činil celkem , částka, měsíčně. Žalovaná nehradila žádné další splátky úvěru. Měsíční výdaje žalované byly odhadnuty na částku , částka, . Zákaznická karta obsahuje políčka s možnostmi, oproti kterým dokumentům byl čistý příjem žalované ověřen. Zde bylo zaškrtnuto políčko výměr nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Podpisem zákaznické karty žalovaná čestně prohlásila, že všechny uvedené údaje jsou pravdivé.10. Z tabulky umoření ke smlouvě ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 12 000 Kč dne , datum, . Žalovaná provedla pouze dvě platby – dne , datum, ve výši 458 Kč a dne , datum, ve výši 2 000 Kč. Na jistině úvěru zůstal dluh ve výši 11 073,80 Kč.11. Z tabulky umoření ke smlouvě ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 20 000 Kč dne , datum, . Žalovaná provedla pouze dvě platby – dne , datum, ve výši 1 000 Kč a dne , datum, ve výši 2 000 Kč. Na jistině úvěru zůstal dluh ve výši 18 873,04 Kč.12. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou smlouvy, soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mj. i pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy č. , číslo, a , číslo, , a to oproti zaplacení kupní ceně. Potvrzení o uhrazení úplaty ze dne , datum, dokládá, že úhrada za postoupení pohledávek byla uhrazena ke dni , datum, .13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky a změně věřitele, kdy byl vyzvána k úhradě postoupené dlužné částky ve výši 64 676,35 Kč žalobkyni nejpozději do 10 dnů od doručení dopisu. Součástí oznámení jsou také informace o zpracování osobních údajů. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že dopis byl podán k přepravě žalované prostřednictvím , právnická osoba, dne , datum, .14. Z výzvy k plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do , datum, . Z podacího lístku soud zjistil, že výzva byla odeslána žalované prostřednictvím , právnická osoba, dne , datum, .15. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne , datum, a , datum, . Na základě těchto smluv předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a 20 000 Kč. Tyto prostředky měla žalovaná vrátit vždy společně s poplatkem, který sestával z úroku a částek za zpracování úvěru a službu komfortního a flexibilního splácení, a to v pravidelných splátkách. Předchůdkyně žalobkyně současně měla možnost požadovat po žalované smluvní pokutu v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou. Žalovaná ani na jednu smlouvu nehradila sjednané splátky řádně a včas. Na smlouvu ze dne , datum, uhradila pouze dvě splátky v celkové výši 2 458 Kč a na smlouvu ze dne , datum, uhradila také pouze dvě splátky, ale v celkové výši 3 000 Kč. Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k témuž dni, o čemž byla žalovaná písemně informována se současnou výzvou k úhradě dluhu. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Naposledy před podáním žaloby byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, , dle které měla dluh uhradit nejpozději do , datum, (výzva byla odeslána žalované dne , datum, ). Před uzavřením každé smlouvy předchůdkyně žalobkyně zjišťovala poměry žalované a informace získané od žalované zaznamenala do zákaznických karet. Předchůdkyně žalobkyně vyšla z příjmu tvrzeného žalovanou a výdaje žalované uvažovala pouze v odhadované výši.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném v období od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.20. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti).21. Splnění povinnosti ověřit úvěruschopnost spotřebitele v nyní projednávané věci žalobkyně dokládala zákaznickými kartami, které s žalovanou vyplnila předchůdkyně žalobkyně. Soud má z těchto listinných důkazů (i skutkových tvrzení žalobkyně) za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně vycházela primárně z údajů uváděných žalovanou. Předchůdkyně žalobkyně se spokojila s tvrzením žalované o výši jejího příjmu z rodičovského příspěvku a tvrzení, že domácnost žalované disponuje dalším měsíčním příjmem. Tyto další příjmy žalované však nebyly ze strany předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem ověřovány (alespoň to nebylo tvrzeno, a ani to nevyplývá ze zákaznických karet). Pokud žalobkyně argumentovala tím, že žalovaná si byla vědoma následků spojených s uvedením nepravdivých údajů, nepřípustně přenesla povinnost ověřit skutečné poměry právě na žalovanou. Další pochybení pak soud spatřuje v ověřování výdajové stránky hospodaření žalované, když předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z odhadované výše příjmů , částka, v obou případech. Tato částka dle obecných znalostí