112 C 12/2019-106 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalovaným k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to společně a nerozdílně, přičemž žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalobce jako advokát jednal v minulosti v zastoupení žalované 2) (od roku 2013 do [datum]), a to na základě plné moci ze dne [datum], plné moci ze dne [datum], plné moci ze dne [datum] a plné moci ze dne [datum], všechny tyto právní služby byly ze strany žalobce poskytnuty, a to vždy řádně, nedošlo k jakémukoliv zhoršení postavení žalovaného 2). Dne [datum] vypověděl žalobce veškeré plné moci, nebyly však uhrazeny následující faktury: faktura [číslo] 2015 ze dne [datum] splatná dne [datum] na částku [částka] a faktura [číslo] 2015 ze dne [datum] splatná dne [datum] na částku [částka]. Obě pohledávky byly žalovanou dne [datum] a dne 27. 8 2015 písemně uznány a v těchto dnech též převzal ručení za tyto dluhy žalované 2) žalovaný 1). Žalobce oba žalované upomínal, avšak ani na předžalobní upomínku ani jeden ze žalovaných nereagoval. Dle žalobce mu nebylo nikdy ze strany žalovaného 1) sděleno, že by neměl finanční prostředky na úhradu právních služeb. 2. Ve věci byl vydán dne [datum] platební rozkaz, č.j. [číslo jednací], proti kterému žalovaný 2) podal dne [datum] a žalovaný 1) dne [datum] včasný odpor, který žalovaný 1) odůvodnil následovně. Uvedl, že spolupráce s žalobcem započala v září roku 2013 poté, co byla žalovaná 2) rozkradena tehdejším prokuristou [jméno] [příjmení]. Žalobce si byl vědom finanční situace žalované 2), jakož i [anonymizováno] stavu žalovaného 1). Dle žalovaného 1) žalobce byl seznámen se skutečností, že žalovaná 2) má pohledávku vůči [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], kterou bylo potřeba vymáhat soudní cestou, avšak žalobce i přes urgence žalobu nepodal. Za celou dobu spolupráce žalovaný 1) podepisoval žalobci pouze plné moci, avšak ne smlouvu o poskytování právních služeb k zastupování. Pokud jde o uznání dluhu a ručitelské prohlášení, pak to žalovaný 1) podepsal v jeden s tím, že dokumenty byly antidatovány, žalovaný 1) byl nucen podepsat uvedené dokumenty, jinak by mu žalobce neposkytoval další právní služby, přičemž to žalobce nedodržel a slíbené žaloby nepodal. Zaslal pouze jednu předžalobní výzvu, ostatní pohledávky v důsledku nekonání žalobce promlčely. Závěrem žalovaný 1) navrhl zamítnutí žaloby. 3. Žalovaný 1) v rámci účastnického výslechu uvedl, že uznání dluhu a ručitelské prohlášení ze dne [datum] mu bylo dáno k podepsání v [anonymizováno] [rok] s tím, že byla přislíbena další spolupráce. S textem se seznámil, avšak ho nezkontroloval. Při podpisu byl přítomen syn žalovaného 1) a pan [příjmení], ale text nečetli. Problémy s žalobcem ohledně právních služeb nikterak neřešil. Dle [obec] správy sociálního zabezpečení pobírá invalidní důchod ve výši [částka] měsíčně, a to od ledna 2021. 4. Z faktury [číslo] 2015 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vystavil na žalovanou 2) fakturu za poskytnuté právní služby od září 2013 do ledna 2015 za částku [částka]. Splatnost byla stanovena na [datum]. 5. Z ručitelského prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 1) prohlásil, že uspokojí žalobce, jestliže žalovaný 2) svůj dluh nesplní. Ke dni podpis smlouvy činil dluh [částka]. 6. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 2) uznala dluh co do důvodu a výše. Jedná se o dluh ve výši [částka], a to z důvodu neuhrazení právních služeb. 7. Z faktury [číslo] 2015 ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vystavil na žalovanou 2) fakturu za poskytnuté právní služby od února do července 2015 za částku [částka]. Splatnost byla stanovena na [datum]. 8. Z ručitelského prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 1) prohlásil, že uspokojí žalobce, jestliže žalovaný 2) svůj dluh nesplní. Ke dni podpis smlouvy činil dluh [částka]. 9. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná 2) uznala dluh co do důvodu a výše. Jedná se o dluh ve výši [částka], a to z důvodu neuhrazení právních služeb. 10. Z výpovědí plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vypověděl plné moci mu udělené žalovaným 1) a 2), a to z důvodu [ustanovení pr. předpisu], o [anonymizováno]. 11. Žalovaný 1) a 2) byl dne [datum] vyzván nejdříve samotným žalobcem k zaplacení dlužné částky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že výzvou dne [datum] žalobce prostřednictvím své advokátky vyzval žalovaného 1) a 2) k zaplacení dlužné částky. 12. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. 13. Podle § 2438 odst. 1 o.z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. 14. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 15. Podle § 2018 o.z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu 16. Podle § 2021 odst. 1 o.z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. 17. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalobce poskytoval žalované 2) právní služby, což ostatně žalovaná 2) ani nikterak nevyvrací, neboť z předložených důkazů vyplynulo, že se na žalobce obracela s právními záležitostmi, že chtěla uplatňovat některé nároky soudní cestou, přičemž není stanovena obligatorní forma k uzavření smlouvy o právním zastoupení. Právní zastoupení je stvrzeno a navíc vůči dalším osobám bylo doloženo plnými mocemi. Žalovaná 2) dluh uznala, přičemž předmětná uznání dluhu mají veškeré náležitosti, neboť žalovaná 2) uznala dluh vůči žalobci co do důvodu (úhrada za poskytnuté právní služby) i co do výše ([částka] a [částka]), přičemž obě dohody o uznání dluhu mají písemnou formu. Uznáním dluhu tak došlo k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje ([příjmení] a kol., Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]), 1. vydání, C. H. Beck, 2014). 18. Soud dospěl k závěru, že obě pohledávky byly i platně zajištěny písemnými ručitelskými prohlášeními žalovaného 1), který v případě neplnění žalované 2) jako dlužníka se zavázal plnit. 19. Oba žalovaní v rámci řízení uplatnil obranu hned v několika rovinách. Pokud jde o obranu žalovaného, že poskytnuté právní služby nebyly řádné, pak žalovaný 2) nikterak netvrdil a ani neprokázal, že by uplatňoval jakékoliv vady z plnění, v tomto případě z plnění příkazní smlouvy, naopak dluh uznal, čímž dluh utvrdil, a měl zájem o další poskytování právních služeb ze strany žalobce. Prokázána nebyla ani skutečnost, že by listiny měly být zpětně datovány, přičemž k tomuto tvrzení nebyly navrženy ani žádné další důkazní prostředky. Tvrzení o nedostatku finančních prostředků jsou zcela irelevantní v tomto řízení, navíc žalovaná 2) měla hned několik možností, jak se domoci bezplatné právní pomoci, ať už u České advokátní komory či prostřednictvím institutu osvobození od soudních poplatků v řízení před soudem. 20. „ Poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez dalšího neznamená, že by byl soud povinen vždy rozhodnout o neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene; tento postup je však nezbytný, aby soud mohl tímto způsobem případně rozhodnout.“ (Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2114/2017). Oba žalovaní byli poučeni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., avšak svá tvrzení s ohledem na výše uvedené nikterak neprokázali, ačkoliv byli k tomu s ohledem na přesun důkazního břemene povinni. Neunesli tak důkazní břemeno, což vedlo k vyhovění žaloby v plném rozsahu. Jelikož se žalovaní ocitli v prodlení, vznikl žalobci též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 x [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 x [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum] a [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst.