7 C 58/2018-529 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] na žalované původně domáhala zaplacení částky ve výši 1 559 650 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že jako objednatel se žalovanou jako zhotovitelem uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo [číslo] (dále také„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo provedení veřejné zakázky s názvem [obec] [část obce]„ Kanalizace a ČOV“. Předmětné dílo měla žalovaná zhotovit na svůj náklad a své nebezpečí dle čl. 3 Smlouvy, v čl. 9 Smlouvy byla dále sjednána oznamovací povinnost žalobkyně ohledně vad zjištěných během záruční doby a povinnost žalované takovou vadu opravit s tím, že pokud žalovaná s opravou nezačne, je povinna žalobkyni hradit náklady za odstranění vady jiným dodavatelem a pokud žalovaná k opravě nenastoupí, je povinna hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč denně za každý i započatý den prodlení (čl. 15 Smlouvy). Dílo bylo dokončeno a předáno. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně reklamovala propad živičné vrstvy nad výkopy kanalizace, mimo jiné také v ulici [ulice], avšak žalovaná tuto závadu neopravila. Dále žalobkyně reklamovala vady povrchů místních komunikací, mimo jiné v ulici [ulice], a to dopisem ze dne [datum], v němž odkázala na znalecký posudek [obec] učení technického v [obec], [anonymizována dvě slova] (dále také znalecký„ ústav“), který si nechala zhotovit a dle jehož závěrů realizace stavby nerespektovala technické a kvalitativní parametry dle Smlouvy a projektové dokumentace (žalovaná nedodržela technologický postup, když patrně dostatečně nezhutnila místní komunikaci, tedy nezachovala její shodné složení jako před realizací díla). Žalovaná vady neodstranila, pročež žalobkyně opravu zajistila u [právnická osoba] a. s., která si za ni fakturou [číslo] vyúčtovala částku ve výši 199 650 Kč se splatností dne [datum]. Tuto částku žalobkyně uhradila a následně přefakturovala žalované fakturou [číslo] splatností dne [datum]. Dále žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala smluvní pokutu dle čl. 15 Smlouvy (za nedodržení termínu k odstranění vady) za období od [datum] do [datum], tj. celkem 136 dní, ve výši 1 360 000 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaná na žádnou z faktur neuhradila ničeho. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že uplatněné nároky (tj. jednak smluvní pokutu a jednak náklady vynaložené na opravu povrchu ulice [ulice]) neuznává ani zčásti. Potvrdila, že se žalobkyní uzavřela předmětnou smlouvu o dílo ve znění dodatků, jejímž předmětem bylo zhotovení kanalizace a čistírny odpadních vod (dále také„ ČOV“) dle zadávací dokumentace a dokumentace provádění stavby (čl. 2 Smlouvy). Dle čl. 5 [číslo] technické zprávy zadávací dokumentace měly být po dokončení stavby veškeré povrchy uvedeny do původního stavu, žalovaná tedy neměla povinnost pokládat povrchy nové (v celé šíři komunikace). Žalobkyně však u [právnická osoba] a. s. objednala pokládku asfaltovaného betonu včetně souvisejících prací na spojnici ulic [ulice] a [ulice]. Z videodokumentace pořízené dne [datum] je přitom zřejmé, že na této spojnici se nachází štěrkový povrch spolu s asfaltem, na komunikaci jsou vyježděné koleje a středovou částí prorůstá tráva, přičemž není patrné, že by touto částí komunikace byla vedena kanalizace. Povrch komunikace tedy ke dni [datum] nevykazoval vady, které souvisejí se Smlouvou, naopak zůstal ve stavu, v němž byl dne [datum], kdy bylo dílo předáno. Dále žalobkyně vady kanalizace položené mezi šachtami [anonymizováno] u žalované ani fakticky neuplatnila. 3. Původním rozsudkem ze dne [datum] soud žalobě v převážné části vyhověl, zamítl ji co do částky 118 800 Kč s příslušenstvím, neboť to byla částka, kterou žalobkyně uplatňovala jako nárok na úhradu nákladů za uvedení úseku komunikace do původního stavu a soud zde dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že součástí komunikace v původním stavu byl též asfaltový povrch. V ostatních uplatněných nárocích dospěl soud k závěru, že důvodné jsou, tedy jak pokud jde o náklady na opravu, kterou si žalobkyně musela nechat provést jiným zhotovitelem, tak nárok na smluvní pokutu na neodstranění vad byly shledány důvodnými. Žalobkyně se proti zamítavému výroku neodvolala, nabyl tedy samostatně právní moci, do vyhovujících výroků podala žalovaná odvolání a odvolací soud svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí] čj.: [číslo jednací] rozsudek soudu 1. stupně zrušil v napadené části a vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Stejně jako soud 1. stupně konstatoval odvolací soud, že vztah mezi účastníky se řídí obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. – (dále jen„ obch. z.