nemůže být dle názoru soudu odpovídat reálným měsíčním výdajům jedince; navíc za situace, kdy žalovaná žila v nájmu a měla jednu vyživovací povinnost. Tyto skutečnosti předchůdkyně žalobkyně vůbec nebrala v potaz, natož aby je ověřila. Předchůdkyně žalobkyně sice údajně ověřila příjem žalované oproti výměru rodičovského příspěvku, ale pouhé zaškrtnutí políčka v zákaznické kartě nelze bez dalšího považovat za ověření spotřebitelem uváděných informací. Soudu příslušný dokument předložen nebyl, soud tak nemůže libovolně dovodit, že se z takových listin při ověřování úvěruschopnosti žalované skutečně vycházelo a že tyto údaje měla předchůdkyně žalobkyně podložené. Pokud jde o výdaje žalované, v moci předchůdkyně žalobkyně jistě bylo přinejmenším vyžádání výpisů z účtu žalované ke zjištění skutečných výdajů a způsobu hospodaření žalované s financemi. Předchůdkyně žalobkyně se však výdaji žalované vůbec nezabývala, příjmy žalované zjišťovala účelově bez náležité péče. Soud uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (viz citovaná judikatura). I přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobkyně nenavrhla důkazy k prokázání, že před poskytnutím úvěrů předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Soud tedy uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované úvěry splácet, a proto soud posoudil obě smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, když absolutní neplatnost smluv je přímo zakotvena v tomto zákonném ustanovení. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvní pokutě tak, jak vyplývají ze smlouvy.22. V takovém případě je podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) povinností žalované vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně poskytla žalované částky 12 000 Kč a 20 000 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně nezpochybnila, ani netvrdila a neprokázala, že by na jistinách úvěrů uhradila více než žalobkyní tvrzené částky 2 458 (na jistinu ve výši 12 000 Kč) a 3 000 Kč (na jistinu ve výši 20 000 Kč). Soud má současně za prokázané řádné postoupení pohledávky za žalovanou z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Z uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni poskytnuté, dosud neuhrazené jistiny úvěrů v celkové výši 26 542 Kč (9 542 Kč + 17 000 Kč). Pokud jde o zákonné úroky z prodlení z této částky, které by žalobkyni mohly náležet v souladu s § 1970 o. z., soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dle kterého nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. poskytovateli úvěru vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Z uvedených důvodů žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny nenáleží. Žalobkyně současně netvrdila, že by mezi účastníky existovala dohoda o lhůtě splatnosti jistiny. Soud proto s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru za účelem spravedlivého uspořádání práv a povinností účastníků stanovil žalované pro úhradu dlužné jistiny lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za přiměřenou možnostem žalované, když současně mezi účastníky nevznikl o lhůtu plnění spor, ani nemožnost plnění žalované nevyplývá z provedeného dokazování.23. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu z výše uvedených důvodů ve zbývajícím rozsahu zamítnul, a to včetně zákonného úroku z prodlení z přisouzené jistiny.24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky v celkové výši 89 461,07 Kč (zaplacení jistiny 25 624,69 Kč, kapitalizovaného úroku 674,39 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 1 508,81 Kč, úroku soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 2 262,92 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 3 008,12 Kč, a dále zaplacení jistiny 42 840,02 Kč, kapitalizovaného úroku 1 380,09 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 2 390,59 Kč, úroku soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 644,70 Kč a úroku z prodlení soudem kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 5 126,74 Kč), úspěšná však byla pouze co do jistiny 26 542 Kč. Žalobkyně tedy byla úspěšná z 29,7 %, čemuž odpovídá úspěch žalované v rozsahu 70,3 %. Z toho je zřejmé, že žalovaná by měla ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalobkyni, po započtení procesního úspěchu žalobkyně, právo na poměrnou náhradu jí vzniklých nákladů řízení. Soud však zohlednil, že žalovaná nebyla v řízení aktivní (nic netvrdila ani neprokazovala na svoji obranu, nevyjadřovala se k výzvám soudu, neúčastnila se nařízeného jednání) a žádné náklady jí tak nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.