11 C 35/2021-27 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 33 103,56 Kč s kapitalizovaným úrokem 4 941,10 Kč, s úrokem ve výši 29% ročně z částky 18 815,26 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 691,63 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 18 815,26 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2 Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] dne 3. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 22 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 19 017 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 3 935 Kč (při sjednané úrokové sazbě 29% ročně a době poskytnutí úvěru 60 týdnů), z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 60 týdnů splátkami ve výši 684 Kč týdně, kdy poslední splátka byla splatná 27. 1. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž celkem uhradil na svůj dluh 7 200 Kč. Kapitalizovaný úrok byl vyčíslen z dlužné jistiny 18 815,26 Kč sazbou 29% za dobu od 28. 1. 2020, kdy marně uplynula lhůta k úhradě poslední splátky, do 18. 12. 2020, kapitalizovaný úrok z prodlení pak za dobu od 23. 7. 2019 do 8. 12. 2020. 3 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 5 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry: Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 3. 12. 2018. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 22 000 Kč s úrokovou sazbou 29% ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 19 017 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 3 935 Kč, z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy zaplatit 59 týdenních splátek po 684 Kč a poslední splátku ve výši 661 Kč. Dle listiny označené jako„ zákaznická karta“ si původní věřitel od žalovaného vyžádal osobní údaje a údaje o příjmové situaci a pravidelných výdajích žalované za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Dle přehledu plateb provedl žalovaný v období od 3. 12. 2018 do 15. 7. 2019 dílčí úhrady v úhrnné výši 7 200 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávku za žalovanou z uvedené smlouvy. Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem z 6. 1. 2021. 6 Po právní stránce dopadá na řešenou věc úprava zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z."). Peněžitá zápůjčka poskytnutá či zprostředkovaná spotřebiteli je podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru současně považována za spotřebitelský úvěr ve smyslu tohoto zákona. 7 Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 8 Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Podle odst. 2 je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení. 9 Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10 Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 11 Platnost smlouvy o zápůjčce je, mimo jiné, třeba posuzovat i z hlediska obsáhlé judikatury Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu ČR, která vymezuje limity smluvní volnosti stran v otázce výše sjednaného úroku. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že neodporuje dobrým mravům úrok, který významně nepřesahuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání s přihlédnutím k úrokovým sazbám bank, přičemž dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 lze u nebankovních subjektů nesoucích vyšší míru rizika akceptovat i úrok přesahující tuto hladinu trojnásobně. 12 Dle veřejně dostupné databáze České národní banky ARAD činila v době uzavření smluv obvyklá roční úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu se splatností od 1 roku do 5 let 8,59% ročně. S přihlédnutím k tomu, že předchůdce žalobkyně je poskytovatelem nebankovních půjček a jako takový obecně nese vyšší míru rizika, lze konstatovat, že sjednaný úrok 29% ročně nevybočuje významně z mantinelů vymezených odkazovanou judikaturou a není na místě považovat úrokovou sazbu sjednanou v této výši za odporující dobrým mravům. 13 Současně však v posuzované věci nelze odhlédnout od skutečnosti, že spotřebitelský úvěr, je sice formálně úročen sazbou 29% ročně kapitalizovanouza dobu, na kterou je úvěr poskytnut, částkou 3 935 Kč, avšak současně smlouva zavazuje žalovanou k zaplacení dalších poplatků 15 082 Kč. Uvedené poplatky mají dle smluv představovat úplatu za zpracování, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení, vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Nelze přitom dovodit z obsahu smluv ani ze smluvních podmínek tvořících jejich součást, že by si žalovaná vymínila při jejich sjednání poskytnutí jakýchkoliv„ nadstandardních“ služeb, které by jí měly být poskytnuty, přičemž by měla možnost čerpat úvěr i bez jejich sjednání. Naopak je zjevné, že jde o služby tvořící integrální součást smluvních podmínek, které nadto představují činnost nutně spjatou s běžnou činnosti subjektu věnujícího se poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů. Takto sjednané poplatky je tak třeba považovat pouze formu úplaty za půjčení peněz, tedy úrok. Rozložení celkové částky, kterou má klient za poskytnutí spotřebitelského úvěru zaplatit do více položek pak, dle názoru soudu, toliko zastírá skutečnou výši úroku ve smyslu úplaty za poskytnuté peníze a umožňuje úvěrující společnosti formálně deklarovat, že je úvěr úročen sazbou judikatorně konformní sazbou 29% ročně. Při zohlednění uvedených poplatků coby součásti úroku, lze vyčíslit faktickou úrokovou sazbu ve výši 108,5% ročně - viz např. kalkulátor na internetových stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator. 14 Za situace, kdy úroková sazba více než desetinásobně převyšuje obvyklou roční úrokovou sazbu u spotřebitelských úvěrů nelze považovat předmětné smlouvy za souladné s dobrými mravy a tedy požívající právní ochrany. Tato skutečnost zakládá neplatnost předmětných smluv, ke které je soud podle citovaného § 588 o. z. povinen přihlédnout i bez návrhu. Protože důvod neplatnosti spočívá v nezákonné výši sjednaného úroku, je na místě aplikovat § 577 o. z. a změnit smluvní určení výše úroku tak, aby odpovídalo spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Tomuto požadavku vyhovuje úrok ve výši 29% ročně, ovšem bez dodatečných poplatků, které úrok navyšují na úroveň odporující dobrým mravům, jak je uvedeno výše. 15 Vzhledem k uvedenému svědčí žalobkyni právo na zaplacení částky 18 735 Kč odpovídající součtu jistiny 22 000 Kč a úroku ve výši 3 935 Kč ponížené o souhrn dílčích úhrad žalované, tedy o částku 7 200 Kč. Nárok na kapitalizovaný úrok za dobu od 28. 1. 2020 do 18. 12. 2020 je důvodný co do částky 4 852,62 Kč odpovídající úroku ve výši 29% ročně z částky 18 735 Kč za uvedené období, Stejně tak náleží žalobkyni úrok z prodlení ve výši 29% ročně z částky 18 735 Kč od 19. 12