13 C 163/2022-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku ve výši 40 919 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 639 Kč ode dne 9. 11. 2021 do zaplacení a z částky 27 280 Kč ode dne 4. 6. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dne 24. 7. 2020 v době od [údaj o čase] hod. v [obec], na parkovišti u křižovatky s místní komunikaci ulice [ulice] došlo ke střetu [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ škodné vozidlo“) s [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ poškozené vozidlo“) ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které bylo v době dopravní nehody zaparkováno na parkovišti. Identifikovat škodné vozidlo a žalovanou jako jeho řidičku bylo možné až posléze, neboť žalovaná z místa dopravní nehody ujela, záznam o dopravní nehodě sepsala a příjezdu Policie ČR nevyčkala. Škodné vozidlo bylo dodatečně ustanoveno a ohledáno až dne [datum] v [údaj o čase] hod. a žalovaná jako řidička byla zjištěna až dne [datum]. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] s pojistníkem [anonymizováno] [právnická osoba], odpovědnostním pojistitelem vozidla. Pojistnou událost eviduje pod č. [číslo] [číslo] a na její likvidaci vyplatila poškozené v souladu s § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu (dále jen„ ZPOPV“) vozidla dne 24. 9. 2020 částku ve výši 33 296 Kč představující náhradu nákladů spojených s opravou poškozeného vozidla, stanovené na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] vystavené dne 17. 9. 2020, a dále dne 25. 9. 2020 částku 7 623 Kč odpovídající nákladům spojeným se zapůjčením náhradního vozidla, stanoveným fakturou č. [anonymizováno] [číslo] vystavenou dne 17. 9. 2022. S ohledem na chování žalované po spáchání dopravní nehody, vznikl žalobkyni dle § 10 odst. 1 písm. b), písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. nárok na úhradu toho, co za žalovanou hradila. Ačkoliv jí upomínkou ze dne 18. 10. 2021 ohledně částky 13 639 Kč a upomínkou ze dne 3. 6. 2022 ohledně celkové částky 40 919 Kč k úhradě vyzvala, žalovaná ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení zcela nečinná, ačkoliv jí bylo předvolání k soudnímu jednání společně s žalobou doručeno do vlastních rukou. Právní zástupce žalobkyně se z účasti na soudní jednání omluvil. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení i právního zástupce žalobkyně. 3. Soud ve věci rozhodl na základě provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav: 4. Z relace o dopravní nehodě a pořízené fotodokumentace, že na základě šetření Policie ČR bylo zjištěno, že dne 24. 7. 2020 v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. došlo na parkovišti u křižovatky s místní komunikaci v ulici [ulice a číslo], [obec] k dopravní nehodě, kdy později ustanovené vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které řídila žalovaná, poškodilo na parkovišti zaparkované osobní vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], v majetku poškozené [jméno] [příjmení]. Žalovaná z místa dopravní nehody bez dalšího ujela. Škodné vozidlo, stejně jako žalovaná coby řidička byli ustanoveni teprve dne [datum] na podkladě dodatečného šetření policejního orgánu. Z uvedených důvodů nebyl u žalované vyloučen, ani prokázán, vliv alkoholu. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani později uplatněna. Spáchání dopravní nehody bylo se žalovanou projednáváno v přestupkovém řízení před [stát. instituce], jak vyplývá z vyjádření MÚ ze dne 17. 9. 2020, kdy tato byla příkazem [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 16. 9. 2020, uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 4 písm. a), § 47 odst. 2 písm. a), § 47 odst. 3 písm. b) a § 47 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2020 Sb., o silničním provozu. Škodné vozidlo bylo dle předložené pojistky pojištěno z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalobkyně pojistnou smlouvou [číslo]. Žalobkyně vyřizovala pojistnou událost pod č. [rok] [číslo]. Jak vyplývá z daňových dokladů, poškozené vozidlo opravila společnost [právnická osoba], za což vystavila dne 17. 9. 