5 C 61/2016-219 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] domáhal určení vlastnického práva tak, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku shora. Uvedl, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou se žalovaná stala vlastníkem předmětných nemovitostí. Postupem času začalo docházet ze strany žalované ve vztahu k žalobci, jakožto jejímu [role v řízení], ke zjevnému a velmi intenzivnímu porušování dobrých mravů, které žalobce spatřuje v tom, že žalovaná vůči žalobci, který dosáhl vysokého věku, soustavně neprojevuje dostatek vděčnosti za vše, co pro svoji [anonymizováno] udělal, což se mělo mimo jiné projevit tím, že opakovaně a soustavně, po předchozích žádostech a domluvách žalovaná nevyzvedává žalobce a nevozí ho na pravidelné kontroly k jeho [anonymizováno]. Když žalobce žalovanou urguje, kontaktuje a žádá vysvětlení, proč ho nevyzvedla a k lékaři ho nedopravila, tak žalovaná vždy žalobci [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] způsobem ho [anonymizováno]. Celou situaci následně řeší druhá [anonymizováno] žalobce, paní [celé jméno svědkyně], která byla v řadě případů svědkem osobních výstupů žalobce s žalovanou. Výše uvedené jednání dle žalobce zcela nepochybně naplnilo znaky jednání uvedené v § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), tedy naplnilo předpoklady opravňující žalobce od darovací smlouvy odstoupit a dar odvolat v souladu s výše citovaným ustanovením o. z. S ohledem na to tedy žalobce podanou žalobou odvolal dar pro zjevně porušení dobrých mravů ze strany žalované v souladu s § 2072 o. z., a odstoupil od darovací smlouvy ze dne [datum], která je nabývacím titulem žalované. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 4 Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 5 K naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení žalobce k výzvě soudu uvedl, že navrhuje-li určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem nebo jiného práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí. 6 Určovací žaloba podle uvedeného ustanovení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 10. 2005, sp.zn. 32 Odo 425/2004, shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] ročník 1997, pod číslem 21). Soudní praxe připouští, že naléhavý právní zájem na určení je dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 8. 2005, sp.zn. 28 Cdo 814/2005). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva (k tomu viz. Drápal, L., Bureš, J. a kol., [anonymizováno] soudní řád I, II, 1.vydání, 2009, s. 524 – 539). Dle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 903/2011, pokud dárce vyzval obdarovaného k vrácení věci, může se vůči němu domáhat určení, že mu vlastnický podíl v tomto rozsahu náleží. Na základě výše uvedeného proto žalobci svědčí naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť po výzvě k vrácení daru je jeho postavení ve vztahu k tomuto nejisté. Aktivní legitimace žalobců je tedy dána. Žalovaná byla v daném případě stranou darovací smlouvy, na základě které došlo k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem, její pasivní legitimace je rovněž dána. 7 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s ust. § 132 o. s. ř. zjistil soud tento skutkový stav: 8 Z darovací smlouvy ze dne [datum], že tato byla uzavřena mezi žalobcem, jakožto dárcem, a žalovanou, jakožto obdarovanou. Předmětem smlouvy bylo darování budovy č. e. [anonymizována dvě slova]) v části [územní celek] postavené na st. [parcelní číslo], stavební parcely [číslo] (zastavená plocha a nádvoří) a pozemkové parcely [číslo] (zahrada), vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. 9 Z výpisu z katastru nemovitostí, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalované. 10 Při jednání soudu dne [datum] soud žalobce poučil dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř. o tom, že po právní stránce je třeba na projednávanou věc aplikovat právní úpravu obsaženou v zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). V návaznosti na toto poučení označil zástupce žalobce k důkazu účastnický výslech žalobce. Žádné jiné důkazy na prokázání tvrzení uvedených v žalobě, respektive v doplnění žaloby ze dne [datum], zástupce žalobce neoznačil. V podání ze dne [datum] zástupce žalobce soudu sdělil, že žalobce nesouhlasí se svým účastnickým výslechem, který se měl uskutečnit dne [datum] v místě bydliště žalobce s tím, že žalobce trvá na rozhodnutí o žalobě na základě stávajících podkladů. Žalovaná vyjádřila nesouhlas se svým účastnickým výslechem při jednání soudu dne [datum]. 11 Ostatní navrhované důkazy, tj. důkaz výslechem sestry žalované, paní [celé jméno svědkyně] a důkaz lékařkou zprávou, soud neprovedl, neboť žalobce na provedení těchto důkazů netrval a vzal návrhy na jejich provedení zpět. Důkaz výslechem účastníků soud neprovedl s ohledem na to, že dle § 131 o. s. ř. lze důkaz výslechem účastníků provést jen tehdy, jestliže dokazovanou skutečnost nelze dokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut, přičemž žalobce ani žalovaná se svým účastnickým výslechem nesouhlasili. 12 Pokud se týká právního posouzení věci, musel se soud nejprve zabývat otázkou, jaký právní předpis v daném případě aplikovat, neboť k uzavření darovací smlouvy ze dne [datum] došlo za účinnosti zákona č, 40/1960 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), přičemž k odvolání daru ze strany žalobce prostřednictvím žaloby došlo až za účinnosti o. z. 13 Dle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, řídi se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Pravidlo obsažené v § [číslo] odst. 1 tak vyjadřuje základní zásadu, že právní předpisy působí účinky do budoucna, a to ode dne jejich účinnosti; nepůsobí tedy účinky zpětně, tj. do minulosti. Vzhledem k tomu, že právní předpisy stanoví práva a povinnosti svým adresátům, musí mít adresáti reálnou možnost se s právními předpisy seznámit. V rozporu s touto zásadou by tak bylo určení, že adresáti měli určitá práva a povinnosti v minulosti, přestože se s těmito nemohli seznámit. Závazků ze smluv se týká i pravidlo obsažené v § 3028 odst. 3 o. z., tedy dopadá i na darovací smlouvu, a stanoví, že na závazky ze smluv vzniklých za účinnosti předchozího zákona, se použije dosavadních právních předpisů, neboť účastníci při uzavírání smluv vycházeli z určitého právního stavu, a to ze stavu předvídaného obč. zák. Za situace, kdy k uzavření darovací smlouvy došlo za účinnosti obč. zák., bylo založeno legitimní očekávání stran, že k odvolání daru dojde také za účinnosti obč. zák, tj., že