13 C 112/2021-17 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 2. 9. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 1 524 Kč s tím, že žalovaná dne 23. 6. 2021 v 13:01 hod. cestovala na lince autobusové lince [číslo] jako cestující ve vozidle žalobkyně, která poskytuje přepravní služby ve veřejné osobní dopravě na území hlavního města Prahy, čímž s ní uzavřela přepravní smlouvu. Na jejím základě byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni nejen cenu přepravy v celkové výši 24 Kč, ale protože se na výzvu pověřené osoby nemohla prokázat platným jízdním dokladem, i přirážku ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení zcela nečinná. 3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná vyjádřila souhlas na základě výzvy soudu svým postojem. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná dne 23. 6. 2021 ve 13:01 hod. cestovala autobusem na lince [číslo] kdy se ve stanici [příjmení] neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Stejnopis hlášení [číslo] [variabilní symbol], žalovaná převzala, což stvrdila svým podpisem. Dle tarifu a smluvních přepravních podmínek žalobkyně účinných ke dni uzavření přepravních smluv činila cena jízdenky 24 Kč. 5. Na projednávanou věc dopadají ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.). Občanskoprávní jednání mezi účastníky bylo založeno smlouvou o přepravě osoby podle § 2550 o.z., na základě které se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 věty druhé o.z. stanoví podrobnější úpravu přepravní řády. 6. Podle § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu, vztah mezi dopravcem a cestujícím vzniká uzavřením přepravní smlouvy, k čemuž dochází nastoupením do vozidla dopravce nebo vstupem do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Cestující se dle § 4 této vyhlášky pro účely kontroly uzavření smlouvy prokazuje platným jízdním dokladem, kterým je jízdenka pro jednotlivou jízdu, časová jízdenka nebo průkaz. V § 6 odst. 1 vyhlášky je pak vymezeno, kdy je doklad neplatný, a to jestliže cestující nedodržel podmínky pro jeho použití stanovené přepravním řádem, tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami, nejsou vyplněné předepsané údaje, je používán bez vyžadované fotografie, je poškozen tak, že z něj nejsou patrné údaje potřebné pro kontrolu správnosti jeho použití, údaje neodpovídají skutečnosti nebo byly neoprávněně pozměněny, je použit neoprávněnou osobou, uplynula doba jeho platnosti, nejde o originál. Dle § 49 odst. 3 vyhlášky přistupuje cestující uzavřením přepravní smlouvy na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Tyto se dle § 49 odst. 1 vyhlášky vyhlašují jejich uveřejněním na místech styku s cestujícími, jejich podstatná část se pak uveřejňuje také ve vozidle a případně jízdním řádu. 7. Podle ust. § 18a odst. 1 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v aktuálním znění, je pověřená osoba (vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce) oprávněna cestujícímu uložit, který se neprokázal platným jízdním dokladem, aby zaplatil přirážku nebo aby se prokázal osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky. Výši přirážky dopravce dle odst. 4 téhož ustanovení stanoví v přepravních podmínkách, s tím, že dle shora uvedeného zákona nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Tím, že žalovaná cestovala bez platné jízdenky, porušila svou základní povinnost cestujícího vyplývající pro ni ze shora citovaných předpisů, jakož i Smluvních přepravních podmínek. Dopravce má tedy nárok jak na uhrazení přepravného, tak na stanovenou přirážku. Splatnost nároku žalobkyně na přepravné i splatnost přirážky nastala již v době přepravy samotné. Výše přirážky, což vyplývá jednak z přepravních podmínek a jednak z upozornění obsaženého na tiskopisu hlášení, které žalovaná převzala při kontrole, činí v případě, že nebyla uhrazena do 15-ti kalendářních dnů od přepravní kontroly částku 1 500 Kč. 9. Žalovaná splatný závazek řádně a včas neuhradila, je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o.z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost jízdného i přirážky nastala již ode dne porušení přepravní smlouvy, tj. dne 23. 6. 2021. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat úrok z prodlení z žalované jistiny ve výši 1 524 Kč ode dne 24. 6. 2021. 10. Náhrada nákladů soudního řízení byla plně úspěšné žalobkyni přiznána dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. 11. Protože se v daném případě jedná o bagatelní spor, tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a nárokované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč, stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívají v odměně za právní zastupování ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby, á úkon 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen advokátní tarif), dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tři shodné úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. 1) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, a dále DPH ve výši 189 Kč (21% z částky 900 Kč) a 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 1 489 Kč. 12. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 14. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.