229 C 70/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena elektronicky po zadání SMS kódu (elektronický podpis) smlouva ke službě [anonymizována dvě slova], jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník, a na základě které žalobkyně poskytla žalované možnost zaplatit kupní cenu zboží až po vyzkoušení s tím, že kupní cenu uhradí e-shopu žalobkyně a žalovaná je poté povinna nahradit ji žalobkyni. Žalované byla dále poskytnuta [anonymizována dvě slova], kterou je možno platit kupní cenu za zboží prostřednictvím účtu, limit plateb je roven zůstatku na účtu. Zaplacené částky jsou klientům vyúčtovány k zaplacení v rámci měsíčního vyúčtování. Karta byla žalované doručena kurýrní službou, což žalovaná stvrdila podpisem potvrzení o převzetí. Žalovaná mohla také využít odklad splatnosti za poplatek, pro případ prodlení byla povinna uhradit poplatek, jehož výše závisí na délce prodlení. Prostřednictvím karty žalovaná zaplatila celkem [částka] a uhradila [částka], přičemž částka [částka] byla započtena na poplatky a částka [částka] na jistinu, čímž byla dlužná jistina ponížena na žalovanou částku. Žalobkyně se domáhala zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od [datum] (den následující po konečné splatnosti) do zaplacení. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne [datum]. Uvedla, že smlouva byla uzavřena skrze webové stránky [webová adresa], sms zpráva s kódem byla zaslána žalované na sdělené telefonní číslo, její identita byla ověřena prostřednictvím kopie dokladu totožnosti. Pro platby byl na [anonymizována dvě slova] stanoven limit [částka], tento byl uveden v rámci účtu žalované na webových stránkách. Úvěruschopnost byla zkoumána nahlédnutím do registrů a databází, byly využity scoringové modely. 3. Tímto podáním také žalobkyně uvedla, že žádá zaplacení dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, když za ní uhradila částku [částka], žalovaná uhradila pouze [částka] a obohatila se tudíž na úkor žalobkyně co do částky [částka]. Z této částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 4. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení podáním ze dne [datum]. Při jednání pak vzala žalobu zpět co do rozdílu zákonného úroku ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, z jednání se omluvila. Proto soud ve věci jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná převzala od žalobkyně dne [datum] [anonymizována dvě slova] k placení (důkaz: předávací protokol). Žalovaná využila služby žalobkyně, přičemž kartou zaplatila kupní ceny zboží v období od [datum] do [datum] různým obchodníkům v celkové výši [částka], žalobkyni uhradila [částka] (důkaz: vyúčtování služeb za období od října 2018 do února 2019, výpis transakcí žalované na č.l. 53-55). 7. Žalovaná byla o zaplacení dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum] do 7 dnů, upomínka byla podle poštovního podacího archu odeslána žalované na adresu bydliště téhož dne (důkaz: výzva k úhradě spolu s podacím archem). 8. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že uzavřela se žalovanou distančním způsobem smlouvu k službě [anonymizována dvě slova] dne [datum], pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, ani z jiných listinných důkazů (obchodní podmínky, ceník, výpis na č.l. 56) neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky prostřednictvím služby [anonymizováno] a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s případnými poplatky. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle. 9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 10. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 14. Řízení bylo výrokem I částečně zastaveno v rozsahu zpětvzetí žaloby v souladu s § 96 o. s. ř.. 15. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. 16. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalovaná zaplatila vydanou kartou, a tedy prostřednictvím žalobkyně, zboží v celkové hodnotě [částka] a žalovaná žalobkyni k vystaveným vyúčtováním zaplatila celkem částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých prostředků ponížených o platby žalované. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], a tedy žalobě v celém rozsahu (po částečném zpětvzetí) vyhověl. 17. Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po odeslání předžalobní upomínky, tj. od [datum]. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. (převažující úspěch ve věci je na straně žalobkyně, nicméně procesní zavinění za částečné zastavení řízení ve shora uvedeném rozsahu leží rovněž na straně žalobkyně). Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části, neboť předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, žalobkyně však byla úspěšná pouze v částce [částka] s příslušenstvím, tedy úspěšná byla v rozsahu 80,46 %. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud od úspěchu žalobkyně odečetl úspěch žalované v rozsahu 19,54 %. Ve výši takto zjištěného rozdílu, tj. co do 60,92 %, pak má žalobkyně právo, aby jí žalovaná nahradila poměrnou část nákladů vynaložených při účelném uplatňování jejího práva u soudu. Tato částka nákladů řízení činí [částka] (z celkové výše [částka]). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z