223 C 140/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem a úrokem z prodlení, a dále částky [částka] s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované dne [datum] na její bankovní účet úvěr ve výši [částka], v souladu se smlouvou byla zbývající část úvěru ve výši [částka] převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Úvěr včetně sjednaného úroku měl být v celkové výši [částka] splacen formou 40 měsíčních splátek po [částka] se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne [datum]. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Jelikož však žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, byl úvěr ke dni [datum] (odesláním oznámení o zesplatnění) zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k jeho zaplacení. Žalovaná byla o zaplacení upomínána také před zesplatněním upomínkami ze dne [datum] a [datum]. Žalobkyně požaduje zaplatit dlužné splátky ve výši [částka] (3 x [částka]), dlužnou zesplatněnou jistinu ve výši [částka], účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši 3 x [částka], smluvní pokutu za prodlení ve výši 3 x [částka], přičemž tato byla sjednána za každý jednotlivý případ prodlení se splátkou, takto se žalovaná do zesplatnění úvěru dostala do prodlení se třemi splátkami, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru od [datum] (den následující po zesplatnění) do [datum], tedy částku [částka]. Žalobkyně požaduje z dlužné zesplatněné jistiny ve výši [částka] také úrok ve výši 21,05 % ročně a zákonný úrok z prodlení, od [datum] (den následující po zesplatnění) do zaplacení. 2. K ústnímu jednání nařízenému na den [datum] se žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši [částka], a to v částce [částka] na její bankovní účet č. [bankovní účet], částka [částka] představovala provizi, žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 21,05 % ročně ve 40 měsíčních splátkách po [částka], splatných 20. dne v každém kalendářním měsíci, splatnost první splátky byla sjednána ke dni [datum]. Při řádném splácení měla žalovaná uhradit celkem [částka]. Z potvrzení [právnická osoba], ze dne [datum] o provedení transakce vyplývá, že úvěr byl žalované v částce [částka] vyplacen dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet], provize [částka] byla téhož dne vyplacena na účet žalobkyně. Z formuláře posouzení úvěruschopnosti zákazníka, čestného prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele, výpisu z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy se žalovanou zjišťovala výši jejích příjmů, výdajů, dluhů, ověřovala, zda není vedena jako dlužník v insolvenčním rejstříku či v evidenci exekucí. K ověření údajů získaných od žalované žalobkyně vyžádala výplatní pásky za říjen a prosinec 2019 a výpis z účtu žalované za měsíc leden 2020. Ze smlouvy bylo zjištěno, že provize za poskytnutí úvěru v daném případě činila [částka]. Pro případ prodlení žalované se zaplacením splátky či její části po dobu delší než dva měsíce bylo v čl. IV odst. 1 písm. d) smlouvy sjednáno, že dojde k zesplatnění úvěru, a to dnem odeslání písemného oznámení. Smluvní pokuta za prodlení ve výši [částka] za každou takovou splátku a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru při zesplatnění byly sjednány v čl. IV odst. 2 písm. b) a c) smlouvy. Náklady účelně vynaložené ve výši [částka] za každou písemnou upomínku pro nesplácení splátek byly sjednány v čl. IV odst. 4 písm. b) smlouvy. Z bonity smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, celkem dluží [částka]. Žalobkyně zesplatnila úvěr dopisem ze dne [datum], zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení do 10 dnů od odeslání dopisu. Soudu byl předložen také podací lístek, ze kterého bylo zjištěno, že dopis byl žalované odeslán dne [datum]. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18) 7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Z výpisu z insolvenčního rejstříku a z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že lustrace byla pro osobu žalované provedena s negativním výsledkem. Žalobkyně vyžádala od žalované údaje prostřednictvím formuláře„ posouzení úvěruschopnosti zákazníka“, dále prostřednictvím čestného prohlášení. Žalovaná uvedla, že je svobodná, nežije s nikým ve společné domácnosti, druh bydlení je nájemní byt. Pracuje u [právnická osoba] Měsíční příjmy má ve výši [částka], měsíční příjmy domácnosti činí [částka], výdaje činí [částka] za bydlení, [částka] za další úvěry a [částka] za ostatní. Žalobkyně dále zjišťovala počet obyvatel v obci, poté stanovila normativní náklady na bydlení v částce [částka], životní minimum v částce [částka] a nezabavitelnou částku [částka]. Příjmy byly ověřovány skrze výplatní pásky za říjen 2019 a prosinec 2019, dále byl předložen výpis z účtu žalované za leden 2020. Z uvedených listin bylo zjištěno následující: žalovaná byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr, nevyplývá však u jakého zaměstnavatele ani na jak dlouhou dobu. Za říjen 2019 jí byla vyplacena čistá mzda [částka], za prosinec 2019 jí byla vyplacena čistá mzda [částka], vždy na dobírku. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že za leden 2020 činil počáteční zůstatek na účtu částku 3 801, [částka], konečný zůstatek na účtu činil [částka]. Dne [datum] byla na účet připsána částka [částka] z účtu [právnická osoba] 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované odpovídajícím a dostatečným způsobem. Předložené listiny vykazují rozpory, přičemž dle čestného prohlášení o výdajích a příjmech spotřebitele žalovaná nežije s nikým ve společné domácnosti, avšak v dalších dokumentech (smlouva o