14 C 56/2021-57 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Nymburce na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] jako dlužné jistiny s 9,75% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a dále smluvní pokutu [částka]. Svoji žalobu odůvodnila tím, že [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum]. Na základě smlouvy byl poskytnut žalovanému úvěr [částka], žalovaný se zavázal vrátit celkem částku [částka] do [datum], smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení, žalobkyně se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 613. 2. Okresní soud v Nymburce usnesením ze dne 17.8.2021 čj. 5 C 213/2021 – 18 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Kladně jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě zdejšího soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 24. 11 2021. 4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], dle níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku [částka] a rovněž smlouvou [číslo] ze dne [datum], dle níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku [částka], žalovaný se zavázal zaplatit celkem [částka] do [datum], RPSN se uvádí ve výši 1 765,7% !!!. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. 5. Z výpisu z účtu [číslo] vzal soud za prokázané, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka [částka] a dne [datum] byla z tohoto účtu na předmětný účet poukázána částka [částka]. Ze zprávy [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že vlastníkem a disponentem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] a [datum] žalovaný, v únoru 2019 byla na tento účet poukázána částka [částka] a [částka]. 6. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil cokoli z žalované částky. 7. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne [datum] žalovanému. 8. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány příjmy ani výdaje žalovaného, ani jeho celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu předloženy. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 12. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím archem ze dne [datum] soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dluhu do [datum], jistina dluhu činila [částka]. 15. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal celkem částku [částka] ([částka] + [částka]), přičemž ji nevrátil a co do této částky se bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ode [datum], neboť případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 16. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., účastníci měli ve věci stejný úspěch.