Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 93 665,64 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a nedoplatku za energie spojené s užíváním bytu. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je výlučnou vlastnicí bytové jednotky č. 5286/31 nacházející se na adrese , adresa, . Tuto bytovou jednotku pronajala žalované na základě nájemní smlouvy ze dne 4. 10. 2023. Dle nájemní smlouvy byla žalovaná povinna hradit měsíční nájemné ve výši 11 500 Kč a zálohy na služby ve výši 3 500 Kč, vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však od uzavření nájemní smlouvy neuhradila žádné nájemné ani zálohy na služby. Jelikož žalovaná dlužila nájemné a zálohy za měsíce říjen až prosinec 2023, vyzvala ji žalobkyně dne 8. 1. 2024 k okamžité úhradě dluhu a současně ji poučila o možnosti výpovědi nájmu bez výpovědní doby. Žalovaná výzvu osobně převzala, avšak dlužné částky neuhradila. Žalobkyně proto přistoupila k výpovědi nájmu bytu bez výpovědní doby pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce spočívající v neplacení nájemného a záloh na služby. Výpověď žalovaná osobně převzala dne 11. 1. 2024, přičemž jí byla stanovena lhůta k vyklizení bytu do 15. 1. 2024. Protože žalovaná byt ani po skončení nájemního vztahu nevyklidila, zaslala jí právní zástupkyně žalobkyně předžalobní výzvu a následně byla podána žaloba na vyklizení bytu. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, byl dne 30. 4. 2024 schválen smír, na jehož základě se žalovaná zavázala bytovou jednotku vyklidit do 31. 5. 2024. K faktickému vyklizení a předání bytové jednotky žalobkyni došlo dne 3. 6. 2024. Žalobkyně po žalované požaduje úhradu nájemného, respektive úplaty za užívání bytu po skončení nájmu ve stejné výši jako nájemné, za období od října 2023 do května 2024, tj. za osm měsíců, v celkové částce 92 000 Kč. Dále se domáhá zaplacení nedoplatku za energie spotřebované v bytě. Spotřeba energií byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne 13. 6. 2024, splatnou dne 28. 6. 2024, na částku 21 665,64 Kč. Proti této pohledávce žalobkyně započetla kauci složenou žalovanou při uzavření nájemní smlouvy ve výši 20 000 Kč, takže zbývající nedoplatek činí 1 665,64 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud tak jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Z nájemní smlouvy ze dne 4. 10. 2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Předmětem nájemní smlouvy je bytová jednotka č. , hodnota, nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , jež je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Adresa bytové jednotky je , adresa, . Doba nájmu byla sjednána od 1. 10. 2023 do 30. 9. 2024 s možností prodloužení smlouvy na základě dodatku. Nájemné bylo sjednáno ve výši 11 500 Kč a zálohy na služby (tj. dodávky elektrické energie, plynu, vodné a stočné a další služby spojené s nájmem nemovitosti) byly sjednány ve výši 3 500 Kč. Splatnost nájemného i záloh na služby byla sjednána vždy k 15. dni příslušeného měsíce. K zajištění nájemného a záloh na služby byla sjednána kauce ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná uhradila při podpisu smlouvy. V případě prodlení s úhradou jakékoliv platby byla žalobkyně oprávněna tuto kauci použít k úhradě nedoplatků. Z protokolu o předání a převzetí předmětu nájmu soud zjistil, že smluvní strany vyplnily stav elektroměru, vodoměru, vybavení bytu a počet převzatých klíčů. Protokol je podepsaný oběma stranami.4. Z výzvy k úhradě dlužného nájemného ze dne 8. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby za měsíce říjen, listopad a prosinec 2023. K úhradě celkové dlužné částky ve výši 45 000 Kč byla žalovaná vyzvána nejpozději do 10. 1. 2024; v opačném případě dojde k výpovědi nájemní smlouvy. Převzetí výzvy žalovaná potvrdila svým podpisem téhož dne.5. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 10. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o tom, že nezaplacení nájemného po dobu tří měsíců představuje porušení povinnosti plynoucí ze smlouvy zvlášť závažným způsobem. S ohledem na uvedené žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu bez výpovědní doby a vyzvala žalovanou k odevzdání bytu nejpozději do 15. 