22 C 13/2024-26 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně za žalovanou ve výši 20 159,20 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“) se žalovanou elektronickými prostředky dne 9. 12. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru. Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované tak, že byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru poskytl žalované převodem na účet č. , č. účtu, 12 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru 8 159 Kč do 9. 3. 2022. Žalovaná sjednanou částku nezaplatila řádně a včas. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 6. 2023 uzavřené s původním věřitelem jako postupitelem. Žalovaná částka sestává z 12 000 Kč neuhrazené jistiny a 8 159 Kč poplatku za poskytnutí úvěru. Na příslušenství žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 159,20 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení. Ač vyzvána, žalovaná ničeho neuhradila.2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, k žalobě se nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí. (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: Dne 9. 12. 2021 původní věřitel se žalovanou uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalované poskytnout bezhotovostně na účet č. , č. účtu, 12 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze spolu úrokem 40 % ročně z jistiny úvěru a poplatkem za poskytnutí úvěru 8 159 Kč původnímu věřiteli zaplatit ve 3 měsíčních splátkách po 6 971 Kč splatných k 9. dni v měsíci počínaje 9. 1. 2022. RPSN činilo 4 496,17 %, celkem měla žalovaná uhradit 20 912,43 Kč (prokázáno Smlouvou o úvěru). Dne 10. 12. 2021 byla na výše uvedený účet zaslána platba 12 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Původní věřitel dne 15. 6. 2023 uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě původní věřitel jako postupitel postoupil žalobkyni jako postupníkovi žalovanou pohledávku (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 30. 6. 2023 (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky), který byl téhož dne doporučeně odeslán prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na doručovací adresu žalované uvedenou ve smlouvě (prokázáno podacím archem). Toutéž zásilkou zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu z 30. 6. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou).5. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán výše, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu dotazem na banku žalované, kdo je majitelem účtu a zda předmětné platby byly na tento účet připsány od žalobkyně, neboť tyto skutečnosti byly prokázány jinými provedenými důkazy.6. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.9. Podle § 2395 o. z.se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud přihlédne k námitce neplatnosti i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účinnost postoupení pohledávky vůči žalované ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením doporučeně odeslaným původním věřitelem žalované na jí uvedenou doručovací adresu v předmětné smlouvě.17. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z., neboť se původní věřitel na jejím základě zavázal žalované v roli spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. K předání peněz došlo bezhotovostně den po sjednání smlouvy. Úvěr je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.18. Předmětem činnosti původního věřitele je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu byl původní věřitel podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinen při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitels