125 C 15/2021-78 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému dne [datum] na jeho bankovní účet úvěr ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení žalovaného prověřila jeho úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru [příjmení] a NRKI, provedla lustrace v insolvenčním rejstříku a v registru neplatných dokladů. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 108,79 % ročně zaplatit ve 48 měsíčních splátkách po [částka] (zahrnující i pojištění žalovaného) splatných vždy k 12. dni kalendářního měsíce, počínaje říjnem 2019. Žalovaný neplatil splátky úvěru řádně a včas, žalobkyni uhradil pouze [částka] (z toho [částka] v řádných splátkách a [částka] po zesplatnění). Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty celkem ve výši [částka] za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení více než 30 dnů. Konkrétně žádala [částka] za prodlení se splátkou [číslo]. Podle bodu 6.2 smlouvy vzniklo žalobkyni také právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka] za každou splátku v prodlení trvajícím 15 dnů, tj. za splátku [číslo] celkem [částka]. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s 9. splátkou splatnou dne [datum] o více než 65 dní, byl úvěr ke dni [datum] na základě smluvních ujednání, konkrétně bodu 6.3, automaticky zesplatněn, k dlužné jistině úvěru ke dni zesplatnění se připočetly veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru a celková výše jistiny ke dni zesplatnění činila [částka] a byla v tento den i splatná. Vzhledem k tomu, že žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru neuhradil (uhradil pouze [částka]), vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od [datum] do jejího zaplacení. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení – skládá se z dlužné původní jistiny úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení se zaplacením splátky a náhrady nákladů za prodlení ve výši 6 x [částka] (za šest splátek v prodlení déle než 15 dnů), celkem [částka]. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ([částka]) za každý den prodlení za dobu od [datum] do [datum] (den vyhotovení žaloby) ve výši [částka] a úroku ve výši 75,92 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby než úrok dosáhne částky [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)). 3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů. 4. Ze smlouvy o úvěru, karty klienta, oznámení o schválení úvěru, prohlášení klienta a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], jenž se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 108,79 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po [částka] splatných 12. dne v každém kalendářním měsíci. Strany smlouvy si sjednaly pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr s pojistným ve výši [částka] měsíčně, přičemž tato částka je zahrnuta ve výši sjednané měsíční splátky. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 30 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaný takto octl v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky o délce 15 dnů bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s prodlením žalovaného vznikly, a to ve výši [částka] za každou splátku, se kterou je žalovaný v prodlení. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Pro případ zesplatnění úvěru pak bylo dále sjednáno, že žalobkyně má právo na zaplacení úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru pouze do maximální výše 120 % z celkové částky, kterou má žalovaný zaplatit. 5. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s výpisem z účtu žalovaného bylo zjištěno, že částka ve výši [částka] byla žalovanému vyplacena na jeho účet žalobkyní dne [datum]. 6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh uhradil [částka], uvedené bylo zjištěno i z karty klienta. Soud z této skutečnosti vycházel, když ani žalovaný netvrdil a v řízení to jinak nevyšlo najevo, že by uhradil žalobkyni částku vyšší. 7. Z hodnocení klienta bylo soudem zjištěno, že žalobkyně žalovaného jako klienta hodnotila na základě následujících údajů: svobodný, bydlení u rodičů, základní vzdělání, čistý měsíční příjem ve výši [částka], výdaje: částka životního minima ve výši [částka] a výdaje na bydlení ve výši [částka], výdaje na dvě děti žijící ve společné domácnosti ve výši [částka], celkem výdaje ve výši [částka]. 8. Z výpisu z registru [příjmení] bylo soudem zjištěno, že ke dni [datum] ve vztahu k žalovanému nebyl uveden žádný příznak. Z výpisu z registru NRKI k témuž dni soud zjistil, že žalovanému bylo uděleno skóre 267, byl zařazen do kategorie I., v níž je vyšší riziko nesplácení, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc červenec 2019 a potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance bylo soudem zjištěno, že čistá měsíční mzda žalovaného za období od května 2019 do července 2019 činila [částka]. Z pracovní smlouvy žalovaného ve spojení s uvedeným potvrzením zaměstnavatele soud zjistil, že pracovní poměr žalovaného byl sjednán na dobu neurčitou. 9. Soud k důkazu neprovedl vyjádření znalce k výši úrokové sazby, neboť má za to, že se jedná o právní hodnocení skutkového stavu a tento důkaz je tak nadbytečný. Stejně tak soud neprováděl přihlášku žalovaného do pojištění a kopii občanského průkazu pro nadbytečnost. 10. Z výzev k zaplacení bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení žalované částky. 12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“). 13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě