111 C 34/2016-354 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 9.8.2016 a doplněnou podáním dne 30.9.2020 se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky 76 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1.8.2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že na základě prohlášení dlužníka o uznání dlužné částky co do důvodu i výše ze dne 11.6.2015, uznal žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši 76 230 Kč. Důvodem vzniku tohoto dluhu bylo neoprávněné používání strojní pily spolu s energiemi a amortizací pily žalovaným, na jehož straně tak vzniklo bezdůvodné obohacení. Žalobce tvrdil, že se žalovaný zavázal částku 76 230 Kč zaplatit žalobci do 31.7.2015. Avšak žalovaný žalobci ve stanoveném termínu ničeho nezaplatil, ačkoliv byl k tomu vyzván dne 13.5.2016 dopisem právního zástupce žalobce. K výzvě soudu ze dne 11.9.2020, formulované na základě pokynu dovolacího soudu, žalobce odstranil vytýkanou neurčitost žaloby. K vyčíslení amortizace strojní pásové pily [anonymizována tři slova] doplnil, že amortizace samotné strojní pásové pily činí 15 Kč za 1 hodinu. Amortizace pilového pásu, bez něhož by byl stroj nefunkční, činí 161,50 Kč za hodinu. Spotřeba elektrické energie na provoz strojní pily včetně osvětlení nad pilou činí 8 Kč za 1 hodinu. Spotřeba chladící kapaliny nutné při řezání činí 1 Kč za hodinu. Spotřeba stlačeného vzduchu při čištění třísek, tedy odpadu při řezání, činí 2,50 Kč za hodinu. Celkem náklady na řezání na strojní pile [anonymizována tři slova] za 1 hodinu činí 188 Kč. Za 1 minutu řezání potom náklady činí 3,13 Kč Náklady na řezání za 350 hodin žalobce vypočetl jako 350 x 188 = 65 800 Kč bez DPH, přičemž DPH z částky 65 800 Kč činí 13 818 Kč Celkem tedy náklady činí 79 618 Kč vč. DPH. Žalobce požaduje po žalovaném pouze částku 76 230 Kč, do které žalobce nezapočítal vícenáklady spojené s provozem strojní pily, i přesto, že je ve své kalkulaci uvedl a požaduje tedy částku nižší než by požadovat mohl. Tvrdil, že na žalované částce 76 230 Kč se žalobce se žalovaným dohodli a tato se stala předmětem uznávacího prohlášení a i žaloby samé. Samotný nárok žalobce opírá o tvrzení, že žalovaný coby jeho zaměstnanec dlouhodobě odcizoval z kovodílny žalobce magnetickou bronz, kdy k řezání materiálu za účelem jejich následného odcizení používal strojní pilu [anonymizována tři slova] v majetku žalobce, a kdy takto pilu neoprávněně využíval celkem 350 hodin. Na jednání dne [datum] uvedl, že skutečnost, že právě tímto způsobem, tedy za použití strojní pily, materiál odcizoval, potvrdil i sám žalovaný při svém výslechu před policejním orgánem dne [datum]. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Připustil, že se dopouštěl krádeží materiálu v dílně žalobce, odmítl však, že by k tomuto účelu používal strojní pilu. Pouze vynášel z dílny odřezky. Podpis uznávacího prohlášení byl žalobcem na žalovaném vynucen pohrůžkou, že v případě odmítnutí podpisu uvede žalobce žalovanému do posudku trestnou činnost jako důvod skončení pracovního poměru, což by žalovanému zásadně zkomplikovalo budoucí pracovní uplatnění. Uznávací prohlášení hodnotí žalovaný z popsaných důvodů jako právní jednání zdánlivé. Žalovaný dále poukázal na nedostatky žaloby s ohledem na fakt, že v dílně žalobce se nacházely dvě strojní pily a není odlišena údajná doba strávená žalovaným údajným odřezáváním materiálu na pile ve vlastnictví žalobce od doby strávené žalovaným údajným odřezáváním materiálnu na pile ve vlastnictví [právnická osoba] 3. Na jednání dne [datum] soud poučil žalobce podle § 118a odst. 2 o.s.ř., že žalobní nárok je třeba kvalifikovat jako nárok z titulu náhrady škody a nikoliv jako nárok z bezdůvodného obohacení. 4. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 30. 3. 2017, č.j. 111 C 34/2016-129, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Tento rozsudek byl k odvolání žalobce zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 22. 8. 2017, č.j. 35 Co 172/2017-157, které nabylo právní moci dne 4. 10. 2017. V kasačním rozhodnutí odvolací soud potvrdil některé dílčí skutkové a právní závěry napadeného rozsudku, přičemž těmito závěry je soud v dalším řízení po zrušení rozsudku vázán. Odvolací soud takto v kasačním rozhodnutí především závazně potvrdil závěr o neplatnosti uznávacího prohlášení žalovaného ze dne 11. 6. 