207 C 204/2020-32 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se zavázal dluh zaplatit včetně úroku 33,07% ročně a poplatků za poskytnutí možnosti změny splátky a odložení splátky po [částka] měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou, proto byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný tedy dluží na jistině [částka], na poplatcích za poskytnutí možnosti změny splátky a odložení splátky celkem [částka], na smluvní pokutě [částka] (3x [částka] za opakované prodlení) a na účelně vynaložených nákladech [částka], požadován byl i úrok a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení vyjádřených v procentech, do tohoto data byl vyčíslen absolutní částkou ([částka] a [částka]). 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (výslovně či mlčky na základě fikce ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl na základě listinných důkazů. 3. Založenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že účastníci dne [datum] uzavřeli prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně žalovanému vyplatila částku [částka]. To potvrzuje smlouva o úvěru a výpis čerpání, splátek a úhrad. Těmito listinami je prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanou částku na účet žalovaného označený ve smlouvě. Úvěrová smlouva je podepsána žalobkyní, podpis žalovaného je nahrazen kódem SMS. Z předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 33,07% ročně, tj. celkem [částka], vrátit do 24 měsíců ve splátkách po [částka] měsíčně, RPSN činí 38,9 %. Dále soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že do okamžiku podání žaloby žalovaný zaplatil [částka]. Výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzvala. 4. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen do 24 měsíců. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1. 12. 2016. 6. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující žalobkyní jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovaným žalovaným jakožto spotřebitelem (§ 1810 o.z.). Citované ustanovení stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 7. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 8. Soud v dané věci dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalovanému jako úvěrovanému a spotřebiteli na jeho účet částku [částka], žalovaný žalobkyni uhradil [částka], které žalobkyně zohlednila částečně jako plnění na úroky a poplatky a jen zčásti na jistinu. Domáhá-li se tak žalobkyně po žalovaném uhrazení jistiny v částce vyšší než [částka], tj. rozdílu mezi částkou poskytnutou a vrácenou (dle ust. § 2395 a násl. o.z. je úvěrovaný povinen vrátit skutečně poskytnuté prostředky), nemůže být v tomto rozsahu v řízení úspěšná, neboť smlouva nebyla uzavřena v předepsané písemné formě. 9. Dle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Dle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 11. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 12. V dané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu. Z provedené dokazování je zřejmé, že v případě nahrazení podpisu kódem SMS, se ve smyslu citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 297/2016 Sb. nemůže jednat o jakýkoli typ„ zaručeného“ či„ jednoznačného“ podpisu konkrétní osoby, resp. žalovaného. Telefonním zařízením mohl disponovat kdokoli, kdo k němu měl přístup, tedy kdokoli mohl zadáním podpisového SMS kódu na webové stránce podepsat úvěrovou smlouvu namísto žalovaného. Logickým výkladem citovaných ustanovení tak soud nutně dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě s ohledem na absenci podpisu žalovaného. 13. Vzhledem k dikci ustanovení § 110 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalobkyně v řízení (v důsledku neuzavření úvěrové smlouvy v písemné podobě) mohla být úspěšná toliko se svým nárokem na úhradu dlužné částky a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne následujícího po dni splatnosti, přičemž žalobkyně jej požadovala od [datum] procentní sazbou, do té doby jej vyčíslila absolutní částkou, počítanou ovšem z nesprávného základu, tj. z výrazně vyšší jistiny. V rozsahu skutečného zůstatku jistiny a odpovídajícího úroku z prodlení byla tedy žaloba podána důvodně, pročež jí soud v této části vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, méně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.