120 C 9/2021-50 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 10 126,65 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnil tak, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil. Žalobci vznikly smluvní, náklady s vymáháním dlužné částky prostřednictvím externí agentury, dále požaduje smluvní pokutu za prodlení žalovaného a úroky a úroky z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], neboť z obsahu spisu nevyplývalo uzavření smlouvy tvrzeného obsahu ani plnění žalobcem žalovanému, žalobce se z jednání omluvil, odročení nežádal, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak věc ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Žalobce k důkazu předložil smlouvu o úvěru ze dne [datum], ta však nebyla podepsána žalobcem ani žalovaným. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že z účtu žalobce na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] (tedy před tvrzeným uzavřením smlouvy) zaslána částka 10 000 Kč, není však zřejmé, že se jedná o účet žalovaného, a žalobce v tomto směru další důkazní návrhy nečinil. Soud tak ve vztahu k účastníkům řízení nemá za prokázanou žádnou relevantní skutečnost, která by se týkala jakékoliv smlouvy či plnění. Vzhledem k uvedenému soud další důkazy neprováděl pro nadbytečnost. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 6. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 7. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, žalobcem předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalovaného (ani žalobce) neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud tak měl v úmyslu žalobce při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděl systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Z žalobcem předložených listin a označených důkazů totiž není možné zjistit, zda listina, kterou žalobce založil do spisu, skutečně obsahově odpovídá uzavřené smlouvě, a to bez ohledu na možnost uzavření smlouvy distančním způsobem, když soud existenci této možnosti nijak nerozporuje. Jelikož se žalobce jednání neúčastnil, připravil se o možnost být v tomto směru poučen (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu nebylo v řízení prokázáno. 9. Žalobce současně neprokázal, že by žalovanému poskytl jakékoliv plnění, nelze tak ani dospět k závěru, že se žalovaný na úkor žalobce jakkoliv bezdůvodně obohatil a byl by tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobci vrátit. Soudu tak nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný měl v řízení plný úspěch, náklady řízení mu však nevznikly.