11 C 145/2022-40 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 34 868,51 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 14 946,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 14 946,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] dne 30. 9. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu byla poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 25 000 Kč, jejíž převzetí potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 18 474 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku při sjednané úrokové sazbě 29% ročně a době poskytnutí úvěru 18 měsíců, z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkovou částku 43 474 Kč se žalovaný zavázal splácet po dobu 18 měsíců splátkami v měsíční výši 2 416 Kč, kdy poslední splátka činila 2 402 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně které je žalovaný v prodlení. Žalovaný uhradil celkem 19 588 Kč tak, že dne 2. 11. 2019 uhradil 2 420 Kč, dne 2. 12. 2019 uhradil 2 416 Kč, dne 6. 1. 2020 uhradil 2 416 Kč, dne 3. 2. 2020 uhradil 2 416 Kč, dne 4. 3. 2020 uhradil 2 420 Kč, dne 5. 4. 2020 uhradil 2 500 Kč, dne 6. 5. 2020 uhradil 2 500 Kč a dne 6. 6. 2020 uhradil 2 500 Kč. Z těchto plateb bylo započteno 10 053,17 Kč na jistinu a 9 534,83 na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru. Žalobou požadovaná částka 34 868,51 Kč sestává z dlužné jistiny 14 946,83 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru 8 423,17 Kč, smluvní pokuty 10 598,51 Kč vyčíslené ke dni 1. 2. 2022 a sankčních poplatků ve výši 900 Kč. Popsaná pohledávka byla smlouvou z 28. 1. 2022 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3 Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalovaného. 4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry: Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 30. 9. 2019. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaná převzetí hotovostní zápůjčky 25 000 Kč s úrokovou sazbou 29% ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 16 152 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 6 127 Kč, z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 565 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 460 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy zaplatit 17 měsíčních splátek po 2 416 Kč a poslední splátku ve výši 2 402 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 17. 2. 2020. Součástí smluvní listiny jsou smluvní podmínky, dle kterých mají být úhrady žalovaného započítávány předně na náklady vymáhání, následně na poplatky za zápůjčku a následně na jistinu (čl. 3). Pro případ prodlení žalovaného pak smluvní podmínky obsahují ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z dlužné částky (čl. 6) a paušalizované náhradě 300 Kč za zaslanou upomínku, kdy ve splátkovém období lze zaslat pouze jednu zpoplatněnou upomínku za dobu zápůjčky sjednané na 18 měsíců nesmí jejich počet přesáhnout 12 (čl. 6). Dle listin označených jako„ zákaznická karta“ si původní věřitel od žalovaného vyžádal osobní údaje a údaje o příjmové situaci a pravidelných výdajích žalovaného za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávku za žalovaným z uvedené úvěrové smlouvy. Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalované oznámeno přípisem z 1. 2. 2021, přičemž jeho odeslání na adresu žalované je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky. Dle předžalobní upomínky z 20. 5. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě svého závazku, přičemž jeho odeslání na adresu žalované je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky. 5 Po právní stránce dopadá na řešenou věc úprava zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z."). Peněžitá zápůjčka poskytnutá či zprostředkovaná spotřebiteli je podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru současně považována za spotřebitelský úvěr ve smyslu tohoto zákona. 6 Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7 Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Podle odst. 2 je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení. 8 Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9 Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 10 Platnost smluv o zápůjčce je, mimo jiné, třeba posuzovat i z hlediska obsáhlé judikatury Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR, která vymezuje limity smluvní volnosti stran v otázce výše sjednaného úroku. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že neodporuje dobrým mravům úrok, který významně nepřesahuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání s přihlédnutím k úrokovým sazbám bank, přičemž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze u nebankovních subjektů nesoucích vyšší míru rizika akceptovat i úrok přesahující tuto hladinu trojnásobně. 11 Dle veřejně dostupné databáze České národní banky ARAD činila v době uzavření smluv obvyklá roční úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu se splatností od 1 roku do 5 let 8,45% ročně. S přihlédnutím k tomu, že předchůdce žalobkyně je poskytovatelem nebankovních půjček a jako takový obecně nese vyšší míru rizika, lze konstatovat, že sjednaný úrok 29% ročně nevybočuje významně z mantinelů vymezených odkazovanou judikaturou a není na místě považovat úrokovou sazbu sjednanou v této výši za odporující dobrým mravům. 12 Současně však v posuzované věci nelze odhlédnout od skutečnosti, že spotřebitelský úvěr je sice formálně úročen sazbou 29% ročně kapitalizovaným za dobu, na kterou je úvěr poskytnut částkou 6 127 Kč, avšak současně smlouva zavazuje žalovaného k zaplacení dalších poplatků, a to ve výši 10 025 Kč. Uvedené poplatky mají dle smluv představovat úplatu za zpracování, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení, vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Nelze přitom dovodit z obsahu smlouvy ani ze smluvních podmínek tvořících jejich součást, že by si žalovan vymínil při jejím sjednání poskytnutí jakýchkoliv„ nadstandardních“ služeb, které by mu měly být poskytnuty, přičemž by měl možnost čerpat úvěr i bez jejich sjednání. Naopak je zjevné, že jde o služby tvořící integrální součást smluvních podmínek, které nadto představují činnost nutně spjatou s běžnou činnosti subjektu věnujícího se poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů. Takto sjednané poplatky je tak třeba považovat pouze formu úplaty za půjčení peněz, tedy úrok. Rozložení celkové částky, kterou má klient za poskytnutí spotřebitelského úvěru zaplatit do více položek pak, dle názoru soudu, toliko zastírá skutečnou výši úroku ve smyslu úplaty za poskytnuté peníze a umožňuje úvěrující společnosti formálně deklarovat, že je úvěr úročen judikatorně konformní sazbou 29% ročně. Při zohlednění uvedených poplatků coby součásti úroku, lze vyčíslit faktickou úrokovou sazbu ve výši 79,33% ročně - viz např. kalkulátor na internetových stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator. 13 Za situace, kdy úroková sazba více než devítinásobně převyšuje obvyklou roční úrokovou sazbu u spotřebitelských úvěrů nelze považovat předmětnou smlouvu za souladnou s dobrými mravy a tedy požívají