112 C 16/2023-70 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 25 319 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která byla ze strany žalovaného podepsána dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 109,95 % p.a. splácet v 9 měsíčních splátkách po 3 358 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2020. Před uzavřením smlouvy byla přitom řádně prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru byly žalobkyni uhrazeny částky v celkové výši 8 716 Kč, když poslední splátka ve výši 500 Kč byla ze strany žalovaného zaplacena dne [datum]. Před zesplatnění úvěru přitom vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč. V důsledku prodlení žalovaného dále došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy ke dni [datum]. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil následující částky a) dlužnou jistinu úvěru v celkové výši 17 414,37 Kč s příslušenstvím, b) smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % ve výši 6 507 Kč a e) úrok za poskytnutí úvěru. 2 Žalobkyně v podání ze dne [datum] žalobu doplnila v tom smyslu, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., jež byla konkrétně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení klienty. Z výše uvedených šetření přitom vyplynulo, že celkový čistý příjem žalovaného činí 12 236 Kč měsíčně, výdaje činí 6 463 Kč měsíčně a volné zdroje ke splácení činí 5 237 Kč měsíčně. Dále bylo ze strany žalobkyně zjištěno, že žalovaný v době žádosti o úvěr nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Pokud se týká výdajové stránky, žalobkyně uvedla, že by k jejímu určení měly postačovat údaje dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, kdy částka životního minima je stanovena v ust. § 2 tohoto zákona na částku 3 860 Kč. Další měsíční výdaje žalovaného zahrnují nájemné a inkaso ve výši 2 603 Kč, k čemuž žalobkyně připočítala rezervu ve výši 1 000 Kč, přičemž žalobkyně v tomto smyslu odkázala na předsmluvní formulář a prohlášení klientů, ve kterém žalovaný mimo jiné potvrdil, že údaje poskytnuté ze strany žalovaného jsou pravdivé a úplné. K případným dalším údajům žalovaného žalobkyně uvedla, že k těmto nemá další doklady. Žalobkyně tak má za to, že dostála své povinnosti vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., když žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet – měla k dispozici řadu listin prokazujících jeho příjem, ohledně výdajů vycházela ze sdělení žalovaného, ověřila si taktéž z veřejných registrů informaci ohledně jeho případných dalších závazků, příjem žalovaného měl postačovat k úhradě sjednaných splátek bez nějakého výrazného omezení životního standardu žalovaného. Žalobkyně přitom při uzavření smlouvy vycházela přirozeně z toho, že dlužník měl v úmyslu svůj závazek splnit a že z toho důvodu pamatuje i na případy, kdy by se jeho ekonomická situace zhoršila a plnění závazků ze smlouvy by tak bylo ztíženo či ohroženo. Žalobkyně dodala, že s ohledem na shora uvedené považuje uvedené zkoumání úvěruschopnosti za zcela dostačující. 3 Zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] písemně omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Předvolání k jednání přitom bylo žalovanému doručeno vhozením do schránky v souladu s ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Mezi účastníky byl dne [datum] písemně sjednán Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit úroky ve výši 109,94 % ročně. Celková dlužná částka ve výši 30 222 Kč měla být ze strany žalovaného zaplacena formou 9 měsíčních splátek po 3 358 Kč. Jakožto účet žalovaného byl ve smlouvě uveden účet č. [bankovní účet]. Dokladem o vyplacení úvěru žalobkyně prokázala, že dne [datum] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] odeslána částka 20 000 Kč. Z listiny označené jako Hodnocení klienta ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaný v době sepisu této listiny pobíral invalidní důchod ve výši [částka] měsíčně, jeho výdaje (životní minimum) činily [částka], náklady na bydlení (nájemné, inkaso) [částka], přičemž ostatní výdaje vyplněny nebyly. Celkové výdaje žalovaného dle uvedené listiny tak činily [částka]. Jakožto forma bydlení byla v listině zaškrtnuta kolonka„ u rodičů“. [příjmení] zdroje žalovaného (příjmy – výdaje) současně byly vypočteny na částku [částka]. 6 Žalobkyně dále k důkazu předložila úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, výpis záznamů z registru [příjmení], předsmluvní formulář, prohlášení klienta, kartu klienta, souhlas s kopírováním a uchováváním občanského průkazu, oznámení od ČSSZ ohledně výše invalidního důchodu, výpisy z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného], výpis z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno [celé jméno žalovaného], skóre klienta NRKI, Oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], splátkový kalendář, kopii poštovní dodejky a výzvu k zaplacení ze dne [datum]. 7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky sp