223 C 113/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala úhrady částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu neodvedení částky [částka] za přijetí hotovosti od zákazníků, vzniklého schodku při inventuře ve výši [částka] a z titulu škody vzniklé po uhrazení zdravotního pojištění ve výši [částka], když žalobkyně dne [datum] uhradila pojištění z minimálního vyměřovacího základu poté, co se žalovaný ve dnech od [datum] do [datum] nedostavil do práce a pro žalobkyni nevykonal žádnou pracovní činnost. Protože žalovaný dne [datum] uhradil pouze částku [částka], požaduje žalobkyně z celkové dlužné částky [částka] pouze [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl jejím zaměstnancem na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] s tím, že pracoval na pozici řidič – závozce. Uvedla dále, že dne [datum] uzavřela se žalovaným i dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, v níž se žalovaný zavázal jednak chránit hodnoty, tj. zboží umístěné v mrazírenském autě a rovněž finanční hotovosti převzaté od zákazníků. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v jeho nepřítomnosti. 3. Žalobkyně po výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. doplnila svá tvrzení v tom smyslu, že žalovanému bylo svěřeno motorové vozidlo [jméno] [příjmení] [jméno], [registrační značka] a doplnila, že žalovaný toto svým podpisem potvrdil v souladu s uzavřenou dohodou ze dne [datum]. Upřesnila dále, že žalovaný byl jedinou osobou, jež disponovala přístupem ke zboží umístněnému ve vozidle. Rovněž tak používal jako jediný i převzaté vozidlo. Bylo tak vyloučeno, aby vznikla povinnost hradit škodu stran svěřených hodnot společně více zaměstnanci žalobkyně. Upřesnila dále, že inventura zboží proběhla v souladu s § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb. s tím, že zjištěný rozdíl v hodnotách byl zaúčtován daňovým dokladem č. [anonymizováno] [rok] [tel. číslo] ze dne [datum]. Ohledně schodku dále uvedla, že schodek byl zjištěn v celkové hodnotě [částka], ale v důsledku zjištění přebytku na zboží v hodnotě [částka] uplatnila žalobkyně nárok na náhradu škody toliko ve výši [částka]. Žalobkyně ohledně přijatých a neodevzdaných tržeb doplnila svá tvrzení o převzetí a výhradním užívání tabletu dne [datum], a dále k prokázání tvrzení o dluhu v celkové výši [částka] navrhla soudu provést důkazy blíže určenými fakturami. 4. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému vznikl pracovní poměr [datum], vykonával práci jako řidič – závozce. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Již v pracovní smlouvě bylo uvedeno, že pro případ, že zaměstnanci budou k výkonu sjednaného druhu práce svěřeny peněžní hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, zavazuje se zaměstnanec uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ve smyslu § 252 zákoníku práce a písemně potvrdit zaměstnavateli převzetí těchto hodnot, a to nejpozději ke dni převzetí takových hodnot. Z dohody o odpovědnosti ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ze dne [datum] se žalovaný zavázal k plné odpovědnosti za schodek na hodnotách, které má povinnost vyúčtovat a které mu zaměstnavatel svěří s tím, že za svěřené hodnoty bylo označeno zboží umístěné v mrazírenském voze, s nímž osobně disponuje, a finanční hotovost, se kterou zaměstnanec osobně disponuje z titulu své pracovní pozice. V této dohodě žalovaný potvrdil, že při uzavření dohody byla provedena řádná fyzická inventura svěřených hodnot, a dále, že má možnost se svěřenými hodnotami osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu jsou svěřeny. Z výsledku inventury ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl mít na vozidle zboží v celkové hodnotě [částka], nicméně ke stejnému datu bylo rovněž patrné, že na vozidle přebývalo zboží o hodnotě [částka]. Při stanovení rozdílu mezi těmito hodnotami je zjevné, že k [datum] činil schodek na svěřených hodnotách [částka]. Pokud jde o finanční hotovost, kterou měl žalovaný ve dnech [datum] až [datum] předat v celkové výši [částka], jedná se o finanční hotovost, kterou žalovaný převzal od zákazníků při prodeji zboží, tuto vyúčtoval, avšak již žalobkyni neodvedl. Z faktury [číslo] vyplývá, že dne [datum] žalovaný přijal v hotovosti [částka], z faktury [číslo] vyplývá, že dne [datum] přijal v hotovosti [částka], z faktury [číslo] vyplývá, že dne [datum] přijal v hotovosti [částka], z faktury [číslo] vyplývá, že dne [datum] přijal v hotovosti [částka] a z faktury [číslo] vyplývá, že dne [datum] přijal v hotovosti [částka]. I přesto, že z článku VII. odst. 18 pracovní smlouvy vyplývá, že žalovaný měl žalobkyni finanční hotovost od klientů předat vždy v den, kdy od zákazníků tržbu převzal, toto v daných případech neučinil. 5. Soud dále zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne [datum]. 6. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný od žalobkyně převzal tablet s příslušenstvím, sériové číslo [anonymizována dvě slova]). Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný od žalobkyně převzal motorové vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. 7. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne [datum] uhradila za žalovaného zdravotní pojištění ve výši [částka], když z výpisu pojišťovně odvedla celkem [částka] a z doloženého přehledu za období červenec 2020 vyplývá, že za žalovaného odvedla [částka]. 8. Soud věc posoudil dle § 249 odst. 1 a § 252 zákoníku práce, dle kterých je žalovaný povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě, nemajetkové újmě, ani k bezdůvodnému obohacení. Věc soud dále právně posoudil podle ustanovení § 2, § 3, § 4 a § 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, příslušenství pak podle ustanovení § 4 zákoníku práce a podle ustanovení § 1968, § 1970 občanského zákoníku ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 308 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 7,8 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].