13 C 69/2018-364 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou k soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velkosti , Anonymizováno, z celku pozemku st.p.č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, (objekt bydlení), pozemku st.p.č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž), pozemku st.p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž), pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – trvalý travní porost a pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, vše v katastrálním území , adresa, . Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dne , datum, zemřela , Anonymizováno, žalovaných, původní vlastnice shora uvedených nemovitostí, , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. , datum, . Se , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , zemřelým dříve, žalobkyně dlouhodobě žila. Po jeho smrti se o paní , jméno FO, , s níž bydlela ve společné domácnosti, starala. Na základě dědického usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nabyli předmětné nemovitosti do podílového spoluvlastnictví žalovaní coby zákonní dědicové paní , jméno FO, (dále jen „zůstavitelky“). Následně však žalobkyně dohledala a zjistila existenci závěti, zůstavitelkou vlastnoručně psanou a podepsanou, ze dne , datum, , podle níž odkázala „svůj dům ve , adresa, , pozemek a , Anonymizováno, garáže“ žalobkyni. V závěti zůstavitelka mimo jiné uvedla, že se o ni žalobkyně již několik let stará, bude jí dělat společnost a starat se o ni až do smrti. Závěť obsahuje prohlášení, že jde o poslední vůli zůstavitelky. Řádným dědicem nemovitostí je tedy ze závěti žalobkyně. Vzhledem k ust. § 1643 odst. 2 o.z. je nezbytné, aby se každému z žalovaných dostalo z dědictví jeho zákonného dědického podílu, tj. každému 1/12 z celku, tedy dohromady všem ¼. Žalobkyně je proto dědičkou a vlastnicí podílu na předmětných nemovitostech o velikosti ¾ .2 Žalovaní učinili nesporným a soud vzal dle § 120 odst. 3 o.s.ř. za vlastní skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že zůstavitelka byla , Anonymizováno, žalovaných, která zemřela dne , datum, , že každý z žalovaných získal na základě shora označeného dědického usnesení spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech o velikosti 1/3 z celku, a že žalobkyně v dědickém řízení žádnou závěť zůstavitelky nepředložila, a to ani v kopii.3 Žalovaní naopak namítali, že s ohledem na průběh událostí není pravost předložené závěti jistá. Žalobkyně sice zůstavitelce pomáhala s dopravou za nákupy, k lékaři apod., naproti tomu však zdarma v nemovitostech bydlela a na nákladech spojených s jejich chodem se nijak nepodílela. V průběhu dědického řízení žalobkyně na dotaz, zda zůstavitelka pořídila ujednání pro případ úmrtí, sdělila, že „něco napsala“, ale přes opakované výzvy nikdy toto tvrzení neupřesnila a žádnou listinu neukázala. Stejně postupovala i vůči soudní komisařce , tituly před jménem, , jméno FO, . Po skončení dědického řízení byla žalobkyně žalovanými dne , datum, osobně informována o přechodu vlastnického práva k nemovitostem, kdy jí bylo nabídnuto nemovitosti odkoupit a pokud o ně nemá zájem, je do dne , datum, vyklidit. K rychlému řešení situace žalovaní přistoupili i z toho důvodu, že byli nuceni v rámci dědického řízení uhradit ve značné výši dluhy dědictví, spojené s užíváním nemovitostí (energie, vodné apod.) za dobu, kdy již zůstavitelka pobývala ve , podezřelý výraz, zařízeních a tyto služby konzumovala toliko žalobkyně. Dne , datum, žalobkyně žalovanému č. , hodnota, oznámila, že má k dispozici závěť zůstavitelky, kterou jí všechny nemovitosti odkázala a že tuto předložila soudní komisařce. Tato však k dotazu žalovaných tvrzení žalobkyně popřela s tím, že vůbec kontaktována nebyla. Následně žalobkyně přestala zcela komunikovat. Zareagovala až prostřednictvím svého právního zástupce na písemnou výzvu žalovaných ze dne , datum, , a to rovněž výzvou, nechť jí žalovaní pozůstalost vydají, přičemž přiložila fotokopii údajné závěti. Žalovaní proto v reakci žalobkyni navrhli provedení znaleckého posouzení závěti z důvodu prokázání pravosti. Pokud by znalec prohlásil, že se jedná o závěť pravou, byli žalovaní připraveni vyřešit předání aktiv a dorovnání pasiv dohodou. Žalobkyně však zůstala i přes opakované urgování jejího právního zástupce nečinná. Žalovaným proto nezbylo nic jiného, než se obrátit dne , datum, k soudu se žalobou o vyklizení nemovitostí.4 Pokud jde o primární otázku, zda žalobkyni svědčí ve smyslu § 80 o.s.