15 C 68/2024-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 4. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 980 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 07.01.2022 smlouvu o úvěru ve výši 18 180,00 Kč (skládající se z půjčené částky 10 000,00 Kč a souhrnného poplatku 8 180,00 Kč), podle které měla splácet týdně 303,00 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Dále uvedla, že zaplacenou částku 4 200 Kč započetla na nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu Úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí Úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie je zřejmé, že žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobkyně mohla v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovanou ve výši 4 200 Kč, vydělí předepsanoutýdenní splátkou 303,00 Kč a vypočte tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na 03.03.2023 a datum prodlení ke dni 04.03.2023. Žalobkyně překládá rozhodující skutečnosti k okolnostem posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr.2 Žalobkyně byla k jednání nařízenému na 18. 4. 2024 řádně předvolána, z účasti na jednání se však omluvila. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dne 2. 4. 2024 fikcí dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adrese jejího trvalého bydliště, k jednání se však bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o odročení jednání.3 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 1. 2022, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou. Jistina úvěru činila částku 10 000 Kč s vyplacení v hotovosti pro podpisu smlouvy. Doba trvání byla smluvena na 60 týdnů. Poplatek za zpracování a doručení úvěru činil 3 000 Kč, úrok činil 1 980 Kč, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 70,89% p.a., poplatek za hotovostní inkaso splátek činil 3 200 Kč. Úhrada první splátky měla být realizována dne 13. 12. 2022. Celková částka, kterou má žalovaná zaplatit, byla sjednána na částku 18 180 Kč.1 Žalobkyně dále předložila Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 6. 1. 2022, který obsahoval popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, formulář obsahoval podpis u kolonky klienta.2 Z Evidenční karty klienta, že byla požadována výše spotřebitelského úvěru v částce 10 000 Kč na 60 týdnů. Pokud se týká údajů o žadateli bylo uvedeno, že bydlí jako spolubydlící, má učňovské vzdělání, je svobodná, má jedno nezaopatřené dítě, je majitelkou vozu, není majitelkou nemovitosti a v minulosti již měla u společnosti spotřebitelský úvěr, pracuje na plný úvazek u společnosti Albert ČR, pracovní smlouvu má na dobu neurčitou, příjem ze zaměstnání činí 21 989 Kč, výdaje na bydlení činí 6 953 Kč, nebankovní závazky 1 313 Kč, měsíční výdaje domácnosti 14 736 Kč.3 Žalobkyně dále k důkazu předložila výpis platební historie čísla úvěru: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze kterého vyplývají předepsané týdenní splátky 1. – 60. po 303 Kč v celkové výši 18 180 Kč, úhrady v celkové výši 4 200 Kč a rozdíl ve výši -13 980 Kč.4 Předžalobní upomínkou ze dne 8. 2. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. Zároveň poštovním podacím archem žalobkyně osvědčila, že žalované výzvu odeslala.5 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by splnění uvedené povinnosti prokázala. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by soud mohl řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně posoudit. Současně soud poukazuje na to, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by před uzavřením smlouvy taktéž z