15 C 246/2020-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný byl v době od [datum] do [datum] na základě smlouvy o poskytnutí služby Internet, O2TV účastníkem telefonní stanice [číslo]. Na základě požadavku byla žalovanému dodána k poskytnutí služeb Internet zařízení Set-top-box a VDSL modem za kupní cenu [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit prostřednictvím 24 pravidelných splátek vyúčtovaných měsíčními fakturami. Měsíční splátka za modem představovala výši [částka] a byla žalovanému vyčíslena fakturami [číslo] se splatností k [datum], [číslo] se splatností k [datum], [číslo] se splatností k [datum], [číslo] se splatností k [datum], [číslo] se splatností k [datum], [číslo] se splatností k [datum], [číslo] se splatností k [datum], [číslo] se splatností k [datum], [číslo] se splatností k [datum], [číslo] se splatností k [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil, proto žalobkyně poskytování služeb dne [datum] ukončila a vystavila žalovanému fakturu [číslo] se splatností k [datum], obsahující souhrn neuhrazených zbývajících splátek, znějící na částku [částka]. Žalobkyně současně uvedla, že v souvislosti s koupí modemu žalovanému vystavila i fakturu [číslo] znějící na částku [částka]. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný byl v době od [datum] do [datum] na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací účastníkem telefonní stanice [číslo]. V souladu se smlouvou a čl. 15 Všeobecných podmínek žalobkyně žalovaný využil možnosti dané mu smlouvou a zadal prostřednictvím sítě žalobkyně pokyn k provedení plateb za poskytnuté služby obsahu třetími stranami. Částky za poskytnuté služby byly žalovanému následně žalobkyní vyčísleny v samostatné části pravidelného vyúčtování fakturami [číslo] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] ([částka] za 5 minut volání na informační služby + [částka] za 2 minuty volání na informační službu [číslo] + [částka] za ostatní platební transakce – služby pro dospělé) se splatností k [datum], [číslo] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] ([částka] poplatek za udržování pojištění + [částka] za ostatní platební transakce – služby pro dospělé) se splatností k [datum] a [číslo] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] za poplatek za udržování pojištění.). Žalobkyně tvrdila, že žalovaného vyzývala k úhradě upomínkou ze dne [datum] a ze dne [datum] a pokusy o smír ze dne [datum] a [datum], ovšem bezúspěšně. 2. Soud se v první řadě zabýval otázkou příslušnosti soudů k řešení daného sporu, když dospěl k závěru, že tato ve věci dána je, a to s odkazem na ustálenou rozhodovací praxi zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu (srovnej např. usnesení č.j. Konf 4/2011-12 ze dne 20.4.2011). 3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný. Soud proto rozhodl na základě žalobcem předložených a soudem provedených důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav: 4. Na základě stranami sporu podepsané účastnické smlouvy ze dne [datum] umožnila žalobkyně žalovanému využívat mimo jiné na přiděleném tel. [číslo] služby třetích subjektů. Žalovaný těchto služeb využil v době od [datum] do [datum] tak, jak uvedeno shora v tvrzeních žalobkyně, za což mu byly vystaveny shora uvedené faktury. Doručení či odeslání faktur nebylo doloženo. Žalovaný se rovněž zavázal, jak vyplývá z účastnické smlouvy o poskytnutí služby internet, zaplatit žalobkyni modem ve vyúčtovaných 24 splátkách. Žalobkyně doložila, že splátky žalovanému řádně vyúčtovala fakturami uvedenými shora, a to v měsíční výši [částka]. Následně, po zrušení poskytování služeb, vystavila fakturu i na zbývající neuhrazené splátky v částce [částka]. Žalovaný byl žalobkyní upomínán o úhradu vyúčtovaných částek pokusy o smír vyhotovenými žalobkyní dne [datum] a [datum]. Jejich odeslání, stejně jako vyhotovení či odeslání upomínek žalobkyně důkazně nedoložila. 5. Smluvní vztah účastníků se po právní stránce řídí jednak zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a to ohledně vzniku smluvního vztahu jeho ust. § 63 a ohledně vytyčení předmětu žaloby jeho ust. § 1, ust. § 2 a § 66 odst. 2, a jednak zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen o.z.). Dle ust. § 1 odst. 2 ve spojení s § 2 písm. n) tzv.„ služby obsahu“ či úžeji„ služby třetích stran“ nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu tohoto zákona. Dle ust. § 63 zákona č. 127/2005 Sb., musí být ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uveden mimo jiné vždy popis poskytované služby a údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb. Dle § 66 odst. 2 je podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť povinen umožnit všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby. Občanskoprávní úprava neobsahuje zvláštní úpravu tohoto typu vztahů a obsah práv a povinností účastníků tak vyplývá především z uzavřené smlouvy, jejíž součástí jsou všeobecné podmínky žalobce a ceník. 6. Na projednávanou věc dále dopadají ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to zejména jeho ust. § 2079 a násl., kdy podle § 2079 odst. 1 o.z. se prodávající kupní smlouvou zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí za ni prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2080 o.z. je kupní cena ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. 7. Pokud jde o dlužné pojistné, řídí se právní jednání účastníků § 2758 o.z., dle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1, 2 o.z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. 8. Na základě provedených listinných důkazů, které soud hodnotil dle ust. § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl k následujícím právním závěrům. V daném případě žalobkyně prokázala, že žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn využívat prostřednictvím tel. [číslo] žalobkyní poskytované služby třetích subjektů, čehož žalovaný ve shora uvedené době a rozsahu využil. Žalovaný ve smlouvě svým podpisem stvrdil, že jsou mu známy ceny služeb i podmínky jejich poskytnutí. Žalobkyně využití předmětných služeb žalovanému řádně vyúčtovala nárokovanou částkou. Reklamace vyúčtovaných služeb žalovaným prokázána nebyla. Žalovanému proto povinnost k úhradě poskytnutých služeb vznikla. Pokud jde o neuhrazenou kupní cenu modemu, žalobkyně prokázala, že se účastníci dohodli na způsobu určení kupní ceny tak, že tato bude postupně fakturována 24-mi splátkami a žalovaný takto vyfakturovanou kupní cenu uhradí. Výši vyúčtovaných a neuhrazených 10-ti splátek po [částka] žalobkyně prokázala, stejně jako vyúčtovanou částku odpovídající zbývajícím neuhrazeným splátkám ve výši [částka]. To představuje celkem částku [částka]. Z žádného předloženého důkazu však nevyplývá oprávněnost požadovat po žalovaném úhradu další částky [částka]. Žalovaný rovněž udělil souhlas s pojištěním ve výši [částka] měsíčně. V těchto částech, kromě částky [částka] soud nárok jako oprávněný přiznal. 9. Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (účinného od 1. 1. 2014, dále jen o.z.) v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyní požadován ode dne následujícího po dni splatnosti poslední faktury. Splatnost žalované pohledávky však dle názoru soudu nemohla nastat dříve, než měl žalovaný možnost seznámit se s výší účtované ceny. Žalobkyně odeslání faktur neprokázala. Jelikož má však soud v řízení za prokázáno odeslání zrušení poskytnutých služeb ze dne [datum], vycházel z okolnosti, že se žalovaný o výši účtované ceny, kromě až posléze splatných částek, tj. kromě 2 x [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], mohl dozvědět nejdříve z něj