ř. na určení vlastnictví k nemovitostem naléhavý právní zájem, soud konstatuje, že tento shledal. Soudní praxe si osvojila závěr, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitosti lze spatřovat i v tom, že navržený výrok soudu o žalobě podle § 80 o.s.ř. je způsobilý přivodit změnu dosavadního zápisu vlastnictví. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2356/2011 rovněž vyslovil, že naléhavý právní zájem na určení je dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce anebo kde by bez tohoto určení se jeho právní postavení stalo nejistým.5 Okresní soud ve věci rozhodl již jednou dne , datum, rozsudkem č.j. , spisová značka, , kdy žalobu s ohledem na výsledky provedeného dokazování zcela zamítl, a to primárně z důvodu, že se žalobkyni nezdařilo prokázat, že jí předložená listina je skutečně holografní závětí paní , jméno FO, .6 Žalobkyně se proti rozsudku okresního soudu odvolala a v rámci odvolacího řízení nově předložila znalecký posudek z oboru písmoznalectví zpracovaný soudní znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který svědčil oproti znaleckému posudku zpracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, ve prospěch pravosti závěti. Krajský soud v , adresa, -pobočka , adresa, svým rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že žalobkyně nemůže být úspěšná s žalobou na určení, že je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ ke shora uvedeným nemovitým věcem, opírá-li existenci spoluvlastnictví o tvrzení, že je závětní dědičkou zůstavitelky , jméno FO, na základě listiny datované dnem , datum, , v níž ji zůstavitelka povolala k dědění svého nemovitého majetku, a že každému z žalovaných, kteří jsou nepominutelnými dědici zůstavitelky, náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/12 odpovídající ¼ jejich zákonného dědického podílu, neboť podle § 1654 odst. 1 o.z. nemá nepominutelný dědic právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. Žalobu je proto nutno již z tohoto důvodu, bez ohledu na výsledky znaleckého zkoumání závěti, zamítnout.7 Žalobkyně se proti rozsudku krajského soudu dovolala. Nejvyšší soud ČR rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, rozsudky obou soudů nižší instance zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou k dalšímu řízení. Své rozhodnutí odůvodnil procesní vadou spočívající v neurčitostí zamítavého výroku rozsudku okresního soudu ohledně specifikace nemovitých věcí, kterou nenapravil ani odvolací soud. Je proto i předčasný právní názor odvolacího soudu, že žalobkyně nemůže být úspěšná s žalobou na určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ na nemovitých věcech a že žalovaným náleží jako nepominutelným dědicům každému ideální podíl o velikosti 1/12. Nejvyšší soud současně soudům nižší instance uložil, aby před posuzováním otázky velikosti spoluvlastnického podílu, jehož by se měl (mohl) závětní dědic ve smyslu ust. § 1642, § 1643 a § 1654 odst. 1 o.z. domáhat, s ohledem na námitky žalovaných o neplatnosti závěti, vyřešil, zda je závěť, o kterou žalobkyně svůj nárok opírá, platná.8 Žalobkyně byla soudem prvního stupně poučena již v rámci prvního jednání ve věci podle § 118a odst. 3 o.s.ř., že soud nemá za prokázáno, že zůstavitelka , jméno FO, sepsala holografní závěť, na základě které žalobkyni odkázala v žalobě specifikované nemovitosti, když listina předkládaná žalobkyní jako kopie závěti nemá dostatečnou důkazní hodnotu a jiné provedené důkazy právo žalobkyně nabýt dědictví ze závěti neprokazují. Soud současně žalobkyni poučil, že nebude-li v řízení bez pochybností prokázáno, že zůstavitelka sepsala ve prospěch žalobkyně holografní závěť, nebude ve věci úspěšná.9 V rámci uvedeného poučení, které představuje výluku z koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř., žalobkyně navrhla provedení znaleckého posudku. Soud jeho zpracováním pověřil soudní znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou ve věci rovněž vyslechl. Jelikož znalecké zkoumání nepřineslo žalobkyní zamýšlený výsledek, předložila žalobkyně v rámci odvolacího řízení znalecký posudek zachycující znalecké zkoumání provedené k žádosti žalobkyně soudní znalkyní z oboru písmoznalectví , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Okresní soud v řízení po zrušení jeho předc