2015 pro jeho neurčitost. Odvolací soud dále potvrdil závěr, že vzhledem k žalobou zvolené konstrukci vyčíslení výše škody coby násobku minutové sazby nákladů na energie a amortizaci zařízení a celkové doby strávené jeho neoprávněným užíváním, je nutnou podmínkou úspěchu žaloby prokázání skutkového tvrzení žalobce, že žalovaný neoprávněně užíval strojní pilu v jeho majetku právě 350 hodin. Pokud toto tvrzení prokázáno nebude, je provádění důkazů směřujících k prokázání správnosti vyčíslení minutové sazby nákladů procesně nadbytečné. Odvolací soud zavázal okresní soud k doplnění dokazování výslechy svědků, kteří dle žalobce měli mimo jiné prokázat právě dobu, po kterou měl žalovaný strojní pilu neoprávněně využívat. Po doplnění dokazování v naznačeném směru soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 11.1.2018, č.j. 111 C 34/2016-195, kterým žalobu opět v celém rozsahu zamítl. Tento rozsudek byl k odvolání žalobce potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28.6.2018, č.j. 35 Co 51/2018-225. K dovolání žalobce ve věci rozhodoval Nejvyšší soud ČR, který rozsudkem ze dne 25.2.2021, č.j. 21 Cdo 4606/2018-273, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 28.6.2018 a rozsudek zdejšího soudu ze dne 11.1.2018 zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou k dalšímu řízení. Dovolací soud vyslovil názor, že v řízení nebylo dosud postaveno najisto, zda je to žalobce, kdo je povinen tvrdit a prokazovat skutečnosti o splnění předpokladů odpovědnosti za škodu, kterou mu žalovaný způsobil tím, že k odcizování odřezků bronzových trubek používal strojní pilu v jeho vlastnictví, nebo zda na základě uznání dluhu obsaženého v písemném prohlášení žalovaného ze dne 11.6.2015 v souladu s § 2053 o.z. nastala vyvratitelná právní domněnka existence (trvání) dluhu v okamžiku jeho uznání a k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který jako dlužník musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož plnění se žalobce jako věřitel domáhá, neexistuje. Nižším soudům rozhodujícím ve věci vytkl, že se při interpretaci posuzovaného právní jednání nepokusily, za použití výkladových pravidel, zjistit, jaká byla skutečná vůle žalovaného, kterou projevil v písemném prohlášení. Soudy učiněný závěr o neurčitosti uznání dluhu z 11.6.2015 hodnotil dovolací soud jako předčasný. 5. Soud vázán pokynem dovolacího soudu dokazování doplnil a provedl výslech žalovaného. Následně provedl i výslech žalobce. 6. Žalovaný vypověděl, že uznává podpis na uznávacím prohlášení za vlastní, a že uznávací prohlášení četl. K okolnostem, za kterých došlo k podpisu uznávacího prohlášení, vypověděl, že přibližně týden před podpisem potřeboval od žalobce zápočtový list k nástupu do nového zaměstnání. Žalobce jeho vydání oddaloval a on ho ještě neměl k dispozici v neděli, přičemž v pondělí měl nastoupit do zaměstnání. Na poslední chvíli se se žalobcem domluvil a přišel za ním. Bylo mu předloženo uznávací prohlášení, které si přečetl. Ptal se, co bude, když to nepodepíše. Byly mu předloženy dvě listiny, a to dva zápočtové listy. Se škraloupem, který udělal a bez škraloupu. [anonymizováno 21 slov]. Věděl, že je to špatně, ale prohlášení podepsal ze strachu o zabezpečení rodiny. Věděl, že to je nesmyl, že to je špatně, ale uznávací prohlášení ze strachu podepsal. K samotnému textu uznávacího prohlášení, kdy listina obsahuje formulaci, že náklady vznikly neoprávněnou činností žalovaného, žalovaný vypověděl, že je to z důvodu používání pily žalobce, že řezal materiál, ale že tak tomu nebylo. Uznávací prohlášení nesepisoval. U žalobce byl zaměstnaný zhruba od roku 2015 na pozici [anonymizováno]. Problémy v práci neměl. Přiznal, že odcizoval zbytku materiál, za což byl odsouzen. Uvedl, že uznávací prohlášení s jeho trestnou činností nesouvisí, že to jsou výmysly žalobce. Uznávací prohlášení podepsal ze strachu, že by nesehnal nové zaměstnání a ze strachu o rodinu. Pokud jde o vznik částky 76 230 Kč uvedené v uznávacím prohlášení, uvedl, že je to nesmysl, že žádná jednání se žalobcem ohledně výše neproběhla. Uznávací prohlášení včetně uvedené částky bylo připraveno žalobcem k jeho podpisu. Žalobce mu k jeho dotazu na výši řekl, že to je za to, co řezal, za energie, za pilu. Ohledně dluhů z jednotlivých nároků vypověděl, že to nechtěl uznat, není schopen říct, kolik činí výše dluhu za jednotlivé nároky. Podepsal to ve strachu, v časové tísni. Žádná další jednání se žalobcem nenásledovala, věděl, že se o to bude soudit, neměl v úmyslu platit za něco, co neudělal. Vypověděl, že současně pracoval pro [právnická osoba] i pro žalobce jako podnikatele, měl dvě pracovní smlouvy. Výplatu pobíral od obou, nevěděl, jestli pracoval pro obě firmy od začátku