7 C 76/2015-1261 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení částky 12 767 261,40 Kč z titulu smlouvy, eventuálně 37 740 784,50 Kč pro případ neplatnosti smlouvy s tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní v postavení zhotovitele a žalovaným v postavení objednatele uzavřena smlouva o dílo s číselným označením [anonymizováno] [rok], jejímž předmětem bylo zhotovení stavby označené ve smlouvě jako„ Výstavba parkovacího domu [obec]“. Uzavření smlouvy předcházelo otevřené zadávací řízení podle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách zahájené žalovaným jako veřejným zadavatelem. Do takovéhoto zadávacího řízení podala žalobkyně společně s [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa původní účastnice], společnou nabídku a dne [datum] vydal žalovaný rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle zákona o veřejných zakázkách, ze kterého vyplývá, že nabídka žalobkyně společně s [právnická osoba] byla vybrána jako ekonomicky nejvýhodnější. Vztah mezi žalobkyní a [právnická osoba] byl upraven smlouvou o sdružení, ve které bylo dohodnuto, že žalobkyně je vedoucím účastníkem sdružení, a proto byla ve smlouvě o dílo uvedena na straně zhotovitele toliko žalobkyně. Ke smlouvě o dílo bylo následně uzavřeno sedm dodatků v následující časové posloupnosti: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], kterými došlo k dílčím úpravám předmětu díla a na to navazujícím úpravám výše ceny díla, která byla sjednána v celkové výši 85, 523.833,35 Kč bez DPH. Přejímací řízení díla bylo zahájeno [datum] a dílo bylo předáno žalovanému [datum], o čemž byl sepsán téhož dne zápis o odevzdání a převzetí stavby. Stavba byla zkolaudována a zapsána do katastru nemovitostí, ze kterého vyplývá, že stavbě parkovacího domu bylo přiděleno [adresa], je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] v obci a katastrálním území Slaný a jejím vlastníkem je žalovaný. V dodatku [číslo] smlouvy o dílo, v němž je uvedena konečná celková cena díla, je uvedeno, že ke dni uzavření dodatku [číslo] tj. ke dni [datum], zaplatil žalovaný žalobkyni na celkovou cenu díla částku 35, 015.787,75 Kč a zbývající část ceny díla se žalovaný zavázal zaplatit v ročních splátkách počínaje splátkou 12, 767.261,40 Kč splatnou [datum], další splátky měly být splatné [datum], [datum] a [datum]. 2. V době, kdy se blížila splatnost splátky ve výši 12, 767.261,40 Kč ([datum]) rozhodlo zastupitelstvo žalovaného na svém zasedání dne [datum] tak, že se pozastavuje výplata splátky s odůvodněním právní nejistoty ohledně platnosti smlouvy o dílo. Tuto skutečnost sdělil žalovaný žalobkyni dopisem z [datum]. Žalobkyně reagovala dopisem odeslaným prostřednictvím právního zástupce dne [datum], v němž odmítá neplatnost smlouvy o dílo a tento přístup vnímá jako nátlakový prostředek na slevu z ceny díla. Poté proběhlo mezi vedením města a žalobkyní několik jednání s cílem nalezení smírného vyřešení této věci. V mezidobí se celou záležitostí zabýval rovněž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který vydal dne [datum] rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že dodatek [číslo] smlouvy o dílo byl uzavřen v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, čímž došlo ke změně technických parametrů nabídky. Za tento správní delikt uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zadavateli, tj. žalovanému, pokutu ve výši 190 000 Kč. Toto rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže bylo následně předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže potvrzeno. Jelikož žalobkyně a žalovaný měli v té době v úmyslu vyřešit záležitost sporné platnosti smlouvy o dílo smírnou cestou a navíc parkovací dům vykazoval v té době dílčí poruchovost technologie automatického parkovacího systému, dohodli se žalobkyně a žalovaný na uzavření tzv. mezitímní dohody se zřízením práva pachtu, která byla schválena zastupitelstvem žalovaného a dne [datum] uzavřena. Podle mezitímní dohody převzala žalobkyně parkovací dům do pachtu a současně začala provádět úpravu technologické části tak, aby byly splněny technické parametry sjednané v čl. V. mezitímní dohody. Pacht byl sjednán na dobu od [datum] do [datum] s tím, že do [datum] účastníci uzavřou dohodu o narovnání, ve které změna technických parametrů bude zohledněna přiměřeným snížením částky představující celkové finanční plnění, které má žalovaný žalobkyni doplatit. Současně bylo v mezitímní dohodě sjednáno, že žalovaný zaplatí žalobkyni částku 12, 767.261,40 Kč, tj. splátku, která měla být zaplacena na cenu díla do [datum]. Společně s úhradou této částky zaplatil žalovaný doposud žalobkyni na ceně díla celkem částku 47, 783.049,15 Kč. Do výběrového řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek se přihlásila žalobkyně společně s [právnická osoba], tato společnost má podle žalobce právní zájem na výsledku tohoto řízení, proto žalobkyně navrhla vstup vedlejšího účastníka do řízení. [ulice] účastník souhlasil a v řízení nadále vystupoval na straně žalobkyně. V průběhu řízení vstoupila společnost vedlejšího účastníka do insolvence, procesně tak do jejího postavení nastoupil insolvenční správce. 