223 C 152/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému dne [datum] na jeho bezhotovostní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši [částka], žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], což neučinil, přestože byl o zaplacení upomínán. Smlouva byla uzavřena po registraci žalovaného na webových stránkách [webová adresa], po prověření úvěruschopnosti skrze lustrace v databázích insolvence, exekuce, CRKI a BRKI. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum]. Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok z úvěrové smlouvy za prokázaný, navrhla uložit žalovanému povinnost vydat bezdůvodné obohacení spočívající v převedených finančních prostředcích na jeho účet. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována tři slova] [název soudu] [anonymizováno] svou místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 3. Žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce z jednání omluvila, odročení nežádala, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný uvedl, že v rozhodném období si půjčoval více peněz od různých společností a bank, celkem asi pětkrát, nepamatuje si proto, kdy a jaké smlouvy uzavíral, jak naložil s půjčenými penězi. Je ochoten zaplatit na účet poskytnutou částku, žádá o splátky ve výši [částka] měsíčně. Bankovní účet byl již zrušen, jsou mu prováděny exekuční srážky ze starobního důchodu ve výši 4 – [částka]. 4. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o zápůjčce, která nebyla specifikována číslem ani nebyla datována, především však nebyla podepsána žalovaným, a to žádným způsobem. Pro zachování písemné formy by musela být opatřena elektronicky uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovaným žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalovaného v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách [webová adresa] není dostatečným důkazem, projevem vůle žalovaného není ani uvedení jeho osobních údajů na předložených listinách, přičemž k takovým údajům má přístup v podstatě kdokoli, nikoli pouze žalovaný osobně. Žalovaný sám při jednání navíc uvedl, že si uzavření smlouvy nepamatuje. 5. Ani z ostatních předložených listin (všeobecné obchodní podmínky, rozhodčí smlouva) soud nezjistil odlišné skutečnosti svědčící pro opačný právní závěr. 6. Soud nemohl žalobkyni s ohledem na její nepřítomnost u jednání poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., když toto poučení se poskytuje účastníku pouze u jednání. Soud není povinen za účelem poučení účastníka jednání odročovat, případně jej poskytnout jiným způsobem. Je odpovědností účastníka, zda se jednání účastní, v opačném případě je povinen nést procesní následky své neúčasti. 7. Z předložených listin navíc nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a nedostála tak své povinnosti stanovené zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Soud navíc poukazuje na skutečnost, že poplatek [částka], který má ve skutečnosti charakter obchodního úroku, představuje za sjednanou dobu úvěru cca 30 % jistiny, cca 366 % ročně, přičemž taková výše úroku je v rozporu s dobrými mravy, a je tedy absolutně neplatným ujednáním dle § 588 o. z. 9. Podle potvrzení o odeslané platbě byla na účet [číslo] s označením žalovaného dne 20. 7. převedena částka [částka]. Žalovaný při jednání odsouhlasil uhrazení této částky. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. 11. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu ve výši [částka] předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou mu odeslala téhož dne, jak bylo prokázáno výzvou a kopií podacího lístku. Lhůtu ke splnění stanovila do tří dnů. 12. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Za dané situace soud věc posoudil podle § 2991 o. z. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně uzavřela právě s žalovaným smlouvu tvrzeného obsahu. Smlouvu o zápůjčce, potažmo úvěrovou smlouvu, je možno uzavřít také ústní formou, ovšem žalovaný při jednání sám uvedl, že si takové jednání nepamatuje, přičemž břemeno důkazní nese žalobkyně. Ta se však jednání neúčastnila a břemeno tudíž neunesla. Pro případ písemného právního jednání chybí podpis, přičemž záruku jednání konkrétní osoby konkrétním uvedeným způsobem poskytuje pouze kvalifikovaný podpis. Protože však v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet finanční prostředky v celkové výši [částka], a žalovaný poskytnutí prostředků a jejich splacení nevyloučil, byl nárok žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 an. o. z., v této výši uznán za oprávněný a žalovanému byla ve výroku I. rozsudku uložena povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení na jeho straně. Plnění formou splátek bylo žalovanému umožněno s ohledem na jeho finanční situaci (starobní důchodce, exekuce) a žádost podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. 16. Soud zároveň přiznal žalobkyni úroky z prodlení z přiznané částky [částka], a to ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od [datum], přičemž vyšel z toho, že žalovaný byl žalobkyní k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum] do tří dnů, za použití domněnky doby dojití dle § 573 o. z. (tři pracovní dny). Od následujícího dne, tj. od [datum], je žalovaný v prodlení. 17. Na tomto místě ještě soud konstatuje, že i pokud by žalobkyně prokázala, že smlouva uvedeného znění byla s žalovaným uzavřena, posoudil by ji soud jako absolutně neplatné právní jednání pro nesplnění povinnosti úvěrujícího zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 18. Co do poplatku za poskytnutí úvěru a úroku z prodlení nad rámec přiznaného byla žaloba s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovaným zamítnuta. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 53,78 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 76,89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,11 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]