109 C 17/2021-62 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z uvedené částky od [datum] do zaplacení, dále částky [částka] jako smluvní pokuty, úroku ve výši [anonymizováno] ročně z částky [anonymizována dvě slova] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kterou se se žalovaný zavázal splácet spolu s dojednaným úrokem za poskytnutí úvěru v [anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok]. Dle žaloby si žalobkyně prověřila řádně schopnost žalovaného hradit úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z těchto podkladů zjistila, že volné zdroje ke splácení žalovaný má dostatečné. Žalobkyně také uvedla, že si ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Po zhodnocení všech údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného scoringu klienta, což je interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka, bylo o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru rozhodnuto kladdně. Žalobkyně v žalobě ještě dodala, že z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru, také prověřila, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, jeho doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, a ani jeho zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Po uzavření smlouvy ji žalovaný nejdříve požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru, žalobkyně této žádosti žalovaného vyhověla (bezúplatně žalovanému odložila splatnost splátky [číslo] po dobu odkladu splátky v době od [datum] do [datum] neúčtovala sjednaný úrok za poskytnutí úvěru). Dále žalovaný dne [datum] oznámil, že v souladu se zákonem o některých opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií COVID-19 má v úmyslu využít ochranné doby podle uvedeného zákona. Plnění peněžitých dluhů žalovaného se tak odložilo od [datum] do [datum]. Za dobu trvání ochranné doby žalobkyně však požaduje úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Přes tato smluvní a zákonná opatření se však poté žalovaný stejně ocitl v prodlení. Za dobu od [datum] do [datum] včetně uhradil [anonymizováno] splátek po [částka], tedy celkem částku [částka]. Poté již žádnou další splátku neuhradil. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši [částka] a nákladů v důsledku prodlení žalovaného ve výši [částka]. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném jednak zaplacení dlužné nové jistiny ve výši [částka], která sestává ze zbývající původní dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka], příslušenství nové jistiny, dále smluvní pokutu ve výši [částka] s příslušenstvím, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru specifikovaný výše. Žalobkyně žalovaného o zaplacení všech těchto částek vyzvala – zaslala mu předžalobní výzvu, avšak žalovaný na výzvu nereagoval. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o úvěru [číslo] oznámení žalobkyně o schválení úvěru, dodejku k Oznámení o schválení úvěru, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, výpisy z registrů, kartu klienta, dále oznámení o využití ochranné doby, vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, pracovní smlouvu, dvě výplatní pásky, upravené splátkové kalendáře, výzvu k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvu včetně podacího archu. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému oba účastníky předvolal. K jednání se dostavil právní zástupce žalobkyně, k dotazu soudu uvedl, že žalobkyně na žalobě trvá. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. 4. Soud provedl dokazování všemi do spisu založenými listinami a také lustracemi žalovaného v centrálních evidenčních rejstřících a soudní databázi. Z písemné Smlouvy o úvěru [číslo] vzal soud za prokázané, že všechna ujednání o výši úvěru, sjednané úplatě za poskytnutí úvěru, dalších poplatcích s úvěrem spojených i sankční ujednání popsaná žalobkyní v žalobě účastníci skutečně stvrdili svými podpisy. Smlouva byla uzavřena [datum]. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], při řádném splácení měl žalovaný splatit celkem [částka]. Z Hodnocení klienta vzal soud dále za prokázané, že žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným měla k dispozici pracovní smlouvou a dvě výplatní pásky, věděla tak, že žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s příjmem v [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] a v [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] čistého. Do hodnotícího formuláře žalobkyně zřejmě na základě prohlášení žalovaného uvedla, že je svobodný a má pouze výdaje na bydlení, a to pouze ve výši [částka] měsíčně. Z dopisů žalovaného adresovaných žalobkyni soud vzal za prokázané že v průběhu smluvního vztahu žalovaný požádal o odklad splátek, a sdělil jí také, že využívá ochranné doby z důvodu COVID opatření. Žalobkyně po vyhovění vystavila žalovanému nové splátkové kalendáře. Žalobkyně nezjistila, že by žalovaný byl veden jako dlužník v nebankovních registrech. O úhradu dluhu žalobkyně žalovaného řádně upomenula. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil vyšší částku, než kterou žalobkyně sama uvedla a tato vyplývá i z přehledu splátek a celkového vyúčtování v kartě klienta, částku [částka]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 588 věta první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 10. Podle § 1813 věta první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 87 odst. 1 uvedeného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, která po formální stránce obsahuje všechny náležitosti a je také účastníky řádně podepsána, nemůže být považována za platnou. Co se týče výše sjednaných poplatků – úroků z úvěru, již jen porovnáním částky, kterou žalovaný od žalobkyně dostal a kterou při řádném splácení měl žalobkyně splatit, lze dospět k závěru, že celkové náklady ú