1. 2024. Žalovaná potvrdila převzetí výpovědi svým podpisem dne 11. 1. 2024.6. Z protokolu o předání a převzetí předmětu nájmu s rukou dopsaným textem „ukončení“ soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná dne 3. 6. 2024 písemně stvrdily převzetí bytu žalobkyní. Smluvní strany vyplnily stav elektroměru, vodoměru a vybavení bytu.7. Z faktury č. , hodnota, ze dne 13. 6. 2024 soud zjistil, že touto byly žalované vyúčtovány náklady na služby a energie spojené s užíváním bytu č. , hodnota, , zejména na dodávku elektřiny, ústřední vytápění, vodné a stočné, ohřev teplé užitkové vody, osvětlení a úklid společných prostor, provoz a servis výtahu a poplatek za správu domu. Faktura byla vystavena na částku 21 665,64 Kč se splatností k 28. 6. 2024.8. Z dokumentu nazvaného „pohledávky dle rozmezí splatnosti ke dni 01.10.2025“ soud zjistil, že žalobkyně na fakturu č. , hodnota, započetla částku 20 000 Kč.9. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 10. 2025 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 93 665,64 Kč nejpozději do 15. 10. 2025. Dlužná částka se skládala z nájemného od října 2023 do května 2024 a dále vyúčtovaných nákladů a služeb, na něž byl proveden zápočet složené kauce. Podle podací stvrzenky byla upomínka odeslána dne 9. 10. 2025 a podle informace k zásilce upomínka nebyla žalovanou převzata, a to z důvodu, že adresát je na dané adrese neznámý.10. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalobkyně přenechala žalované na základě smlouvy o nájmu k užívání byt a žalovaná se zavázala každý měsíc hradit sjednané nájemné ve výši 11 500 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 500 Kč od října 2023. Při uzavření smlouvy byla složena kauce 20 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením nájemného a záloh na služby již od prvního měsíce. Smlouva o nájmu byla žalobkyní vypovězena a žalovaná byla vyzvána k opuštění bytu do 15. 1. 2024, což však neučinila. Na základě soudního smíru se žalovaná zavázala byt vyklidit do 31. 5. 2024 a reálně ho opustila 3. 6. 2024. Byt tak fakticky užívala od 4. 10. 2023 do 3. 6. 2026. Žalobkyně za žalovanou eviduje dluh na nájemném za 8 měsíců (8 x 11 500 Kč). Stejně tak žalovaná nehradila zálohy na služby a energie, v důsledku čehož žalobkyně vystavila fakturu na částku 21 665,64 Kč, na kterou započetla kauci 20 000 Kč. Žalovaná ani přes zaslanou předžalobní upomínku na svůj dluh ničeho neuhradila.11. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.12. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.13. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.14. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Na základě shora uvedených skutečností a s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud podané žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství, neboť bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila dohodnuté platby dle nájemní smlouvy. Celkem tak žalovaná dluží na nájemném a dále na náhradě odpovídající výši ujednaného nájemného za období po výpovědi smlouvy, kdy žalovaná dále užívala byt, 92 000 Kč a na nedoplatku služeb spojených s užíváním bytu 1 665,64 Kč. Vzhledem k tomu, že nebylo v řízení ze strany žalované tvrzeno, že by dlužnou částku zaplatila, soud shledal žalobu důvodnou. Vedle dlužné jistiny je žalovaná povinna v souladu s § 1970 o. z. zaplatit rovněž úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých plateb, a to v případě dlužného nájemného vždy od 16. dne měsíce, za nějž mělo být nájemné hrazeno, a v případě plateb za služby ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, kterou byly poskytnuté služby vyúčtovány. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění nebyly shledány důvody.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 672,45 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 747 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 93 665,64 Kč sestávající z částky 4 860 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 8. 2026 náhrada 685,45 Kč za 98 ujetých km (7,20 Kč za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 15,2 kWh/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty soud neshledal důvod.