11 C 187/2022-25 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku v celkové výši 13 588,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 019,53 Kč za dobu od 25. 9. 2020 do zaplacení a z částky 2 568,98 Kč za dobu od 16. 10. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] dodala žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 11. 5. 202 do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu tak, že v době od 27. 5. 2020 do 1. 9. 2020 byla odebrána elektřina v ceně (po odečtení přijatých plateb) 11 019,53 Kč splatných 24. 9. 2020. Dále odebrala žalovaná v období od 2. 9. 2020 do 18. 9. 2020 elektřinu v ceně 2 568,98 Kč splatných 15. 10. 2020. Na tyto své závazky neuhradila žalovaná ničeho, celkem tedy nadále dluží částku odpovídající částce žalované. Předmětná pohledávky byla následně smluvně postoupena žalobkyni. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobce dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobcem předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění následných dodatků postoupila společnost [právnická osoba] své pohledávky za dlužníky vzniklé ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, specifikované v Seznamu pohledávek, který tvoří součást smlouvy, na žalobkyni. Současně postupitel udělil shodného dne postupníkovi plnou moc k oznámení postoupení pohledávky dlužníkům. Přesto toto oznámení, jak žalobkyně důkazně doložila, učinil v daném případě postupitel sám oznámeními ze dne 18. 8. 2022. Žalobkyně současně prokázala, že postupitel oznámení postoupení pohledávky žalované také odeslal na korespondenční adresu uvedenou žalovanou. Aktivní legitimace je tedy dána. 4. Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán prostřednictvím svého zástupce a z účasti na jednání se omluvil. Žalovanému bylo předvolání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti stran. 5. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tato skutková zjištění: 6. Dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny byla tato uzavřena dne 11. 5. 2020, kdy předchůdce žalobkyně [právnická osoba] se touto zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [adresa] a žalovaná se zavázala za dodávky platit cenu dle ceníku dodavatele. 7. Dle faktury [číslo] odebrala žalovaná v období od 27. 5. 2020 do 1. 9. 2020 elektřinu v ceně 12 519,53 Kč, kdy po odečtení plateb ve výši 1 500 Kč zbývá k úhradě 11 019,53 Kč, splatnost dle faktury je 24. 9. 2020. 8. Dle faktury [číslo] odebrala žalovaná v období od 2. 9. 2020 do 18. 9. 2020 elektřinu v ceně 2 568,98 Kč, splatnost dle faktury je 15. 10. 2020. 9. Na základě ceníku elektřiny soud neshledal, že by způsob vyúčtování spotřebovaných komodit dle faktur shory byl s ceníkem v rozporu. 10. Dle nedatovaného přípisu byla žalovaná vyzvána původním věřitelem k úhradě, přičemž však odeslání přípisu žalované není nijak prokázáno. 11. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ve znění následných dodatků a připojeného seznamu pohledávek byla předmětná pohledávky za žalovanou postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Smlouva byla uzavřena dne 13. 10. 2017. 12. Dle plné moci ze dne 13. 10. 2017 byla žalobkyně původním věřitelem zmocněna, aby prostřednictvím advokátní kanceláře oznámila postoupení pohledávek dlužníkům. 13. Dle přípisu z 18. 8. 2022 oznámil původní věřitel, prostřednictvím právního zástupce, postoupení pohledávek a jejich výši žalované, přičemž odeslání přípisu dne 18. 8. 2022 je prokázáno poštovním podacím lístkem. 14. Dle přípisu z 18. 8. 2022 odeslaným současně s oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě pohledávek, které jsou předmětem žaloby. 15. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž právní vztah smlouvou založený se řídí zákonem č. 458/2000 Sb. (dále jen„ energetický zákon“) a samotná smlouva pak je upravena v § 50 energetického zákona, který v odst. 2 tuto smlouvu charakterizuje jako smlouvu, kterou se výrobce nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 16. Právo na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný ode dne 1.1.2014). Výši úroků z prodlení stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy s úhradou v prodlení. Úrok z prodlení byl žalobcem požadován ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování. Splatnost žalované pohledávky však dle názoru soudu nemohla nastat dříve, než měl žalovaný možnost seznámit se s výší účtované ceny. Protože doručení ani odeslání vyúčtování nebylo ani v jednom případě prokázáno, přiznal soud v daném případě žalobci právo na úroky z prodlení z žalované částky až v návaznosti na odeslání oznámení postoupení pohledávky a předžalobní upomínky dne 18. 8. 2022 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Ačkoliv nebylo„ dojítí“ zásilky prokázáno (§ 573 o.z. se proto neuplatní) lze dle standardního způsobu doručování reálně předpokládat, že žalovaná měla minimálně možnost seznámit se s obsahem doručované zásilky nejpozději třetího pracovního dne od odeslání, tj. 23. 8. 2022. Následujícího dne mohla žalovaná plnit, a pokud tak neučinila, dostala se dnem dalším, tj. 25. 8. 2022, s úhradou do prodlení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky proto soud za období předcházející zamítl. 17. Žalobkyně (ani její právní zástupce) se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinna označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud ČR uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce se z jednání omluvil a navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 18. Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu co do částky 13 588,51 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 25. 8. 2022 do zaplacení a podané žalobě v tomto rozsahu vyhověl, zatímco ve zbývající části jí zamítl. 19. Žalobkyně předložila listiny prokazující řádné zaslání výzvy k plnění v souladu s § 142a o.s.ř. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně, avšak neúspěšná byla jen v nepatrné části předmětu řízení a náleží jí tak náhrada nákladů řízení v plné výši. 21. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlédl soud k charakteru žaloby, kdy jde o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Celková výše nákladů řízení byla takto stanovena částkou 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 900 Kč stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „