222 C 216/2020-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky [částka], žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] s žalovaným uzavřel dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o zápůjčce v částce [částka] v souladu s obchodními podmínkami. Předmětná částka byla vyplacena žalovanému na účet. Žalovaný zápůjčku nesplatil. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobci. Žalobce požaduje pouze jistinu. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s takovým postupem předem souhlasil, soud podle § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalobce k důkazu předložil nedatovanou smlouvu o zápůjčce, ta však nebyla podepsána věřitelem ani žalovaným. Ani jinak uzavření smlouvy tvrzeného obsahu žalobce neprokázal. Z výpisu z účtu o zaslání částky [částka] na účet vedený na jméno žalovaného bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne [datum] uvedenou částku. Z dalších předložených listin nebyly vzhledem k neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu fakticky zjištěny žádné rozhodné skutečnosti. Z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že žalobce žalovaného o zaplacení upomínal. Ze smlouvy o postoupení pohledávky byla zjištěna aktivní legitimace žalobce. 4. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o zápůjčce. Ačkoliv k jejímu sjednání není třeba písemné formy, je třeba, aby žalobce svoje tvrzení prokázal. Soud nemá z navržených důkazů za prokázané, že tomu tak bylo, že by účastníci uzavřeli smlouvu tvrzeného obsahu. Žalobce neunesl důkazní břemeno ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a § 120 o.s.ř., neprokázal svá tvrzení ohledně uzavření smlouvy, když k poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. současně soud nenařizoval jednání pro nadbytečnost, neboť tato skutečnost se projeví pouze v právním hodnocení sporu, nikoliv v rozhodnutí samotném. 6. Protože tedy žalobce prokázal, že žalovanému byla poskytnuta částka [částka], žalobce více nepožaduje, a žalovaný žádný právní důvod poskytnutí této částky netvrdil, vyšel soud z toho, že žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatil. Žalobě tedy bylo co do požadované částky [částka] vyhověno. 7. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Současně bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud z § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení je třeba aplikovat vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud tak úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], a z náhrady za 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představované částkou [částka], neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.