2020 poškozené fakturu č. [anonymizováno] znějící na částku 33 296 Kč včetně DPH, se stanovenou splatností ke dni 1. 10. 2020. V rámci faktury podrobně vyspecifikovala a vyčíslila náplň opravy. Shodná společnost dále vystavila poškozené téhož dne fakturu č. [anonymizováno] [číslo] za pronájem náhradního vozidla na 14 dní znějící na částku 7 623 Kč včetně DPH se stanoveným dnem splatnosti ke dni 1. 10. 2020. Převodními příkazy žalobkyně doložila, že předmětné částky společnosti [právnická osoba] vyplatila dne 24. a 25. 9. 2020. 5. Oprávněnost uplatnění regresního nároku žalobkyně spatřovala v § 10 odst. 1 písm. b), c) ZPOPV, ve znění ke dni vzniku dopravní nehody, tj. ve znění účinném od 23. 9. 2016 do současnosti, podle kterého pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže dle písm. b) prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, nebo dle písm. c) pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Z uvedených zákonných ustanovení je patrno, že podmínku uplatnění regresního nároku spočívající v prokázání ztížení nebo znemožnění možnosti řádného šetření pojistitele spojuje zákonodárce pouze s regresním nárokem dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) ZPOPV. Znění ust. § 10 odst. 1 písm. c) ZPOPV bylo nově vloženo do zákona až s účinností od 23. 9. 2016. K jeho naplnění stačí pro přiznání regresu jen to, že pojištěný opustil místo dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu. 6. Žalovaná zůstala v dané věci zcela nečinná a provedenými důkazy bylo prokázáno, že místo dopravní nehody opustila, aniž přivolala Policii ČR či učinila jiné vhodné opatření. Jakýkoliv důvod, natož hodný zvláštního zřetele, k takovému jednání, nebyl žalovanou ani tvrzen ani prokazován. 7. Žalovaná svým počínáním dle soudu znemožnila, případně ztížila možnost řádného šetření pojistitele, neboť z důvodu nenahlášení dopravní nehody a opuštění místa nehody nebylo možno vůbec zjistit, zda byla coby pojištěná v době dopravní nehody pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, v jakém technickém stavu bylo pojištěné vozidlo, či jaký byl mechanismus dopravní nehody. Současně vznikla pochybnost o tom, kdo byl skutečně řidičem vozidla v době dopravní nehody, zda je odpovědnost u daného vozidla pojištěna, u jaké pojišťovny, na základě jaké pojistné smlouvy. Nemohly tak být zjištěny okolnosti, které by zakládaly regresní nárok pojistitele. Pojistitel sám bezprostředně po nehodě žádné šetření v místě nehody neprovádí, proto je plně odkázán na šetření policie. A bylo-li jednáním žalované ztíženo šetření policie, bylo tím ztíženo i šetření žalobkyně coby pojistitele (srovnej k tomu též např. Komentář k zákonu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, Wolters Kluwer, Petr Kazda, Karolína Kazdová, Praha). Pojistitel má dle § 9 odst. 3 ZPOPV provést šetření pojistné události bez zbytečného odkladu. Tomu bylo žalovanou zabráněno. 8. Podle § 10 ZPOPV má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil. Podle § 2 odst. 1 písm. f) ZPOPV je pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle § 6 odst. 1 ZPOPV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. S ohledem na uvedené znění zákona se dovozuje tzv. osobní rozsah pojištění. Pojištění se tak odvíjí od označení vozidla v pojistné smlouvě a pokrývá odpovědnost každé osoby za újmu jeho provozem způsobenou, a to nejen jde-li o provozovatele vozidla, nýbrž i osobu odlišnou, která vozidlo provozovatele v době dopravní nehody řídila a za újmu odpovídá. Pojištění odpovědnosti tedy dopadá jak na odpovědnost osoby provozovatele vozidla podle § 2927 a násl. o.z., tak i na osoby odpovídající za újmu podle § 2910 o.z. Jinými slovy, kryje-li pojištění odpovědnost kterékoliv osoby, která při provozu vozidla nastala, pak i regresní nárok může být uplatněn vůči komukoliv, kdo za újmu z jakéhokoliv titulu odpovídá a kdo zároveň naplnil zákonné důvody pro vznik regresu. Společná a nerozdílná (solidární) regresní povinnost provozovatele vozidla s jinou osobou se uplatní jen v případech regresních důvodů dle písm. g), h), i), j), nemohl-li provozovatel jednání řidiče zabránit. Což ovšem nedopadá na projednávaný případ. 9. Podle § 2910 věty prvé o.z. škůdce