221 C 59/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný převzal částku [částka]. Před poskytnutím úvěru ověřoval poskytovatel úvěru úvěruschopnost žalovaného lustrací v ISIR, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a v databázích inkasních agentur. Dále poskytovatel úvěru zkoumal, zda žalovaný nemá více jak 3 závazky u jiných věřitelů a při podání žádosti o úvěr žalovaný uvedl své příjmy a výdaje. V souladu se smlouvou se žalovaný zavázal vrátit částku [částka], která sestává z poskytnutého úvěru [částka] a příslušenství úvěru ve výši [částka], a to v měsíčních splátkách po [částka]. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil částku [částka] Smlouvou o postoupení byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný dluží na nesplacené jistině [částka], nesplaceném úroku [částka], nesplaceném poplatku za vyhodnocení úvěru [částka] a na nesplaceném inkasním poplatku [částka]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Na ústní jednání, které se konalo dne [datum], se žalovaný bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o úvěru, přehledu splátek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž úvěr byl žalovanému vyplacen v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka] vrátit právnímu předchůdci žalobkyně, a to v 13 měsíčních splátkách po [částka]. Celkové náklady spotřebitelské úvěru sestávají z úroku 28 % z poskytnuté jistiny, poplatku za uzavření smlouvy [částka], poplatku za správu [částka] a poplatku za hotovostní inkaso [částka]. Z vyrozumění o zápisu údajů o provozovně do živnostenského rejstříku, výpisu ze živnostenského rejstříku, finanční analýzy a žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že je [anonymizováno], jeho příjem činí [částka], přičemž žije v domácnosti sám a na bydlení měsíčně vydá částku [částka] a na poplatky za energie vydá měsíčně částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný má měsíčně volné finanční zdroje ve výši [částka] a v této výši může být maximálně splátka úvěru. Z faktur vyplývá, že žalovaný za provedené práce vystavil odběratelům dne [datum] (splatnost [datum]), [datum] (splatnost [datum]), [datum] (splatnost [datum] a dne [datum] (splatnost [datum]) faktury znějící na částky [částka], [částka], [částka] a [částka]. Ze smlouvy o nájmu bytu a příjmových pokladních dokladů vyplývá, že žalovaný na nájemné vydal [částka] měsíčně. Z lustrace žalovaného provedené zdejším soudem vyplývá, že žalovaný byl u zdejšího soudu opakovaně žalován pro neplnění peněžitých závazků, přičemž pro vymožení těchto a dalších pohledávek byla vedena exekuční řízení. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a smlouvou o prodeji části závodů bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k plnění a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. Z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu žádné další relevantní skutečnosti zjištěny nebyly. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala příjmy žalovaného, neboť předložené faktury toto nedokládají. V tomto případě by ověření příjmů žalovaného bylo prokázáno dokladem o úhradě těchto faktur, které navíc byly v době čerpání úvěru splatné, takže předložení těchto dokladů nic nebránilo. Právní předchůdkyně žalobkyně sice určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla, ale za situace, kdy informace poskytnuté žalovaným řádně neověřovala, postrádá takový postup na významu. 8. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila další důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou. 10. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši [částka], žalovaný uhradil [anonymizována čtyři slova], žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 an. o. z., má tudíž právo na vrácení částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka], ve zbývajícím rozsahu žalobu s ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy zamítl. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne [datum] s výzvou k okamžitému zaplacení. Tato výzva byla žalované dle § 573 o.z. doručena dne [datum] a ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.