“), neboť je založen smlouvou ze dne [datum], tj. smlouvou o dílo [číslo] jejímž předmětem bylo provedení veřejné zakázky na kanalizaci a ČOV, která byla následně měněna písemnými dodatky. Shodně se soudem 1. stupně také uzavřel, že v řízení jsou uplatněny dva samostatné nároky, jedním z nich je nárok na náhradu nákladů za odstranění vady díla třetím subjektem a druhým smluvní pokuta za prodlení s odstraněním vad, která se týká více vad, z nichž zcela zásadní byla reklamace propadu komunikace včetně kanalizační šachty v ulici [ulice] ([anonymizována dvě slova]). Dalšími vadami byly opravy místních komunikací, které jsou řešeny ve znaleckém posudku předloženém žalobkyní. 4. Pokud jde o nárok na zaplacení částky v souvislosti s odstraněním vad jiným subjektem (již jen v částce 80 850 Kč) dospěl odvolací soud k závěru, že existence této vady nebyla dostatečně prokázána, když soud 1. stupně neprovedl důkazy navržené žalovanou, zejména důkaz obsahem videozáznamu, který měl dokumentovat stav v této části v době předání díla (v roce [rok]) a později. Mělo jít o reklamaci vady, kterou byl nesprávně provedený povrch vozovky (jeho uvedení do původního stavu). Zdejšímu soudu bylo vytknuto, že se nezabýval ani tím, zda tato případná vada existovala již v době předání díla, zda byla zjevná i pro žalobkyni a zda došlo k její včasné reklamaci, to mohlo způsobit nesprávné rozhodnutí ve věci. 5. Pokud jde o nárok na zaplacení smluvní pokuty 1 360 000 Kč za prodlení s odstraněním vad, pak odvolací soud shledal námitky žalované důvodnými pouze zčásti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svůj nárok formulovala tak, že smluvní pokuta se vztahuje k neodstranění více vad, nikoli k neodstranění jedné konkrétní vady, pak námitka neurčitosti není na místě, neboť je zcela na vůli žalobkyně, zda bude požadovat smluvní pokutu za porušení každé povinnosti zvlášť, či ji uplatní jednou smluvní pokutou za porušení více povinností. Ve zbytku však bylo soudem 2. stupně poukázáno na to, že z vypracovaného znaleckého posudku předloženého žalobkyní (a opatřeného doložkou podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“) vyplývá existence vady, a to pro vadu místní komunikace u [anonymizována dvě slova] a dále z něho vyplývá existence výtluků v komunikacích v něm specifikovaných, kdy znalec jednoznačně stanovil jako příčinu propadu vozovky nedostatečně provedené hutnění a použití nesprávného materiálu při zásypu a hutnění. Zdejšímu soudu však bylo vytknuto, že dospěl k odlišným závěrům ohledně příčin zjištěné vady, a to, že jednou z příčin je znalcem uvedené nedostatečné zhutnění a druhou je výskyt spodní vody. Odvolací soud vytkl zdejšímu soudu, že pro takový závěr nemá zdejší soud dostatečné podklady a dospěl k němu na základě své úvahy, přičemž odvolací soud zdůraznil, že je nepřípustné, aby soud čerpal z výpovědi svědka odborné závěry. Poukázal v té souvislosti na judikaturu ohledně otázek, které musejí být odborně posouzeny, a na odlišnost znaleckého důkazu od svědecké výpovědi. Jestliže tedy zdejší soud považoval svědeckou výpověď za znalecký důkaz, resp. z ní převzal odborné závěry, pak zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. Pokud tedy soud 1. stupně věc posoudil odlišně od znalce, byť v důsledku hodnocení výpovědi svědků, zatížil tím řízení vadou, kterou odvolací soud nemohl v rámci odvolacího řízení napravit. V té souvislosti bylo soudu 1. stupně uloženo, aby pokud jde o první uplatněný nárok (80 850 Kč) postavil najisto existenci vady, za jejíž odstranění žalobkyně požaduje náhradu nákladů, aby zjistil, zda tato vada existovala již v době předání díla, či se vyskytla později a zda byla řádně a včas reklamována. Pokud jde o druhý nárok, bylo dáno zdejšímu soudu za úkol, aby i zde postavil najisto existenci vad, za jejichž neodstranění je požadována smluvní pokuta, a aby zjistil jejich příčinu (buď výslechem znalce či vypracováním znaleckého posudku). Závěrem bylo zdůrazněno, aby zdejší soud důsledně rozlišoval oba samostatné nároky, neboť každý z nich je založen na poněkud jiném tvrzení a bude prokazován i jinými důkazy. 6. Spolu s rozesláním usnesení odvolacího soudu vyzval soud oba účastníky řízení prostřednictvím jejich právních zástupců o upřesnění toho, které ze včas navržených důkazů by měly být provedeny v další části řízení, soud připomněl účastníkům, že důkazní návrhy musejí být konkrétní, aby mohlo