3. Žalovaný v písemném vyjádření vyslovil nesouhlas se žalobou, přičemž uvedl, že nezpochybňuje, že mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o dílo, ke kteréžto smlouvě byly následně uzavřeny jednotlivé dodatky, avšak má za to, že nebyly splněny podmínky stanovené zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, tedy nedošlo ke schválení uzavření uvedené smlouvy o dílo a pověření starosty města k podpisu smlouvy zastupitelstvem města, přičemž ustanovení § 41 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., stanoví, cit.„ Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.“ Tedy, ze strany žalobkyně bylo plněno na základě neplatného právního úkonu a účastníci, jakožto smluvní strany, by se měli vzájemně vypořádat ve smyslu ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ovšem ze strany žalovaného v takovém případě nelze souhlasit s výší plnění, o které se žalovaný obohatil a která je ve formě peněžité náhrady uplatňována žalobkyní, a z tohoto důvodu žalovaný navrhl, aby soud sám na základě případně zpracovaných znaleckých posudků určil výši peněžité náhrady. 4. V prvé části řízení soud rozhodl rozsudkem ze dne [datum] čj.: [číslo] – [anonymizováno], jímž žalobě v převážné části vyhověl. Jako zásadní otázku soud řešil, zda jde o závazek z platně uzavřené smlouvy, nebo zda naopak je tato smlouva neplatná absolutně či relativně a z jakého důvodu. Na základě řady především listinných důkazů (několik svazků zápisů z jednání zastupitelstva i Rady města Slaný) vyhodnotil uzavřenou smlouvu jako absolutně neplatnou, a to právě z toho důvodu, že zákon o obcích stanoví striktní požadavky na proces platného sjednávání smluv. Výčet těchto důkazů je uveden ve zmíněném rozsudku soudu prvého stupně na jeho stranách 5 – 10 a pro stručnost na něj soud odkazuje, zejména když je zde obsaženo na stranách 10 – 13 zmíněného rozsudku hodnocení toho postupu, jímž soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy uzavřené bez schválení smlouvy zastupitelstvem. 5. Soud už v průběhu prvé části řízení účastníky poučil, že pokud by zadavatelem díla nebyla obec, ale běžný soukromoprávní subjekt, který by od počátku tvrdil, že smlouva je neplatná proto, že nebyly na jeho straně splněny předpoklady pro uzavření platné smlouvy, pak by se takový objednatel nemohl dovolat relativní neplatnosti smlouvy, neboť důvody neplatnosti by spočívaly výlučně na jeho straně. V případě obce je však nutno respektovat zákon o obcích a posoudit neplatnost, která by při nedostatku splnění veškerých náležitostí tvorby vůle obce znamenala neplatnost absolutní. Soud II. stupně tento názor potvrdil, čímž shodně přisvědčil právnímu názoru žalovaného o neplatnosti smlouvy i jeho argumentaci vybranými rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR, případně Ústavního soudu ČR, jak je shrnul ve svém podání ze dne [datum] i v závěrečném vyjádření ze dne [datum], byť se soud s další částí těchto vyjádření (o předmětu díla jako investice na podnikání) neztotožnil. Jak odvolací soud připomenul, názor soudu o nedostatku právního jednání na straně žalovaného je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3328/2014, ze dne 12. 3. 2013, sp. zn. 32 Cdo 923/2011, či ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3049/2007. V rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3328/2014 byla dovozena absolutní neplatnost právního úkonu i tehdy, nerozhodlo-li zastupitelstvo o některé z podstatných náležitostí právního úkonu, když vůli obce nelze například dovozovat z chování zastupitelů při hlasování či z obsahu diskuze předcházející vlastnímu usnesení zastupitelstva. V rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 923/2011 je zdůrazněno, že pokud zastupitelstvo nějakou skutečnost vezme na vědomí, ještě samo o sobě to nesvědčí, že také relevantním způsobem přijalo rozhodnutí. Vzhledem k pravidlům, podle nichž kolektivní orgány obce rozhodují, je vyloučeno přijetí rozhodnutí jiným než výslovným způsobem, není tedy přípustné konk