20 C 49/2026-26 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 11. 2025, se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí 35 026 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 17. 6. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27500 Kč žalobkyně poukázala na účet žalovaného, částku ve výši 2 500 Kč, poukázala žalobkyně zprostředkovateli jako provizi. Jelikož byl žalovaný v prodlení se splácením dluhu žalobkyně celý dluh zesplatnila dopisem ze dne 25. 9. 2025. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 2 013 Kč, ze smluvních pokut ve výši 1 497 K a 1 216 Kč a z nákladů na upomínání žalovaného ve výši 300 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 9. 2025 do 25. 12. 2025, úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení.2. K procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z informací získaných od žalovaného, které uvedl v žádosti o spotřebitelský úvěr, dále z údajů o životním a existenčním minimu, jakož i nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI, vlastní databáze žalobkyně. Žalobkyně dále ověřila informace o příjmech žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstala po celé řízení zcela pasivní. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci, ač řádně předvoláni, se k jednání bez omluvy nedostavili. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žalovaný takovou skutečnost netvrdil, přičemž důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně se s žalovaným dohodla dne 19. 6. 2025 na tom, že mu poskytne úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že část úvěru ve výši 2 500 Kč bude vyplacena zprostředkovateli úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně vrátit prostřednictvím 40 měsíčních splátek po 1 150 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení transakce ze dnů 19. 6. 2025 a 20. 6. 2025, nedatovaná e-mailová zpráva žalobkyně). Žalobkyně žalované poskytla poukázala na jeho účet částku 27 500 Kč (potvrzení o provedení transakce ze dne 20. 6. 2025, sdělení , právnická osoba, . ze dne 10. 4. 2026). Žalovaný na dotčený úvěr neuhradil ničeho (bonita smlouvy). Dopisem ze dne 25. 9. 2025 odeslaným téhož dne (podací lístek) žalobkyně žalovaného obeznámila s tím, že došlo k zesplatnění úvěru, a vyzvala jej k úhradě částky celkem 33 810 Kč do sedmi dnů od odeslání dopisu.6. K posuzování úvěruschopnosti soud zjistil následující. Žalobkyně předložila soudu listiny označené jako čestná prohlášení – závazky a výdaje spotřebitele, v nichž byl sice žalovaný identifikován, ale listiny nebyly jím podepsány, ani nebylo jakkoli jinak zjištěno, že pocházejí od žalovaného, že informace v nich zachycené byli sděleny žalovaným, či že s nimi vyslovil souhlas. Z doložky vložení dokumentu do systému není patrné, kdo vložení provedl, resp. že by vložení provedl žalovaný. Stejným deficitem trpí i listina označena jako posouzení úvěruschopnosti dlužníka ze dne 19. 6. 2025. Z prohlášení rodiče ze dne 19. 6. 2025 se podává, že , jméno FO, , nar. , datum, , otec žalovaného, prohlašuje, že mu žalovaný přispívá částkou 5 000 Kč na bydlení v domě. Žalobkyně lustrovala dne 19. 6. 2025 žalovaného v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku, v obou případech bez záznamu. Ověřila si příjem žalovaného jednak z výplatních pásek za březen – květen 2025, podle kterých dosahovala mzda žalovaného cca 31 000 Kč, jednak z potvrzení o příchozích platbách z února, března, dubna a května 2025, podle kterých dosahovala mzda žalovaného výše 31 000 Kč – 38 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dále předložila listinu označenou jako prohlášení samostatného zprostředkovatele ze dne 17. 6. 2025, v níž , jméno FO, (zprostředkovatel – zástupce žalobkyně při uzavírání dotčené úvěrové smlouvy) prohlašuje, že žalovaný splácí měsíčně částku 4 381 Kč na dva jiné úvěry a má měsíční výdaje ve výši 4 500 Kč. Tyto informace měl ověřovat u otce žalovaného. Z listiny nijak neplyne, že by původcem informací byl žalovaný, ani jak tyto údaje p. , jméno FO, získal. Z lustrace žalovaného v REPI ze dne 17. 6. 2025 pak plyne, že povinný je v systému hodnocen jako subjekt s výrazně negativními informacemi, je v prodlení s úhradou částky 2 126 Kč, má tři aktivní spotřebitelské či revolvingové úvěry, u spotřebitelského úvěru z dubna 2025 ve výši celkem 7 000 Kč již probíhalo k 9. 6. 2025 mimosoudní vymáhání dluhu ve výši 8 986 Kč, u spotřebitelského úvěru z března 2025 ve výši celkem 7 000 Kč již probíhalo k 12. 6. 2025 mimosoudní vymáhání dluhu ve výši 9 500 Kč, u revolvingového úvěru z ledna 2025 ve výši celkem 10 000 Kč byl žalovaný ke dni lustrace v prodlení se splátkou 2 126 Kč, přičemž částka v prodlení se od ledna kontinuálně navyšovala, k mimosoudnímu vymáhání pak došlo i u všech zbývajících úvěrů žalovaného z první poloviny 2025.7. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy (viz dále) soud neučinil z dalších provedených důkazů – úvěrové podmínky, výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, upomínky ze dnů 27. 7. 2025 a 25. 8. 2025, čestné prohlášení , jméno FO, , seznam odeslaných upomínek a seznam odeslaných dávek, formulář pro standartní informace o spotřebitelské úvěru, výpis z OR, tabulka umoření pro smlouvu č. , hodnota, , posouzení úvěruschopnosti zákazníka, prohlášení samostatného zprostředkovatele, Informace o pozemku – jakákoli pro věc významná zjištění.8. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy přistoupila k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za tímto účelem byl soud připraven na jednání poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o její povinnosti prokázat, že informace o majetkových poměrech žalovaného získala od žalovaného (s výjimkou mzdy). Žalobkyně se k jednání nedostavila, připravila se tak o beneficium poučení.9. Soud podle § 120 odst. 2 o. s. ř., když v řízení vyvstala potřeba objasnit majitele účtu, na který byla částka 27 500 Kč poukázána obstaral vyjádření , právnická osoba, ., z nějž zjistil, že majitelem účtu byl v dotčené době žalovaný.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 10. 2025, podle data uzavření smlouvy (dále jen „z. s. ú.“).12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 o